Desítky českých veřejných osobností včetně bývalého prezidenta Václava Havla, senátora Jaromíra Štětiny či někdejšího velvyslance v Rusku Luboše Dobrovského podepsaly otevřený dopis na obranu ruského politického vězně Michaila Chodorkovského, jehož v pracovním táboře na Dálném východě zranil nožem na obličeji násilnický spoluvězeň, a tak vyšlo najevo, že úřady vystavují nepohodlného Chodorkovského daleko od lidí a sdělovacích prostředků těžké šikaně.
Michail Chodorkovský, letos třiačtyřicetiletý ruský podnikatel a finančník, vybraný k odsouzení mezi všemi ruskými boháči na základě politických manipulací Kremlu pro údajné daňové machinace k devítiletému pobytu v sibiřském pracovním táboře, je ve vězení trvale vystaven provokativní šikaně.
Za sebemenší údajná porušení vězeňského řádu je nepřiměřeně přísně trestán. Chodorkovského obhájci a lidé z jeho okolí, významné osobnosti ruské i světové, jakož i španělský parlament upozorňují na nepřípustné politické motivy Chodorkovského pochybného odsouzení.
Ekonomický vězeň
Podnikatel Chodorkovský se stal obětí politických manipulací v okamžiku, kdy dal výrazně najevo své sympatie ruské politické opozici, a také v okamžiku, kdy se nejvyšší ruská politická grémia rozhodla omezit podnikatelskou svobodu zejména v oboru těžby energetických surovin.
Těžební podnik JUKOS, v jehož čele Michail Chodorkovský až do svého odsouzení stál, byl v tomto oboru podnikem nad jiné významným. Dnes je součástí těžebního a exportního impéria mamutího státního podniku GAZPROM, jehož politické zneužití vůči Ukrajině má světová veřejnost nepochybně dosud ve velmi živé paměti. Svým politickým angažmá, které nevyloučilo možnost kandidatury na prezidentský úřad v roce 2008, stejně jako svou významnou finanční podporou opozici odmítající autoritativní metody vlády Kremlu, jejíž pochybné ekonomické aspekty odborně kritizoval, stal se Chodorkovský politickým nepřítelem současného ruského režimu usilujícího o centralizaci veškeré politické, ekonomické i soudní moci. To je skutečný motiv Chodorkovského věznění.
Podpora politickým
Blíží se okamžik, kdy vězeň Chodorkovský bude moci požádat po uplynutí poloviny trestu o podmíněné propuštění na svobodu. Chodorkovského právníci, jeho rodina, jakož i my, kteří se podepisujeme pod tímto textem, jsme přesvědčení, že kázeňské tresty za problematické či vyprovokované, ba dokonce za neexistující prohřešky proti vězeňskému řádu mají jediný cíl: umožnit soudu, který bude o podmíněném propuštění Michaila Chodorkovského rozhodovat, odmítnout jeho žádost, s ohledem na jeho »nekázeň«. Vzhledem k politickému zájmu, který na věznění Michaila Chodorkovského ruská administrativa má, mělo by se mu dostat stejné podpory, jaké se dostává politickým vězňům.
Mluvme nahlas!
Vyzýváme všechny, kdo mají zájem na rozvoji demokracie, právního řádu a spravedlnosti v Rusku, aby své zneklidnění nad osudem Michaila Chodorkovského dali veřejně najevo tak, aby ruské úřady nemohly pokračovat v popírání práv a způsobů chování, na nichž je založena evropská demokracie.
Luboš Dobrovský
bývalý velvyslanec v Ruské federaci
Petr Bratský
poslanec
Alexandr Vondra
bývalý náměstek ministra zahraničí
Ivan Klíma
spisovatel
Petruška Šustrová
komentátorka
Leo Pavlát
ředitel Židovského muzea
Pavel Seifter
bývalý velvyslanec ve Velké Británii
Zdeněk Bárta
senátor
Jan Sokol
univerzitní profesor
Libuše Bělunková
rusistka
Michal Viewegh
spisovatel
Petr Pudil
podnikatel
Miroslav Kalousek
poslanec
Helena Illnerová
univerzitní profesorka
Karel Schwarzenberg
senátor
Jan Dobrovský
podnikatel
Václav Havel
bývalý prezident
Edvard Outrata
senátor
Dana Bérová
ministryně vlády
Karel Hvížďala
publicista
Jaromír Štětina
senátor
Michal Horáček
publicista a textař
Petra Procházková
žurnalistka
Miloš Pojar
ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea
Petr Gandalovič
politik
Pavel Kočiš
mediální zástupce
- 28.4.1. května 2006
- 25.4.První máj bez komunistů a nikdy jinak
- 20.4.Socha bude mapovat lidské osudy
- 19.4.Dopis: Chodorkovský je ve vězení šikanován
- 19.4.Jaromír Štětina členem senátní komise pro Bělorusko
- 14.4.Valdštejnský syndrom
- 10.4.Kniha na objednávku doby
- 9.4.Laureátem ceny Františka Kriegla se stal Yekta Uzunoglu
- 4.4.Stenozáznam z jednání konference Arménská genocida
- 4.4.Arménská genocida