Z povídky Století zázraků Jaromíra Štětiny vychází nejnovější stejnojmenná hra Divadla Viola. V premiéře ji mohou diváci zhlédnout dnes i zítra.
Jaromír Štětina s Magdalenou Borovou a Miloslavem Königem
Z povídky Století zázraků Jaromíra Štětiny vychází nejnovější stejnojmenná hra Divadla Viola. V premiéře ji mohou diváci zhlédnout dnes i zítra.
„V roce 1988 jsem stál uprostřed trosek, z hromady betonu a cihel stoupala pára z někdejších ložnic, kuchyní a obýváků. Poprvé v životě jsem uviděl kataklyzma, které během vteřiny zabilo desetitisíce lidí,“ říká ke vzniku povídky Jaromír Štětina. „Nevěděl jsem, jak se s tím vyrovnat. Bylo ticho, protože z města odletěli ptáci a lidé, kteří zemětřesení přežili, neměli sílu mluvit. Bloudili městem a hledali své mrtvé. Věděl jsem, že se budu muset někdy v nejbližší budoucnosti s přívalem hrůzy vypořádat, abych mohl žít bez šrámu na duši. Tak jsem vymyslel Artašese a Lydii. Museli být krásní a mladí a planoucí.“
První impuls pro převedení příběhu na jeviště prý vzešel od jedné čtenářky, která tvůrce na Štětinovu knihu upozornila. „Příběh nás zasáhl. Století zázraků známe už několik let, ale teprve teď • kdy jsme oba v nějaké životní fázi, s nějakými zkušenostmi • nás provokuje,“ uvádějí představitelé hlavních rolí Magdaléna Borová a Miloslav König. „Síla přírody, láska, divadlo • to řešíme a máme chuť sdílet… Navíc Arménie, kde se příběh plný víry i odhodlání odehrává, je pro nás dosud nepoznaná, lákající ‚krajina‘,“ doplňují svorně.
Režie inscenace, ve které tvůrci použili i části z Goethova Fausta a arménské lidové písně v úpravě Komitase, se ujala renomovaná Lucie Bělohradská. Hudba je dílem Marka Doubravy a kostýmy navrhla Katarína Hollá.