Tisková zpráva – Štětina, Zdechovský: EU posiluje ochranu hranic

Evropský parlament dnes přijal nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, které je důležitým krokem k posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. Nařízení ustavuje Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, definuje její pravomoc a posiluje ostrahu hranic pro případy nelegálního překračování, pašování či obchodování s lidmi. Díky novému nástroji může Evropská pohraniční a pobřežní stráž zakročit v případech, kdy ochrana hranic selhává a je vážně narušeno fungování schengenského prostoru.

„V reakci na nekontrolovatelnou migrační vlnu se podařilo přijmout nová pravidla o společné ochraně hranic. Ustavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže zajistí bezpečnost na vnějších hranicích. V okamžiku, kdy členský stát EU nezvládá nepřiměřený tlak migrantů na své vnější hranici a bude ohroženo fungování schengenského prostoru, nastupuje jako posila tým pohraniční či pobřežní stráže“, říká Jaromír Štětina (TOP 09), který byl zpravodajem poslanců ELS v zahraničním výboru EP.

„Evropskou pohraniční a pobřežní stráž považuji za klíčový nástroj EU pro kontrolu našich společných hranic, který nám dlouhodobě chyběl. Mohli jsme se přesvědčit, že bez této společné stráže nemůže schengenský prostor fungovat a přinášet tak výhody evropským občanům. Přidanou hodnotu EU stráže však nevidím pouze v zajištění bezpečných hranic a účinném řízení migrace, ale také v efektivnějším boji proti terorismu či závažné přeshraniční kriminalitě, říká Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

„Jde o jasný signál, že Evropská unie umí řešit problémy, které se týkají bezpečnosti a ochrany hranic. V situaci, kdy je třeba najít shodu více než dvou desítek zemí, se podařilo rychle najít efektivní řešení, které pomůže vyřešit problémy při zachování našeho způsobu života,“ říká Jaromír Štětina, místopředseda podvýboru EP pro obranu a bezpečnost.

„Byl to Schengen, který z nás učinil svobodné, volně dýchající evropské občany. Schengen byl největším výdobytkem, kterého jsme po pádu komunismu dosáhli. Proto dávám přednost společnému postupu EU při jeho obraně,“ zdůrazňuje Jaromír Štětina. Evropskou pohraniční a pobřežní stráž bude tvořit Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž vybudovaná z Frontexu a vnitrostátní orgány členských zemí, odpovědné za správu hranic. Agentura bude posuzovat schopnost a připravenost členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích. Po vyhodnocení vypracuje nejdříve doporučení danému státu a, není-li naplněno, i závazné rozhodnutí, které vymezuje nápravná opatření. V okamžiku, kdy bude ochrana vnější hranice neúčinnou do takové míry, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, potom může Rada kvalifikovanou většinou vydat rozhodnutí k aktivaci evropské pohraniční stráže. Nařízením se zřizuje rezervní tým rychlého nasazení, který bude mít k dispozici minimální počet 1500 příslušníků pohraniční stráže. Ti by měli být uvolněni z členských států během pěti pracovních dnů. Jedním z dalších úkolů agentury je např. provádění, operací a zásahů souvisejících s navracením osob do třetích zemí.

„Jde o další díl mozaiky ochrany vnějších hranic. Jedním z předchozích kroků bylo uzavření dohody s Tureckem, které ulevilo migračnímu tlaku na jižní hranici. Evropská unie získala čas na organizační a personální posílení hranic a ten jsme dokázali využít,“ dodává Tomáš Zdechovský.