V úterý končí dvouletý program přerozdělení migrantů na základě unijních kvót. Týkat se měl 160 tisíc migrantů, členské země si ale přerozdělily jen méně než třetinu. Jediným státem, který přijal stanovený počet uprchlíků, je Malta. Naopak Polsko a Maďarsko během dvou let nepřijaly jediného žadatele o azyl. Slovensko přijalo šestnáct z přidělených 902 azylantů, Česká republika pak ještě o čtyři méně.
„Obstrukce české vlády ve věci migrantů narušují jednotu Evropské unie. Při bezpečnostních rizicích, které Evropě hrozí, je to nezodpovědné. Uraženecké tanečky, které Česká republika předvádí, nezvyšují naši prestiž v Unii,“ myslí si europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).
Odmítnutí kvót považuje za populistické rozhodnutí a připomíná gesto premiéra Bohuslava Sobotky, kterým se v létě roku 2015 vláda zavázala přijmout celkem patnáct set uprchlíků. V září už ale povinné kvóty odmítla. Česká republika nakonec přijala dvanáct ze stanoveného počtu 2 600 migrantů.
„Mění to naše postavení. Evropský parlament ani Komise zatím nepřikročily k sankcím, ale v kuloárech to cítím. Tedy jak je možné, že nejsme schopni podpořit ostatní země. Jako bychom snad byli moudřejší než všichni ostatní,“ dodává europoslanec.
V Maroku to nevysvětlíte
Také podle senátora Františka Bublana z ČSSD mohla Česká republika kvóty hladce naplnit. „Vidím za tím ale vnitřní politiku, například když prezident dělá rovnítko mezi muslimem a teroristou. Společnost se začala měnit, strašení proniklo do všech jejích vrstev. Někteří politici vycítili, že by na tom mohli získat hlasy. Je to velká chyba, která se nám vymstí.“
Poukazuje také na případ Maroka, které nedávno legalizovalo pobyt 24 tisícům migrantů. „Je to země, ze které lidé utíkají, a přesto je schopna jiné přijímat. Ptali se mě tam na náš postoj, který se mi jen těžko vysvětluje. Měli bychom být více otevření,“ uzavírá.
Celý rozhovor naleznete zde.