Borys Tarasjuk v Senátu

Senátor Štětina se dnes zúčastnil oficiálního přijetí ministra zahraničních věcí Ukrajiny pana Boryse Tarasjuka u místopředsedy Senátu PČR Petra Pitharta.

Během rozhovoru, kterého se zúčastnili také místopředseda Senátu Jan Rakušan a senátoři Miroslav Škaloud a Jitka Seitlová, byly oceněny nadstandardně dobré vzájemné vztahy obou států. Diskutovalo se také o možnostech zjednodušení vízového režimu pro občany Ukrajiny nebo o roli Ukrajiny v energetické politice Ruska. Petr Pithart vyzdvihl důležitost přibližování se Ukrajiny k EU a nabídl pomocnou ruku v tomto procesu.

Den před tím se pan Tarasjuk setkal s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem.  Oba ministři při této příležitosti podepsali prohlášení, na jehož základě by ČR měla s Ukrajinou spolupracovat v oblasti zahraniční politiky, v zemědělství nebo v otázce jaderné bezpečnosti.

„Zahraničně politické cíle Ukrajiny jsou vstup do EU a do NATO,“ zdůraznil při podvečerní veřejné diskusi na ministerstvu zahraničních věcí Tarasjuk. Připomněl, že Ukrajina má zákon, který tyto priority zakotvuje v právním řádu. Otázkou ale podle něj je, jakým způsobem budou naplňovány, byť se na nich shodly hlavní politické síly v zemi. „Před rokem 2004 byl ale tento cíl zdiskreditován vnitřní politikou EU. To byl důvod, proč Ukrajina zůstala stát na místě, co se týče cíle vstupu do EU,“ řekl. Za poslední dva roky však podle něj začala Ukrajina s EU více spolupracovat na zahraničně politických projektech, což je podle něj významný posun. Schwarzenberg odpoledne uvedl, že ČR zprostředkuje Ukrajině zkušenosti z přístupových jednání do EU a NATO. „Samozřejmě mluvíme s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, abychom tento proces uspíšili,“ řekl novinářům. Podle něj patří Ukrajina mezi prioritní země české zahraniční politiky.

„Jsem šťasten, že první mezinárodní smlouvu, kterou jsem uzavřel, jsem mohl podepsat právě s Ukrajinou,“ řekl. Podle Tarasjuka by letos mohla Ukrajina uzavřít s unií smlouvu, která zjednoduší vízový režim mezi Kyjevem a státy EU. „Zároveň máme naději, že EU s Ukrajinou podepíše dohodu, kterou se staneme kandidátským státem,“ řekl.

Zatím však v této otázce podle něj nepanuje v EU absolutní shoda. Podle české diplomacie by ekonomická integrace Ukrajiny do jednotného evropského trhu měla být prvním krokem k přiblížení země k EU. Schwarzenberg se domnívá, že o významu Ukrajiny svědčí také to, že v nejbližších dnech bude otevřen nový český generální konzulát v Doněcku. Oba státy podle něj také příznivě rozvíjejí ekonomické vztahy.

„Loni vzrostl obrat vzájemného obchodu mezi zeměmi ve srovnání s rokem 2005 o 30 procent,“ uvedl. Schwarzenberg řekl, že ČR bude s Ukrajinou konzultovat dodávky ropy a zemního plynu. „Dodávky, které se dlouho považovaly za samozřejmé, mají přece jenom některé otazníky,“ dodal. Rusko a Bělorusko v pátek podepsaly novou smlouvu o dodávkách ropy, v níž se Rusko zavázalo, že sníží vývozní clo ze 180 na 53 dolarů (asi 1140 Kč) za tunu. Bělorusko se ale bude s Ruskem dělit o zisky, kterých dosahuje zpracováváním levné ruské ropy a vývozem dražších ropných produktů na evropský trh. Oznámení o snížení vývozního cla završilo náročný týden, v němž se například zastavil vývoz ropy do několika evropských zemí včetně ČR. Česká ekonomika však výpadkem dodávek ruské ropy přes ropovod Družba nebyla postižena, neboť v době zastavení dodávek čerpala plynule ropu ze zásobníků na Slovensku.

Prozápadně orientovaný Tarasjuk, který stojí v čele nacionalistické Ukrajinské lidové strany (Ruch), nemá s Moskvou nejlepší vztahy. Je jedním z předních obhájců začlenění Ukrajiny do NATO a oslabení vlivu Kremlu na tuto bývalou sovětskou republiku. Jeho názory jsou v protikladu s názory premiéra Viktora Janukovyče, který naopak usiluje o sblížení s Ruskem. Ukrajinský proruský premiér Janukovyč si opakovaně stěžoval na Tarasjukovu přítomnost ve svém kabinetu. Podle ukrajinského zákona však vybírá ministra zahraničí prezident a Tarasjuka si vybral prozápadní prezident Viktor Juščenko. Tarasjuka na začátku loňského prosince odvolal parlament na Janukovyčovu žádost z funkce, kyjevský soud však toto rozhodnutí označil za neústavní a prezident Juščenko jej do funkce znovu dosadil.