Vydali na mne zatykač, nesmím do zemí diktátorů, říká europoslanec Štětina

Ázerbájdžánský zatykač žádnou opravdovou hrozbou není, myslí si český europoslanec Jaromír Štětina. Bude se však muset vyhnout spojencům režimu Ilhama Alijeva, například Bělorusku, protože by jej mohli vydat kavkazské zemi. Ta jej spolu s dalšími dvěma europoslanci viní z nezákonného vstupu na okupované území Náhorního Karabachu, kde byli pozorovateli při pondělním referendu.

Ázerbájdžán požádal o spolupráci při zadržení eurposlance Jaromíra Štětiny (za TOP 09) Interpol. On sám se ale nebojí, že by žádost padla na úrodnou půdu. „Není to seriózní hrozba. V podstatě se jen musím vyhnout zemím, které jsou ochotny mne vydat. Tou je například Bělorusko,“ řekl Štětina, který je teď v Praze, serveru Lidovky.cz. Příkladem spolupráce Minsku s Baku v podobném směru může být vydání rusky píšícího blogera Aleksandra Lapšina, které se odehrálo na začátku února.

Že by mu zamezení vstupu na území některých států kvůli hrozbě vydání do Ázerbájdžánu nějak zkomplikovala práci, si europoslanec nemyslí. „Zákazy vstupu do některých států jsou součástí mé práce. Jeden diktátor Vladimir Putin už mi zakázal jezdit do Ruska, teď mi to samé zakáže jiný diktátor, tedy Alijev,“ dal najevo, co si myslí o ázerbájdžánském režimu. Jedním z důkazů o čím dál větším uchopení moci v rukou Alijevovy rodiny je úterní jmenování jeho ženy Mehriban viceprezidentkou .

Ázerbájdžán se pokusil získat zpět území Náhorního Karabachu loni v dubnu, kdy započal ofenzívu po celé délce hranice okupovaného území. Podle Štětiny je to především důkaz hybridní války, ke které se Ázerbájdžán uchyluje, protože nebyl schopen dobýt území zpět klasickou cestou.

„V Karabachu působí desítky zahraničních firem, například těžařské či stavební. Baku spustilo kampaň proti všem, kteří chtějí území navštívit, aby investory odradilo,“ vysvětlil Štětina, proč k vydání zatykače na jeho osobu mohlo dojít. Dokonce podle vlastních slov předvídal, že se něco podobného může stát.

„Celkem jasně straním Arménii a Náhornímu Karabachu. Strávil jsem tam jako novinář celou válku a vím, jak tam bojovali za svobodu,“ dodal europoslanec s tím, že bránění karabašskému právu na sebeurčení považuje za návrat ke stalinistickým metodám. Stalin byl tím, kdo arménskou enklávu úmyslně přidělil Ázerbájdžánu.