Aktivistky irácké komunity jezídů převzaly Sacharovovu cenu

Štrasburk (zvláštní zpravodaj ČTK) – Dvě aktivistky irácké komunity jezídů dnes při slavnostní ceremonii v Evropském parlamentu ve Štrasburku převzaly letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová se staly oběťmi zotročení a znásilňování ze strany radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS), podařilo se jim ale ze zajetí uprchnout. Obě ženy se staly hlasem pronásledované jezídské menšiny, která žije především na severozápadě Iráku.

Muradová a Bašárová dnes Sacharovovu cenu převzaly v tradičních krojích na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Předseda parlamentu Martin Schulz, který jim cenu přidal, je označil za hrdinky. Evropský parlament podle něj udělá vše pro to, aby zločinci z IS stanuli za své zločiny před Mezinárodním trestním tribunálem.

„Tato cena je cenou pro všechny ženy a dívky, které se staly oběťmi DAIŠ (Islámského státu),“ uvedla ve své řeči Bašárová. Europoslance vyzvala, aby pomohli potrestat zločiny radikálů a jezídům vrátit se do své vlasti. „Chtěli nám vzít naši čest, ale přišli o svoji,“ uvedla Muradová, která také poděkovala Německu za pomoc, které poskytlo jezídským obětem řádění IS. Proslov oceněných žen mnohé europoslance dojal k slzám.

Obě ženy se dostaly do zajetí v srpnu 2014 během útoku radikálů z IS na jejich vesnici nedaleko severoiráckého města Sindžár. Islamisté je následně drželi jako sexuální otrokyně. Muradové i Bašárové se podařilo ze zajetí utéci, Bašárovou ale během útěku zranil výbuch nášlapné miny, při kterém přišla o pravé oko. Oběma jezídským ženám radikálové z IS zavraždili několik členů rodiny a další drží v zajetí. Podle odhadů OSN bylo teroristy z Islámského státu uneseno a zotročeno přibližně 7000 jezídských žen a dívek. Muradová a Bašárová se staly jejich hlasem na mezinárodním poli.

Muradová již letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Dnešní slavnostní ceremonie se zúčastnili také bývalý šéfredaktor tureckého opozičního deníku Cumhuriyet Can Dündar a vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Oba se dostali do úzkého okruhu nominovaných na Sacharovovu cenu. Dündar je ve své zemi pronásledován za zveřejnění informací o tureckých dodávkách zbraní syrským povstalcům. Ankara popírá, že by do Sýrie dodala zbraně. Za vyzrazení státního tajemství byl Dündar odsouzen v nepřítomnosti na více než pět let vězení. Džemilev utekl z Krymu do ukrajinského exilu poté, co se dostal do konfliktu s ruskou okupační správou omezující práva jeho krajanů.

Sacharovova cena se podle českého europoslance Jaromíra Štětiny, člena Výboru pro zahraniční věci, dostala do správných rukou. „Ony jsou představitelé toho neobyčejného utrpení, kterému jezídi v severním Iráku byli vystaveni,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu. Udělení ceny Muradové a Bašárové by podle něj mohlo přispět k tomu, aby se pozornost světové veřejnosti obrátila k utrpení menšiny. Sám Štětina hlasoval původně pro udělení ceny Džemilevovi, že cenu dostaly nakonec jezídky jej prý ale nijak nemrzí. Sám Džemilev před časem řekl, že si „to ty ženy zaslouží“, uvedl Štětina. „Na světě je tolik nespravedlnosti a tolik porušování lidských práv, že si těžko můžete vybírat,“ dodal.

„To, co se s jezídy v Iráku dělo, je tak něco šíleného, že by člověk řekl, že by se v 21. století takové příběhy na této planetě už neměly dít,“ řekl poslanec Pavel Poc. Výběr oceněných Muradové a Bašárové je tak podle něj správný. Sacharovova cena se sebou nese určité poselství, řekl Poc. „Je to signál, že ten kontinent to ví… a že říká, že takové věci by se dít neměly,“ dodal.

Sacharovovu cenu Evropský parlament uděluje od roku 1988 jako výraz ocenění za podporu lidských práv a základních svobod. Její udělení je spojeno s finanční odměnou ve výši 50.000 eur (1,4 milionu Kč).

Mezi její laureáty patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara 1968 Alexander Dubček. Loni cenu obdržel vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví.