JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
Haló noviny | rubrika: Komentáře – názory | strana: 9
V poslední době se v souvislosti s vládní krizínekrizí stále více zviditelňoval zasloužilý antikomunistický borec Miroslav Kalousek, t. č. předseda vládní-nevládní KDU-ČSL.
Kalousek by rád měl přívlastek Zlatoústý, ale spíše mu sedí eufemistický přívlastek Velkoústý. Je to přímo vzor velkohubě proklamované demokracie a farizejským způsobem nekřesťansky vytrubované »protimorálky«. Lidé se jenom diví, jak tento odhodlaný bojovník proti socialismu a komunismu musel strašně trpět, když v tom »zavrženíhodném režimu« musel chudák bezplatně bez hrazení školného studovat vysokou školu, tedy komunistickou vysokou školu, protože tehdy bylo podle nynějších antikomunistů všechno »komunistické«. A to všechno v době normalizace, kdy děti z lidoveckých a bezpartijních rodin byly velice upřednostňovány před dětmi z rodin vyloučených a vyškrtnutých komunistů při přijímání ke studiu na vysokých školách. Ostatně Kalousek není jediným lidoveckým trpitelem studia na komunistické vysoké škole. I další lidovecký ministrant Cyril Svoboda, současná hvězda první velikosti na nebi černínské diplomacie, si přece protrpěl svá studentská léta na právnické fakultě v Praze. Kdysi prohlásil, že tehdy mohli studovat pouze slabší studenti, což lze chápat i jako projev sebekritiky za jeho postnotářské funkce v různých ministerských křeslech lumpenkapitalistického patnáctiletí. Ostatně někdejší lidovecký sloup normalizace Antonín Baudyš, pozdější postsametový bojovník »třetího« antikomunistického odboje, také bezplatně vystudoval komunistickou vysokou školu a teprve po odchodu z ministerstva obrany, coby pověstný letecký Anton Špelec ostrostřelec, se vrhl – na astrologii. Je tedy »za vodou« a vyžívá se ve své »zálibě« čili hobby. Nelze opomenout ani muže, který by všechny tyto pány mohl zaměstnat jako své ministranty – kardinála Miloslava Vlka, který byl za toho »zavrženíhodného« socialismu rovněž nucen studovat naši Filozofickou fakultu UK v Praze a stát se komunistickým PhDr. Dokonce musel zpracovávat diplomovou práci o Jenském kodexu (takže by měl něco vědět o husitství).
Velectěný pan Miroslav Kalousek, rodem z Tábora a sezením na Bechyni, se podílí s patřičným finančním prospěchem na resuscitaci restaurovaného lumpenkapitalismu. Za různá škobrtnutí při výkonu odpovědných funkcí v popřevratové době zatím nebyl k žádné odpovědnosti přivoláván. Národu by tento pán měl připadat svými vystoupeními jako jediný oprávněný kritik s vysokou, téměř nebeskou morálkou v této hříšné zemi. Když však národ sleduje Kalouskova nejrůznější vystoupení, tak poznává vpravdě celonárodní školení, co je to farizej a co je to pavlačová drbna. Kalousek je v tomto směru dosud pouze nepatrně málo oceněn ve svých mimořádných kvalitách.
Každopádně Kalousek a jeho drazí rádobykřesťanští demokraté jsou velmi aktivně zapojeni v popřevratové havlovské antikomunistické normalizaci restaurace kapitalismu. Třebas takový Cyril Svoboda prohlašuje, že nacismus nebyl tak strašný pro český národ, i když on sám v době německonacistické okupace Československé republiky se ještě kdesi toulal na houbách. Nebo zase »zasvěceně« mluví o Habsburcích a Rakousko-Uhersku.
Už patnáct let tady provádějí spolu s jinými »demokratickými« stranami lustrační honbu na komunisty a všechny další pokrokové a skutečně demokratické lidi. Marně. Vliv komunistické strany stále více roste v českém národě. Normalizátorští senátoři Mejstřík a Štětina si mohou ukroutit hlavy vymýšlením nejrůznějších tažení a zákazů jak proti komunistům, tak proti komunistickým idejím. Dobrý je jim kdejaký zkrachovalý, usmolený cimrmanovský režisér (který za socialismu rovněž strašně trpěl prý východními »větry«).
K tomu je všem těm pseudolidoveckým a jiným normalizačním třeba říci jedno. Opravdoví komunisté vydrželi a přežili věrni komunistickým ideálům, zrovna tak vydrží a přežijí i nynější havlovsko-kalouskovskou lumpenkapitalistickou normalizaci.
Kalousek by rád měl přívlastek Zlatoústý, ale spíše mu sedí eufemistický přívlastek Velkoústý. Je to přímo vzor velkohubě proklamované demokracie a farizejským způsobem nekřesťansky vytrubované »protimorálky«. Lidé se jenom diví, jak tento odhodlaný bojovník proti socialismu a komunismu musel strašně trpět, když v tom »zavrženíhodném režimu« musel chudák bezplatně bez hrazení školného studovat vysokou školu, tedy komunistickou vysokou školu, protože tehdy bylo podle nynějších antikomunistů všechno »komunistické«. A to všechno v době normalizace, kdy děti z lidoveckých a bezpartijních rodin byly velice upřednostňovány před dětmi z rodin vyloučených a vyškrtnutých komunistů při přijímání ke studiu na vysokých školách. Ostatně Kalousek není jediným lidoveckým trpitelem studia na komunistické vysoké škole. I další lidovecký ministrant Cyril Svoboda, současná hvězda první velikosti na nebi černínské diplomacie, si přece protrpěl svá studentská léta na právnické fakultě v Praze. Kdysi prohlásil, že tehdy mohli studovat pouze slabší studenti, což lze chápat i jako projev sebekritiky za jeho postnotářské funkce v různých ministerských křeslech lumpenkapitalistického patnáctiletí. Ostatně někdejší lidovecký sloup normalizace Antonín Baudyš, pozdější postsametový bojovník »třetího« antikomunistického odboje, také bezplatně vystudoval komunistickou vysokou školu a teprve po odchodu z ministerstva obrany, coby pověstný letecký Anton Špelec ostrostřelec, se vrhl – na astrologii. Je tedy »za vodou« a vyžívá se ve své »zálibě« čili hobby. Nelze opomenout ani muže, který by všechny tyto pány mohl zaměstnat jako své ministranty – kardinála Miloslava Vlka, který byl za toho »zavrženíhodného« socialismu rovněž nucen studovat naši Filozofickou fakultu UK v Praze a stát se komunistickým PhDr. Dokonce musel zpracovávat diplomovou práci o Jenském kodexu (takže by měl něco vědět o husitství).
Velectěný pan Miroslav Kalousek, rodem z Tábora a sezením na Bechyni, se podílí s patřičným finančním prospěchem na resuscitaci restaurovaného lumpenkapitalismu. Za různá škobrtnutí při výkonu odpovědných funkcí v popřevratové době zatím nebyl k žádné odpovědnosti přivoláván. Národu by tento pán měl připadat svými vystoupeními jako jediný oprávněný kritik s vysokou, téměř nebeskou morálkou v této hříšné zemi. Když však národ sleduje Kalouskova nejrůznější vystoupení, tak poznává vpravdě celonárodní školení, co je to farizej a co je to pavlačová drbna. Kalousek je v tomto směru dosud pouze nepatrně málo oceněn ve svých mimořádných kvalitách.
Každopádně Kalousek a jeho drazí rádobykřesťanští demokraté jsou velmi aktivně zapojeni v popřevratové havlovské antikomunistické normalizaci restaurace kapitalismu. Třebas takový Cyril Svoboda prohlašuje, že nacismus nebyl tak strašný pro český národ, i když on sám v době německonacistické okupace Československé republiky se ještě kdesi toulal na houbách. Nebo zase »zasvěceně« mluví o Habsburcích a Rakousko-Uhersku.
Už patnáct let tady provádějí spolu s jinými »demokratickými« stranami lustrační honbu na komunisty a všechny další pokrokové a skutečně demokratické lidi. Marně. Vliv komunistické strany stále více roste v českém národě. Normalizátorští senátoři Mejstřík a Štětina si mohou ukroutit hlavy vymýšlením nejrůznějších tažení a zákazů jak proti komunistům, tak proti komunistickým idejím. Dobrý je jim kdejaký zkrachovalý, usmolený cimrmanovský režisér (který za socialismu rovněž strašně trpěl prý východními »větry«).
K tomu je všem těm pseudolidoveckým a jiným normalizačním třeba říci jedno. Opravdoví komunisté vydrželi a přežili věrni komunistickým ideálům, zrovna tak vydrží a přežijí i nynější havlovsko-kalouskovskou lumpenkapitalistickou normalizaci.