Památník genocidy Židů Babij Jar navštívil senátor Štětina během své návštěvy Kyjeva. Před druhou světovou válkou žilo v Kyjevě kolem 150 000 Židů, což představovalo 20 % městské populace.V roce 1941, když se do města blížili nacisté, se podařilo 100 000 Židů uprchnout hlouběji do Sovětského Svazu, mnozí z nich skončili ve Střední Asii a na Sibiři. 29. září 1941, deset dní po pádu Kyjeva, nařídil nacistický velitel odvézt všechny Židy do travnaté rokle Babij Jar, která se nacházela za hranicemi města. Zde byli všichni shromážděni do skupiny a poté hromadně postříleni. První den tak zahynulo 33 771 lidí. Babij Jar pak sloužil jako popraviště ukrajinských cikánů, nacionalistů, komunistů a dalších Židů. O tragédii v rokli Babij Jar se až do osvobození mnoho nevědělo. Padlým „sovětským občanům“ tu postavili sovětský památník a masakr se objevil i v básni Jevgenije Jevtušenka. Židovský památník tu ale mohl vzniknout až v roce 1991 a o deset let později přibyl monument připomínající všechny děti, které tu kdy zemřely.