Bursík uhájil sebe i radar

Místo plánované volby předsedy se zelení tvrdě dohadovali, jestli mají podpořit americkou základnu

Praha – Více než dvě hodiny trvalo, než se delegáti Strany zelených na víkendovém sjezdu v Praze dohodli na postoji strany k plánovanému americkému radaru v Česku. Debata, v níž padala slova jako „globální parazit USA“ nebo „ruský imperialismus“, přitom původně nebyla ani na programu a předseda strany Martin Bursík už před sjezdem tvrdil, že si ji nenechá vnutit.
Jenže sjezd rozhodl jinak. A tak si Bursík, jediný kandidát na šéfa strany, musel nejdřív vyslechnout pětatřicet projevů k radaru, než došlo na volbu předsedy.
A diskuse začala zostra. Hned první řečník navrhl usnesení odmítající radar. „Mírovou politiku musíme upřednostňovat před válečnou,“ vysvětlila svůj návrh Jaroslava Richtrová z Prahy. Nezůstala zdaleka jediná. Během bouřlivé rozpravy zazněla ještě čtyři odmítavá stanoviska. Usnesení, s nímž přišlo vedení strany, bylo zdaleka nejmírnější.
Odpůrci radarů měli naprostou většinu – aspoň u řečnického pultu. Zahraniční expert zelených Ondřej Liška sice prohlásil, že chce, aby USA změnily svůj názor na spolupráci s NATO, ale někteří delegáti by se s Američany pro jistotu vůbec nebavili.
„Spojené státy jsou globální parazit. Aby mohly být globální parazit, musí být globální agresor,“ rozhorlil se Pavel Křivka ze Svitav. „Možná dosáhneme toho, že tady bude jezdit polovina kamionů, všechny budou poháněny na biopaliva a polovinu jich budou řídit ženy, ale stejně nás pak USA zatáhnou do války,“ varoval ještě v narážce na programové priority zelených.
Zatímco se u mikrofonu střídal jeden kritik radaru za druhým, Bursík nervózně poposedával za stolem na jevišti. „Základny USA v Česku a Polsku odstartují nové kolo zbrojení mezi Ruskem a Amerikou! Co čeká naše vnoučata, je hrůza!“ hřímal delegát Lambert Horst.
Našli se však i zastánci radaru v Česku. „To si myslíte, že nám sem ty rakety budou nosit v kýblu?“ ptal se delegátů Karel Riegel, armádní odborník na radary, když vysvětloval, proč je americká základna potřeba. Hájili ji i europoslanec za německé Zelené Milan Horáček nebosenátor Jaromír Štětina. Oba varovali před ruským imperialismem.
Jako jeden z posledních si vzal slovo i Bursík. „Nemáme vyjádření NATO ani Unie a chceme teď rozhodovat. To si vládní strana nemůže dovolit,“ klidnil delegáty.
Zelení nakonec zvolili umírněnější cestu: zelení ministři tak budou ve vládě žádat, aby vyjednala garanci USA, že radar bude pod velením NATO. Požadují také, aby s radarem souhlasila Unie i NATO.

Děti, psi a čajovna

Výsledek hlasování přijal Bursík s úlevou. Rysy mu ztuhly o chvíli později, když konečně došlo na volbu předsedy. Na svůj kandidátský projev dostal totiž kvůli časovému skluzu jen pět minut.
Když ho moderátor sjezdu napomenul, že už přetahuje, na chvíli naštvaně zmlkl a pak do delegátů rýpnul: „Tak se rozhodněte, jestli chcete slyšet něco o budoucím směřování strany.“ Nakonec mluvil čtvrt hodiny a své křeslo hladce obhájil.
To už bylo devět večer a sjezd měl v tom okamžiku šestihodinové zpoždění. Delegáti proto odložili volbu místopředsedů a dalších orgánů strany na neděli. Ale ani druhý den to nebylo lepší. Kvůli nekonečným diskusím se postupně vzdali debaty o euroústavě i o dalším směřování strany.
Zmatky v hlasování a zpoždění nebyly jedinou připomínkou toho, že zelení jsou ve vysoké politice nováčky a jdou si svou vlastní cestou. Jen těžko si lze představit, že by se třeba na kongresu ODS potulovali po chodbách psi a hrály si tam děti, jak tomu bylo u zelených.
Dcera ministryně a první místopředsedkyně Dany Kuchtové si za maminkou zaskočila dokonce přímo na pódium a během diskuse o radarech si cosi zaujatě prohlížela v mámině notebooku. A když ji to přestalo bavit, mohla si dát čaj v improvizované čajovně na galerii.

* Kdo vede zelené
Předseda strany a místopředsedové

Martin Bursík, 47 předseda
Obhájil křeslo šéfa strany, kterou řídí od září 2005. Přitom neměl protikandidáta. Zelené dovedl poprvé do Sněmovny a pak i do vlády s ODS a KDU-ČSL. Sám je jejím místopředsedou a také ministrem životního prostředí. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.

Dana Kuchtová, 45 1. místopředsedkyně
I ona na víkendovém sjezdu obhájila druhé křeslo ve straně. Původním povoláním je učitelka, ale teď vede ministerstvo školství a je také zastupitelkou v Českém Krumlově. Dříve se angažovala v hnutí Jihočeské matky, které bojovalo proti elektrárně Temelín.

Ondřej Liška, 29 místopředseda pro zahraničí
V předsednictvu Strany zelených je nováčkem. Porazil radního pražského magistrátu Petra Štěpánka. Místopředsedou pro zahraničí už jednou byl, v roce 2003, ale pro spory s tehdejším vedením strany o rok později odešel.
Vystudoval politologii a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně.

Martin Tichý, 43 místopředseda pro finance
Nenápadný muž s plnovousem, který vládne financím zelených, je ekonom, doktor přírodních věd a podnikatel. Patří ke spoluzakladatelům zelených a je předsedou organizace v Olomouckém kraji.

Foto popis| NETRADIČNÍ SJEZD. Projev šéfa strany Martina Bursíka „sledoval“ přímo v sále i pes, kterého si na víkendový sjezd přivedl jeden z delegátů.
Foto autor| FOTO: MAFA – DAN MATERNA