Štětina odmítl vystoupit na konferenci společně s ruským poslancem

Takto se vyjádřil na semináři v Praze o problematice nedávného rusko-gruzínského konfliktu místopředseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Alexander Babakov. Podle první tajemnice gruzínského velvyslanectví v Česku Iriny Žgentiové tak ale Moskva učinila vstupem ruské armády na území Gruzie 7. srpna, kdy začaly boje v Jižní Osetii.

Rusko uznalo nezávislost obou odpadlických oblastí, které dlouhodobě podporuje, 26. srpna, poté co vojensky zasáhlo v Gruzii. S oběma regiony dne 17. září podepsalo dohody o spolupráci.

„Neanektovali jsme je,“ zdůraznil Babakov. „Rusko nemá žádné územní požadavky na Gruzii. To potvrzuje i uznání (jejich) nezávislosti,“ dodal.

Abcházci a Jihoosetinci se v minulosti několikrát v referendech vyslovili pro odtržení od Gruzie a připojení k Rusku, jehož pasy má drtivá většina tamních obyvatel. Tbilisi však tato hlasování neuznalo. Také Žgentiová dnes označila ruské uznání jejich nezávislosti za hrubé porušení mezinárodního práva i mírové plánu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který pomohl pětidenní konflikt v Gruzii ukončit.

Diskusního panelu se za české politiky zúčastnil místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Stínový ministr zahraničí za ČSSD kritizoval to, že současná vláda nemá krátce před začátkem půlročního českého předsednictví Evropské unii koncept, jak postupovat vůči problémům na Kavkaze. „S tím, že to Rusku po 1. lednu (2009) osladíme, neuspějeme,“ prohlásil v narážce na slogan vládní kampaně před předsednictvím. „Pokud budeme předsedat EU, měli bychom zprostředkovávat a pomoci najít řešení, které nebude jednoduché,“ podotkl.

Organizátoři pozvali i vicepremiéra Alexandra Vondru (ODS), a také senátora Jaromíra Štětinu, jenž je znám svým kritickým postojem k politice Moskvy na Kavkaze. Ten však pozvání odmítl, neboť prý nechce diskutovat s představiteli země, „která se dopustila hrubé agrese vůči svobodnému státu“.

V Gruzii začala ve středu působit pozorovatelská mise EU, která má kontrolovat dodržování příměří a stahování ruských vojáků z Gruzie. Podle mírové dohody o odsunu ruských sil z této kavkazské země se mají ruské jednotky stáhnout do 10. října, a to i z bezpečnostních zón, které Moskva vytvořila kolem Jižní Osetie a Abcházie. Ruský prezident Dmitrij Medveděv již dříve slíbil, že termín dodrží, a Babakov dnes řekl, že si je jistý, že se tak stane. Mezi asi 300 pozorovateli, kteří by tam měli působit nejméně rok, je také pět Čechů.

Česko je rovněž jedním z iniciátorů dárcovské konference na pomoc Gruzii, která se uskuteční v polovině října v Bruselu. Praha přislíbila věnovat na obnovu země 150 milionů korun, podle nedávného vyjádření náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara by mohla dát i víc. Evropská komise chce poskytnout 500 milionů eur (přes 12 miliard korun), USA přislíbily jednu miliardu dolarů (asi 16 miliard korun).