Byla by v dobré společnosti

KE DNI

Sdělovací prostředky jsou rozčílené, že »kontroverzní« podnikatelka Barková, přítelkyně rodiny Grossových, se chystá kandidovat do Senátu. I když i mně se to zdá »na hlavičku«, ale proč ne? Je mediálně známá, leckdo s ní i spolucítí, a tudíž má nějaký ten hlas předem zaručen, a když se pěkně oblékne – ne provokativně – zapomene se i na její předchozí aktivity. Jestliže se do Senátu, této pojistky demokracie, jak nám kdysi důvěrně sdělil bývalý prezident Havel, dostali odložení politikové z řad pravicových stran a kamarádů zmíněného exprezidenta, mezi nimi i antikomunističtí inkvizitoři Mejstřík a Štětina, když se sem dostal i často při jednáních spící šlechtic Schwarzenberg, je možné se divit? Ani pana doktora Sobotku svého času nám ODS nedala na sněmovní kandidátku. Prošel až jako senátor, stejně jako Mirek Topolánek, který – až když ho vybrali za předsedu strany, aby se náhodou do čela nedostal představitel některé z konkurenčních skupin v rámci ODS – se dostal na volitelné místo kandidátky ODS ve Sněmovně, atd. Proč tedy by nemohla kandidovat Libuše Barková? Že se něčeho nekalého dopustila? Asi ano. Ale nebude sama v kolotoči senátorských porušovatelů našich zákonů. Všichni si přece pamatujeme problémy Alexandra Nováka, který byl a stále asi i je namočen v úplatkářské aféře, stále se mluví o vazbě budoucího ministra zdravotnictví senátora Julínka na podivné platby jeho firmám od výrobců léčiv, a o transakcích bývalého senátora Vladimíra Železného, dnes europoslance, se není třeba ani zmiňovat. Už unavují. Libuše Barková by tudíž byla v dobré společnosti. Tak proč se tak divíme?