Příspěvek Jaromíra Štětiny v rozpravě Evropského parlamentu 4. října 2017 ve Štrasburku:
Paní předsedající, Interpol je největší policejní organizace na světě. Sdružuje 192 států. Spolupracuje při pronásledování a zatýkaní pachatelů trestných činů. Interpol musí spolupracovat i se státy nedemokratickými. Právě spolupráce s diktátorskými režimy přináší možnosti zneužívaní Interpolu k vydávání politických protivníků těmto režimům. Mezi státy zneužívající Interpol patří například Rusko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turecko či Moldavsko.
Interpol proto do své konstituce zařadil důležitý článek 3: Je přísně zakázáno konat ve věcech charakteru vojenského, politického, náboženského a rasového. Přesto však řada osob zůstává v hledáčku nedemokratických zemí. I když extradice těchto osob byla zamítnuta, mohou být stále na seznamu hledaných osob, hrozí jim zadržení a pobyt v detenci, nemohou volně cestovat či najít práci.
Interpol se žádostmi nedemokratických vlád zabývá. Například Achmed Zakajev, premiér čečenské republiky Ičkeria, byl zatčen v Dánsku na základě obvinění z terorismu. Až v roce 2003 získal v Británii azyl poté, co byla ruská žádost britskými soudy uznána za politicky motivovanou. V některých případech Interpol žádosti zamítnul. Například v případě Williama Browdera, autora tzv. Magnitského zákona. Interpol na základě článku 3 odmítl i zatčení a extradici 3 poslanců EP, které žádal Ázerbájdžán kvůli tomu, že „protizákonně“ letos navštívili Náhorní Karabach.
Interpol v boji proti zločinu potřebujeme. Proto vítám započatou reformu Interpolu. Interpol by měl přijmout daleko větší pojistky proti zneužívání.