Na cestování Evropanů dohlédne Velký bratr

PRAHA/BRUSEL Na dovolenou v Egyptě se letos vypravilo na 80 tisíc českých turistů. Až dosud se mohli spolehnout na to, že jedinou digitální stopou, kterou po sobě zanechají, je paměťová karta fotoaparátu. Možná již za dva roky by ale vše mohlo být jinak.
V případě, že českého dovolenkáře zastaví třeba němečtí policisté a pojmou podezření, že je napojen na organizovaný zločin, budou si moci zjistit, s jakými aerolinkami letěl, jakou kartou zájezd platil, a dokonce si i z databáze vytáhnout údaje, jak často a kam v posledních pěti letech mimo Evropu cestoval. Stejnou samozřejmostí bude záznam, kde všude se prokázal pomocí snímače otisků prstů.

Společné unijní databáze

Za situace, kdy hned za Šumavou nelze dohledat českou poznávací značku, se podobné sdílení osobních dat napříč Evropou jeví jako sci-fi. Jenže po pařížských útocích se oživila debata o unijním Velkém bratrovi – několika společných databázích EU, které jsou sice legislativně připraveny, nikdy ale nevstoupily v platnost. Na jejich rychlé přijetí teď tlačí zejména Francouzi. Mají k tomu pádný důvod. Nejméně tři teroristé, kteří spáchali pařížské útoky, volně prošli přes evropské hranice balkánskou trasou.
Údajně hlavní strůjce atentátů Abdelhamid Abaaoud byl belgickým rodákem, který absolvoval výcvik v Sýrii – žádný stát EU ale nemá údaje o tom, kdy a kudy se do Belgie vrátil. Nově by takové cestovatele měla podchytit databáze o pasažérech leteckých společností, která bude obsahovat desítky údajů.
Pokračování na straně 5

Cestování Evropanů ohlídá Velký bratr
Dokončení ze strany 1
Z databáze, která má monitorovat provoz na evropském nebi, by se dalo vyčíst nejen jméno, datum a trasa letu, ale i údaje o kreditní kartě, kterou byla letenka zaplacena. A také IP adresa počítače, z něhož se nákup přes internet uskutečnil. Vesměs jde o údaje, které již EU shromažďuje – ale výhradně, pokud cestující letí do USA nebo Austrálie. Obě země na základě svých protiteroristických zákonů digitální soupisky údajů o pasažérech vyžadují.
Směrnici o PNR, jak se letecká databáze nazývá, Evropská komise předložila poprvé již v roce 2007. Nikdy ale neprošla přes odpor části Evropského parlamentu. To se teď ovšem mění.
„Je vcelku pravděpodobné, že se PNR stihne projednat do konce roku,“ prohlásil britský europoslanec Claude Moraes, šéf výboru pro občanské svobody, který má projednávání směrnice na starosti.
Databáze o pasažérech aerolinek je také prvním bodem na seznamu protiteroristických opatření, která prosazuje skupina lidovců v Evropském parlamentu. „Evropa je ve válce s teroristy z organizace IS. To není čajový dýchánek v dívčím penzionátu. A pokud tuhle válku chceme vyhrát, pak musí jít některé svobody stranou,“ hájí shromažďování informací o cestách po evropském nebi europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09 a STAN).
Dosud není jasné, po jak dlouhou dobu a jaké údaje by databáze o pasažérech evropských leteckých společností měla uchovávat. Informace od aerolinek ale samy o sobě k potírání terorismu nestačí. Zvlášť pokud se extremisté vyhnou letecké dopravě.
Cesty extremistů, kteří se třeba ze syrských výcvikových táborů rozhodnou dojet po zemi, by do budoucna měla podchytit jiná databáze, která je součástí elektronického Velkého bratra. Jde o takzvaný Entry-Exit System čili EES.

Chytré hranice

Mechanismus, který je součástí balíčku Smart Borders, v pilotním režimu funguje ve třinácti zemích EU – Česko mezi nimi není. EES nahrazuje klasická razítka do pasu a umožňuje tak elektronicky pohlídat, jak dlouho se cizinec v konkrétní zemi EU zdržuje, a především kudy a kdy do ní vstoupil. Systém umí pracovat také s biometrickými daty.
Francouzi teď připravili dvě novinky – data by se měla sdílet napříč Evropou. A elektronickou závorou by měli procházet i občané EU, které jinak policisté na schengenské hranici často jen mávnutím posílají dál. Systematicky je kontrolovat ani nesmějí.
Pro Čechy by to mohlo znamenat nepříjemné fronty po cestě od Jadranu domů. Ministr vnitra Milan Chovanec, který minulý pátek spolu se svými resortními kolegy dal „chytrým hranicím“ zelenou, to ale považuje za daň většímu pocitu bezpečí. „Pokud chceme mít přehled, kdo po Evropě cestuje, nic jiného nám nezbývá,“ prohlásil Chovanec.
Třetí pilíř protiteroristického balíčku, který také dopadne na občany EU, má významnou českou stopu. Stojí za ním eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která počítá s podstatnou inovací dalšího již existujícího systému.

Jourová chce biometrii

ECRIS, který funguje jako rozcestník národních registrů rejstříků trestů, zatím umí pracovat s biometrickými daty jen omezeně. Podle Jourové je ale modernější verze s digitálními otisky prstů nutností.
„Otisky prstů jsou jediná jednoznačná identifikace podezřelého člověka. Vzhledem k tomu, jak jsou si některá jména podobná, pak je jasné, že se bez spolehlivé identifikace neobejdeme,“ řekla LN eurokomisařka.
Ne všichni ovšem masivní shromažďování dat o cestách evropských občanů kvitují.
Evropský inspektor ochrany údajů Giovanni Buttarelli upozornil na to, že potřebnost databáze o leteckých pasažérech nebyla dosud prokázána.
Analýzou PNR se před čtyřmi lety zabýval také Úřad pro ochranu osobních údajů. „Obšírné hodnocení dopadu PNR neprokázalo, že jeho přínosy převáží nad zásahem do soukromí cestujících,“ napsal tehdy úřad ve své kritice.

***

1,1MILIARDY EUR

budou podle odhadů Evropské komise činit celkové náklady na elektronickou registraci cestujících na vněj ší hranici Evropské unie do roku 2020

Pohyb osob po Evropě by měl ohlídat systém hned několika sdílených databází, které by umožnily sledovat a uchovávat digitální stopy – nejčastěji ze snímačů otisků prstů, ale i nákupů letenky přes internet. Bezpečnost občanů EU mají ohlídat tři systémy. Legislativně je elektronický Velký bratr připraven – byť dosud neprošel přes odpor Evropského parlamentu i některých zemí.

PNR (Passenger Name Record) Návrh směrnice počítá s tím, že se budou uchovávat data o pasažérech aerolinek. Půjde o informace z letenky doplněné o případný e-mail a údaje o platbě za letenku. Databáze bude povinná i pro vnitrostátní lety.

EES (Entry-Exit System) Systém již používá 13 zemí Evropské unie, zejména na letištích. Jde o elektronickou obdobu klasických razítek do pasu, která umožňuje sledovat délku pobytu cizince na území schengenského prostoru. Francouzi nově chtějí, aby opatření platilo i pro občany EU.

ECRIS (European Criminal Records Information System) Nejde o sdílenou databázi, ale o rychlou výměnu záznamů v národních rejstřících trestů. Evropská komise požaduje, aby byly záznamy doplněny o biometrická data. Kromě údajů o občanech EU by měl ECRIS obsáhnout i cizince ze třetích zemí.