„Komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté.“ Jak libě zní věta z petice Zrušme komunisty uchu, jež pamatuje minulý režim! Jaká rajská hudba v zemi, kde byl v roce 1993 komunistický režim prohlášen za protiprávní a kde má KSČM, následovnice KSČ, dvacetiprocentní podporu voličů.
Petice žádá, aby byla zákonem zakázána propagace nacismu, komunismu a fašismu i symboly diktatury. Senátor Jaromír Štětina (Strana zelených) a kolegové z Klubu otevřené demokracie chtějí zákaz propagace těchto hnutí vrátit do trestního zákona. Patnáct let po sametové revoluci se to jeví jako naivní a zpozdilá myšlenka. Už jsme si zvykli, že tu máme veleúspěšné komunisty a že bývalí bolševici sedí ve špičkových pozicích. Zatímco Vladimíru Hučínovi, který proti minulému režimu bojoval, hrozí kriminál…
Předseda lidovců Miroslav Kalousek míní, že lze sice srovnat nacismus a komunismus, ale „každý pátý občan volí KSČM“. Není si jist, zda KDU-ČSL Štětinu podpoří. Takže asi ne. Zakazovat komunisty se zdá „nedemokratické“.
Přitom onen zákon z roku 1993 jasně říká, že komunistický režim vlastní občany popravoval, vraždil, žalářoval ve věznicích a táborech nucených prací, mučil je a vystavoval nelidským útrapám. Tak proč má, sakra, komunismus dál právo na legální existenci? Proč nedonutit šéfa rudých Grebeníčka, aby partaj přejmenoval dejme tomu na Kokomunistickou stranu Čech a Moravy? Nebo na Národní-Bolševickou?
Herec Ladislav Smoljak odůvodňuje zákaz KSČM prostě: „Pokud tato strana existuje, tak stále říkáme všem lidem, že komunismus je už povolený, správný, košer.“ Takže by si zákonodárci měli položit otázku: Je už komunismus košer? Pokud ne, měli by jeho propagaci zakázat. Na závěr jen pro potěšení ještě jednou: „Komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté.“