Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Burundi

Evropský parlament,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi, zejména na poslední dvě usnesení přijatá dne 9. července 2015(1) a 17. prosince 2015(2),

– s ohledem na přepracovanou dohodu z Cotonou, zejména na její článek 96,

– s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/394 ze dne 14. března 2016 o uzavření konzultací s Burundskou republikou podle článku 96 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé(3),

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020(4),

– s ohledem na usnesení Společného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. prosince 2015 o situaci v Burundi,

– s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou dne 28. srpna 2000 v Aruši,

– s ohledem na burundskou ústavu, a zejména na její článek 96,

– s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných (ACDEG),

– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

– s ohledem na prohlášení o Jihoafrické republice a Burundi a o Mezinárodním trestním soudu ze dne 21. října 2016, které učinila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem Evropské unie,

– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Burundi, a zejména na jejich obnovení, k němuž došlo dne 29. září 2016,

– s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 4. listopadu 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundské republice,

– s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) ze dne 20. září 2016, která byla vytvořena v návaznosti na usnesení Rady pro lidská práva S-24/1,

– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 17. června 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,

– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 30. září 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,

– s ohledem na zprávu delegace Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 17. května 2016 o své pracovní cestě do Burundi ke zjištění potřebných údajů, která proběhla ve dnech 7. – 13. prosince 2015,

– s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 6. ledna 2017 o zákazu Burundské ligy pro lidská práva (Iteka) v Burundi,

– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Burundi se od té doby, co se její prezident Pierre Nkurunziza rozhodl v rozporu s dohodou z Aruši a ústavou své země ucházet v dubnu 2015 o třetí prezidentské období, potýká s dramatickou politickou, sociální a hospodářskou krizí; vzhledem k tomu, že prezident Nkurunziza učinil několik prohlášení, v nichž nevyloučil možnost přepracování burundské ústavy, tak aby mu umožnila ucházet se po roce 2020 o případné čtvrté prezidentské období;

B. vzhledem k tomu, že poté, co ICC rozhodl o zahájení předběžného vyšetřování násilí a případů porušování lidských práv v Burundi, informovala tato země Mezinárodní soudní dvůr o tom, že dne 19. října 2016 odstoupila od Římského statutu a ICC;

C. vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2016 zveřejnila liga Iteka po dvouletém vyšetřování v zemi, které poskytlo aktuální informace o vládních represích a masivním porušování lidských práv, zprávu s názvem „Represe a dynamika genocidy v Burundi“, kterou vypracovala ve spolupráci s Mezinárodní federací pro lidská práva (FIDH); vzhledem k tomu, že o několik týdnů později liga Iteka zveřejnila také několik investigativních zpráv týkajících se nejzávažnějších trestních činů, jichž se dopustily vládní síly v Burundi: vražd, únosů, násilných zmizení, mučení, znásilňování a rozsáhlého zatýkání; vzhledem k tomu, že v páchání těchto zločinů se zcela beztrestně pokračuje; vzhledem k tomu, že do října 2016 bylo zakázáno pět dalších lidskoprávních organizací, a sice Forum pour le renforcement de la société civile (FORSC), Forum pour la conscience et le développement (FOCODE), Action chrétienne pour l’abolition de la torture (ACAT), Association burundaise pour la protection des droits humains et des personnes détenues (APRODH) a Réseau des citoyens probes (RCP);

D. vzhledem k tomu, že v listopadu 2016 Mezinárodní federace pro lidská práva informovala o více než 1 000 úmrtích, 8 000 osob zadržených z politických důvodů, 300 až 800 nezvěstných osob, stovkách případů mučení, stovkách žen, které se staly obětí sexuálního násilí, tisících případů svévolného zatýkání, více než 310 000 osob, které musely uprchnout do sousedních zemí, a 61 000 osob, které se staly uprchlíky ve vlastní zemi; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Burundi představuje riziko z hlediska stability regionu jako celku;

E. vzhledem k tomu, že vláda zesílila kontrolu nad nezávislým sdělovacími prostředky a novinami, a novináři tak čelí násilnému mizení, fyzickým hrozbám a útokům nebo soudní šikaně; vzhledem k tomu, že byla pozastavena činnost všech nezávislých rozhlasových stanic; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic zařadila Burundi v žebříčku světového indexu svobody tisku za rok 2016 na 156. místo ze 180;

F. vzhledem k tomu, že v březnu 2016 Evropská unie uzavřela konzultace podle článku 96 dohody z Cotonou a pozastavila přímou finanční pomoc burundské státní správě s odůvodněním, že závazky vlády v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu nejsou uspokojivé;

G. vzhledem k tomu, že systém soudnictví v Burundi je prorostlý korupcí a že nehledě na to, že od začátku krize byly zabity a mučeny stovky osob, přičemž mnoho z nich ze strany policie a bezpečnostních služeb, jen velmi málo pachatelů bylo postaveno před soud;

H. vzhledem k tomu, že existují obavy z toho, že vláda dodá krizi etnický rozměr, a že se rétorika státních úředníků, která rozděluje společnost, stává běžným trendem, jak také zmínili zástupci OSN;

I. vzhledem k tomu, že podle zpráv členové mládežnické ligy vládnoucí strany – Imbonerakure – zatýkají a bijí občany a kradou jim majetek a že navíc používají znásilňování jako zbraň; vzhledem k tomu, že své útoky zaměřují na členy opozice, zejména na členy Fronty národního osvobození (FNL); vzhledem k tomu, že v posledních měsících bylo zabito, zadrženo, zbito a mučeno množství členů opozice a údajných oponentů;

J. vzhledem k tomu, že dne 29. září 2016 Rada znovu zavedla restriktivní opatření EU proti Burundi a prodloužila jejich platnost do 31. října 2017; vzhledem k tomu, že tato opatření obsahují zákaz cestování vydaný proti cíleným osobám, jejichž činnost se považuje za činnost podrývající demokracii nebo které znemožňují hledání politického řešení krize v Burundi, a zmrazení jejich majetku;

K. vzhledem k pokračujícím snahám o zprostředkování dohody, které plně podporuje Africká unie, Východoafrické společenství, EU a OSN, aby bylo možné podpořit dialog v rámci země, s cílem nalézt konsenzuální smírné řešení krize v Burundi;

1. je vážně znepokojen neustále se zhoršující politickou a bezpečnostní situací v Burundi; odsuzuje násilí, k němuž v Burundi dochází od roku 2015 a které vedlo k úmrtí, mučení, cílenému násilí vůči ženám, včetně hromadného znásilňování, zastrašování a zatýkání tisíců lidí, násilného přesídlování stovek tisíc občanů Burundi, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování, a k porušování svobody tisku a svobody projevu a také k tomu, že tyto činy zůstávají do značné míry nepotrestány; vyzývá k důkladnému nezávislému vyšetření poprav a porušování lidských práv a k postavení pachatelů těchto činů před soud;

2. připomíná burundským orgánům jejich povinnosti zaručit, chránit a prosazovat základní práva, včetně občanských a politických práv svých občanů, jako je svoboda slova a svoboda shromažďování, jak je stanoveno v Africké chartě lidských práv a práv národů a v jiných mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojích; připomíná burundské vládě její mezinárodní závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zejména pokud jde o respektování základních svobod a zásad právního státu a o průběh soudních řízení, konkrétně o právo na spravedlivý a nestranný proces;

3. je hluboce znepokojen tím, že Národní shromáždění Burundi přijalo ve dnech 23. a 28. prosince 2016 dva návrhy zákonů, kterými se zavádí přísnější kontrola nad činností tuzemských i mezinárodních nevládních organizací; poukazuje na to, že dne 3. ledna 2017 tyto zákony vedly k tomu, že lize Iteka byla zakázána činnost v této zemi; naléhavě vyzývá burundské orgány, aby toto rozhodnutí přehodnotily; znovu poukazuje na zásadní úlohu, kterou hrají v demokratické společnosti občanské společnosti a aktivisté působící v oblasti lidských práv; vyzývá místní orgány, aby jim umožnily svobodnou a bezpečnou činnost;

4. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí; vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o podporu ochránců lidských práv a ohrožených organizací v této zemi a o jejich ochranu;

5. vyzývá burundské orgány, aby bezodkladně přestaly potlačovat sdělovací prostředky a umožnily opozičním vůdcům žijícím v exilu vrátit se do země;

6. naléhavě žádá burundskou vládu, aby pokračovala ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a Radou OSN pro lidská práva a aby zajistila pracovníkům Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva přístup do vězeňských zařízení; naléhavě vyzývá burundskou vládu, aby v souladu se svými mezinárodními závazky dodržovala a zaručovala lidská práva a základní svobody pro všechny;

7. jednoznačně podporuje demokratické zásady a hodnoty, lidská práva a zásady právního státu, které jsou základními prvky dohody o partnerství mezi AKT a EU a zásad stanovených v dohodě z Aruši; naléhavě vyzývá všechny strany, aby v souladu s dohodou z Aruši a s burundskou ústavou vytvořily nezbytné podmínky pro opětovné vybudování důvěry a upevnění národní jednoty na základě inkluzivního a transparentního celostátního dialogu, do něhož by byla zapojena vláda, opoziční strany a zástupci občanské společnosti;

8. s hlubokým znepokojením konstatuje, že Burundi dalo svému odstoupení od Římského statutu formální rámec; připomíná, že Mezinárodní trestní soud je klíčovou institucí, která pomáhá občanům domoci se v případě nejzávažnějších trestných činů spravedlnosti, a to v případech, kdy to není možné na úrovni jednotlivých států;

9. vyzývá Radu bezpečnosti OSN a Mezinárodní trestní soud, aby urychleně zahájily neomezené vyšetřování všech údajných případů porušování lidských práv v Burundi, mj. nebezpečí genocidy páchané vlastními soudy, k níž došlo v průběhu nedávné krize v této zemi;

10. odsuzuje přijetí nového zákona o vytvoření národních dobrovolnických jednotek, jenž by legalizoval činnost násilných mládežnických milicí „Imbonerakure“, které mezinárodní lidskoprávní organizace a OSN mnohokrát obvinily ze závažných případů porušování lidských práv a které přesto zůstaly nepotrestány; vyzývá k okamžitému odzbrojení milicí;

11. podporuje rozhodnutí Rady, které bylo přijato po nezdařených rozhovorech zahájených podle článku 96 dohody z Cotonou a podle něhož došlo k pozastavení přímé finanční podpory burundských orgánů, včetně podpory rozpočtu, zatímco finanční podpora občanů a humanitární pomoc poskytovaná na základě přímých kanálů zůstala plně zachována;

12. vítá cílené sankce, které schválila EU dne 1. října 2015 a které jsou v souladu s rozhodnutím Africké unie o zavedení cílených sankcí, mezi něž patří zákaz cestování a zmrazení majetku a jež se týkají občanů Burundi odpovědných za porušování lidských práv, kteří brání snahám o politické urovnání krize; vyzývá EU, aby tyto sankce rozšířila na všechny osoby, jejichž jednání podněcující k nenávisti a porušující dohodu z Aruši ohrožuje mír a stabilitu v regionu;

13. vyjadřuje znepokojení nad tím, že politická krize by mohla vést k etnickému konfliktu; odsuzuje evidenci osob ze strany burundských orgánů a armády podle etnické příslušnosti; naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly dohodu z Aruši;

14. vítá vytvoření vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Burundi, k němuž došlo v listopadu 2016 s cílem vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž došlo v Burundi od dubna 2015; naléhavě vybízí burundské orgány, aby plně spolupracovaly se členy této vyšetřovací komise;

15. podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN z července 2016, která schválila nasazení policejních jednotek OSN v Burundi s cílem zmírnit násilí a omezit porušování lidských práv v zemi; naléhavě vyzývá Mírovou a bezpečnostní radu Africké unie, aby urychleně vyslala do Bujumbury delegaci, která by se setkala s prezidentem Nkurunzizou a přiměla ho k zastavení porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil;

16. vyzývá Africkou unii, OSN a EU, aby se vážně zabývaly regionálním rozměrem krize a zabránily další destabilizaci daného regionu; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila rozhovory s burundskými orgány a všemi dalšími příslušnými zainteresovanými stranami a aby podpořila, obnovila a rozšířila důvěryhodnost regionálních zprostředkovatelských snah Východoafrické unie o nalezení trvalého řešení krize, v jehož rámci by byla na základě otevřeného a inkluzivního dialogu dodržována ústava, dohoda z Aruši a mezinárodní právo v oblasti lidských práv;

17. je hluboce znepokojen rostoucím proudem uprchlíků směřujícím do sousedních zemí a alarmující humanitární situací v Burundi; opakuje, že podporuje všechny humanitární organizace, které působí na místě a v sousedních hostitelských zemích, a že je s nimi solidární; kromě toho vyzývá EU, aby rozšířila svou pomoc v regionu;

18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že dne 30. prosince 2016 prezident Nkurunziza oznámil, že by se mohl v roce 2020 počtvrté ucházet o úřad prezidenta;

19. je obzvláště znepokojen značně vysokou úrovní diskriminace a kriminalizace osob LGBTI v Burundi; žádá proto parlament a vládu Burundi, aby zrušily ustanovení trestního zákoníku diskriminující osoby LGBTI;

20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Komisi, Radě, Východoafrickému společenství a vládám jeho členských států, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0275.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0474.
(3) Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 90.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0371.