Vzpomínka Jaromíra Štětiny na tragickou výpravu Ganga ´77 otištěná v čísle 1/2007 v časopise Hydromagazín.
Sedm duh nad Alaknandou
Zlatý věk expedičního horolezectví vrcholil po druhé světové válce a v padesátých letech minulého století. Bylo mi deset, když Edmund Hillary s Tenzingem v roce 1953 dosáhli vrcholu Mt.Everestu. Dobytí třetího pólu planety byl fenomenální úspěch a jeho dobyvatelé byli slavnější než Amundsen, Armstrong, Gagarin či Sven Hedin. Byli to nejslavnější muži planety. Vrcholila éra expedic a alpinistická veřejnost se pomalu začala připravovat na éru novou • po výtce sportovní. Zatímco výprava na Everest pod vedením Johna Hunta byla objevitelskou a logisticky obtížnou akcí při níž bylo závažným problémem se k hoře vůbec dostat, další himálajské expedice začaly velmi rychle akcentovat čistě lezecký charakter akcí: byly hledány nové stěny, nové varianty, první pokusy lézt bez kyslíku. Stačilo padesát let a expediční himálajské horolezectví se stalo historií, fotografie z té doby připomínají lyžaře jezdící telemarkem a nikdo dnes neuvěří jaké cepíny, skoby a konopná lana tehdy starci používali. Vzrušení z objevitelství nahradilo vzrušení z adrenalinových výkonů. Zeměpisné objevy byly vytlačeny vrcholnými sportovními výkony.
Podobnou etapizaci zažilo i vodáctví, jen o zhruba pětadvacet let později. Horní toky velkých himálajských řek a jejich kaňony, tam, kde řeky prorývají velehorské hřbety začaly být objevovány začátkem sedmdesátých let dvacátého století. Evropští vodáci se svou dávnou předválečnou rittlingerovskou alpskou tradicí začali objevovat nejdříve jména oněch řek: Indus, Ganges, Brahmaputra Satledž, Jang-tse, Dihang atd. Horolezecká historie se opakovala: první vodácké výpravy nesly tytéž rysy objevitelství a průkopnictví jako byly alpinistické výpravy do Karakorumu, Hindůkuše či Himálaje. Jsem rád, že se čeští vodáci se svou stoletou tradicí této etapy zúčastnili. Patří do ní bezesporu i prvosjezd horního toku řeky Indus v úseku Gilgit-Tarbella v Nanga Parbat Gorge v roce 1975. Patří tam i pokus o první splutí jedné ze zdrojnic Gangy • řeky Alaknandy v roce 1977. Česká výprava skončila tragicky, ještě před spuštěním raftu na vodu. U vesnice Chamoli se na kanoi převrhli dva z nejzkušenějších vodáků výpravy Jirka Koudela a Vašek Jindrák. Onen podzim byla enormně vysoká voda, proud vtáhl Vaška a Jirku, kteří se snažili zachránit loď do těžkého prahu. Jirku jsme tenkrát našli v zátočině několik kilometrů pod prahem. Všechny oživovací pokusy byly marné. Vaška jsme nenašli navzdory několikadennímu pátrání v kaňonech pod Chamoli. Našli jsme pouze jeho vestu.
Třicet let v sobě tragickou událost nosím. A třicet let mám před očima poslední okamžiky na louce, pod níž se tragedie odehrála. Museli jsme splnit povinnost vůči Jirkovi a jeho pozůstalým a uspořádat důstojný pohřební obřad . Indové z okolních vesnic nám pomohli pohřební hranici postavit. Byly to těžké okamžiky pro všechny z nás, ale dodnes si pamatuji, že velký oheň na břehu Alaknandy byl očistný. Byl podvečer a bylo po dešti. Plameny stoupaly k nebi a nad kaňonem Gangy se najednou objevilo sedm duh.
Vloni po takřka třiceti letech odjela na Alaknandu další česká výprava. Ta už patřila k té nové moderní etapě himálajských vodáckých expedic. Mnohem lépe sponzorovaná, s technickým zázemím, dokonalým vybavením patřící do nové, sportovní etapy himálajského vodáctví. To co se nepodařilo v roce 1977 v roce 2006 čeští vodáci zvládli. Jsem jim za to vděčný a když jsem viděl na fotografii pomník, který Vaškovi a Jirkovi po tolika letech na břehu Gangy postavili, jakoby se mi po desetiletích ulevilo. Jakoby oněch sedm duh nad Jirkovou hranicí spojovalo dvě etapy lidského snažení, k nimž bohužel patří i oběti průkopníků.
Jaromír Štětina
člen výpravy Ganga 77
Z časopisu HYDROMAGAZÍN:
A věřím, že všem udělá radost reportáž z prvosjezdu druhého pramenného toku Gangy • Alaknandy. České výpravě se to loni podařilo a povypráví nám o tom Zajíc. Výprava navazovala na neúspěch předchozích výprav, mj. té vedené Jaromírem Štětinou, při které dva čeští vodáci zahynuli.
A právě o té neúspěšné expedici Alaknanda 1977 je tentokrát retro. Sám Jaromír Štětina vzpomíná na to, jak tenkrát výprava probíhala a jak ovlivnila jeho další život.
Připravil: Rosťák
Autor: -Rosťák- | Otištěno: 31.1.2007 – Hydro |