Bezpečnostní situace v Afghánistánu

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Bratr afghánského prezidenta Karzáího večeřel s předáky opozičního hnutí Taliban. Setkání zprostředkoval saúdský král Abdalláh. To, že je třeba teď, sedm let po svržení talibanského režimu v Afghánistánu, tedy z centrální vlády, s Taliby třeba jednat, připustil i americký ministr obrany Robert Gates či jeden z předních britských generálů v oblasti. Mezinárodní jednotky ISAF pod velením Severoatlantické aliance, včetně českých vojáků, pomáhají centrální afghánské vládě udržet mír a odzbrojit její oponenty. V poslední době ale slýcháme častěji o tom, že si Taliban troufá útočit už i přímo na základny Severoatlantické aliance. Bezpečnostní situace v Afghánistánu bude proto předmětem dnešního pořadu Studio Česko. Dobrý poslech přeje Martina Mašková.
Nu, a mé pozvání na dnešek přijali plukovník Ivo Střecha, který donedávna velel českému provinčnímu a rekonstrukčnímu týmu v afghánském Lógaru, dobré odpoledne.

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Dobrý den, dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
A senátor Jaromír Štětina, který dobře zná Afghánistán, působil tam i jako novinář a filmař, dobrý den i vám.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, afghánský prezident Hamíd Karzáí i Západ tedy připouštějí jednání s radikálním Talibanem, tedy s hnutím, které ztratilo moc, aspoň tedy oficiálně, v Afghánistánu v roce 2001, co k tomu podle vás prezidenta vede?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že si pan prezident uvědomil, že každá válka nakonec končí jednáním a já přes tu kontraverznost jednání s někým, kdo třeba zničil Buddhy v Afghánistánu a vedl podpůrnou válku s Al Kajdou, to je kontraverzní, ale myslím si, že má to racionální prvek a že bez jednání prostě žádná válka skončit nemůže.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Je dnešní Taliban spíš vojenským hnutím, hnutím složeným z těch ozbrojených skupinek, se kterými bojují alianční vojáci v horách afghánských, anebo má i jakousi politickou složku, která by byla případně ochotná se s umírněným prezidentem Karzáím na čemkoliv domluvit?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Taliban začínal jako hnutí náboženské, postupně se přeměňoval v hnutí politické, ale ze začátku měl spíše profil politické strany než ozbrojeného, než ozbrojené, než ozbrojených jednotek, to tam například zastávala Al Kajda, kterou Taliban hostil. A já si myslím, že kdyby se Taliban zřeknul Al Kajdy a zcela jasně se distancoval, tak by se otevíral prostor k tomu jednání s Talibanem jako s politickou silou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane plukovníku, teď od vysvětlení podstaty hnutí Taliban k těm konkrétním zkušenostem, které zažívaly třeba i vaše jednotky nebo vaše jednotka, váš kontingent v Afghánistánu, víme, že koncem září jsme se dozvěděli o zranění tří českých vojáků, ten český rekonstrukční tým zažil několik raketových útoků, dva jeho příslušníci letos zahynuli, řekl byste coby donedávna velitel tamního, tedy českého kontingentu v provincii Lógar, že se útoky Talibů stupňují?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Tak já si myslím, že tady tenhle ten proces, který je prezentován u nás v médiích a je to současná realita toho Lógaru, té provincie, kde působí rekonstrukční tým, je potřeba vidět v několika rovinách. Ta první rovina je především ta, že po delší době nebo vůbec poprvé tato provincie dostala svůj vlastní rekonstrukční tým, který byl přímo zasvěcen rekonstrukčnímu a rozvojovému procesu této provincie. To množství těch koaličních vojáků do té doby, především v loňském roce, které působilo v této provincii, nebylo velké, to znamená, že těch vojáků tam bylo minimum. Rozvoj a rekonstrukci této provincie měl na starosti americký provinční rekonstrukční tým, který působil v sousední provincii a tuhle tu provincii měl spíš trošku na okraji zájmů.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Na druhou stranu slýcháme už i o přímých útocích na základny NATO, v té době, kdy vy jste působil v Lógaru, zaznamenal jste jistou změnu taktiky těch opozičních bojůvek těch, těch talibanských oponentů vlády prezidenta Karzáího?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Určitě, ty útoky na, na základny koaličních sil nejsou otázkou posledních dvou měsíců, ani posledních čtrnácti dnů, ty probíhají v podstatě nepřetržitě, nicméně ta frekvence těch útoků byla menší a musím říct, že i ta přesnost těch útoků se změnila, protože teď doopravdy dochází ke zraněním našich vojáků tím, že ti, ty protikoaliční síly nebo protiafghánské síly se dostaly na vyšší úroveň tady v této, v těch útocích kvalitativně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, vy jste měl ještě z doby svého novinářského působení, řekněme, reportérského působení možnost natáčet i interview s talibanskými bojovníky, jak oni uvažují?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já jsem se mnohokrát setkal se zajatými Taliby i se zajatými členy Al Kajdy v době, kdy ještě Severní aliance byla před dobytím Kábulu, to bylo teda koncem roku 2001, bylo mezi nimi spousta cizinců, zejména teda mezi příslušníky Al Kajdy, ale viděl jsem mezi nimi celou řadu úplně normálních lidí, kteří tam byli naverbováni a měli to jako svoje zaměstnání. Já si myslím, že celá ta velká nenávist, která vzplanula při boji Severní aliance proti Talibům, má šanci pomalinku utichnout a podporoval bych ten vyjednávací proces. Ovšem neznamená to, že bychom měli připustit nějaké defétistické myšlenky a začít unáhleně stahovat ozbrojené síly, ať už je to teda akce Trvalá svoboda, nebo ať jsou to mezinárodní síly ISAF. Ten proces by měl právě jít pod kontrolou mezinárodních ozbrojených sil, včetně českých. To, co se tam odehrává dnes, to je nesmírně potřebné, ten rekonstrukční tým český, to je společný projekt ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obrany a ti vojáci tam nejsou jenom proto, aby bojovali, ti jsou tam proto, aby podporovali ty úžasné snahy ten Afghánistán ekonomicky a politicky a kulturně postavit na nohy, a proto smekám klobouk před našimi vojáky, kteří to tam v tak těžkých podmínkách dělají.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud jde ale o případné posílení české mise, víme, že vláda, tedy vláda Mirka Topolánka chce poslat do Afghánistánu dvě stě dalších českých vojáků, aby vyhověla prosbě velení ISAF o posílení těch národních misí, opozice to odmítá, já vím, že by to znamenalo, že českých vojáků by bylo přes sedm set ve čtyřech provinciích, je podle vás, pane senátore, to stávající působení radikálů z hnutí Taliban důvodem k posílení mise?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že ano, jestliže opozice, a myslím tím především soudruha Filipa i pana Paroubka, být proti rozšíření těch misí, to je nesolidní hned ze dvou důvodů. Je to nesolidní k těm vojákům, kteří tam nasazují život a potřebovali by posílit, poněvadž nikdo je odtamtud nestahuje a když voják prostě žádá posily, tak ten jeho nadřízený, a ať už je to politik, nebo velitel, by mu měl vyhovět. A je to nesolidní také vzhledem k našim spojencům, poněvadž my jsme tam součástí mezinárodních sil a říci: „My se na vás tady vykašleme a my se stáhneme, dělejte si to tam sami,“ to, promiňte, ale to slušný stát nedělá.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud teď odhlédneme od domácí politické debaty, tedy sporu mezi vládou a opozicí, ráda bych se zpět vrátila k samotné bezpečnostní situaci, nebo k těm důvodům, proč slýcháme teď třeba častěji o útocích hnutí Taliban, pane plukovníku, já vím, že na přelomu předchozího a letošního roku CBB si nechala udělat reprezentativní průzkum ve všech afgánských provinciích, který prokázal, že veřejnost většinově podporuje přítomnost zahraničních jednotek a jejich boj proti Talibanu, přitom ale zároveň slyšíme a už jsme o tom i v dnešním pořadu mluvili, že povstalci operují už i blízko Kábulu, útočí i na základny NATO, jak vy si to vysvětlujete, setkali jste se s nějakým výrazným nepřátelstvím těch místních obyvatel během působení české jednotky v Lógaru?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Tak jak už jsem řekl, byli jsme první a ta euforie toho místního obyvatelstva, že má svůj vlastní rekonstrukční tým, byla veliká a ve všech distriktech této provincie jsme byli vřele vítaní. Každopádně ten rekonstrukční proces není jednoduchá záležitost. Je to běh na dlouhou trať a je to otázka přípravy, není to jenom otázka vlastního budování staveb a těch potřebných věcí, který, který v tom Lógaru potřebný jsou, ale je to otázka budování schopnostní místní, místní vlády na tý provinční úrovni, na distriktní úrovni, aby tenhle ten rozvoj, který plánují společně a za podpory mezinárodního společenství, byli schopni udržet po delší dobu i do budoucna. Jednou ISAF odejde, jednou odejdou rekonstrukční týmy a ta místní vláda musí být schopna, musí mít nastavený systém, musí mít schopnosti udržet to, co se za pomoci mezinárodního společenství vybudovalo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Když se vás nedávno Česká televize ptala na největší problémy, které čeští vojáci v Lógaru musí řešit, tak jste se zmínil o ostřelování základen, o improvizovaných výbušných prostředcích, ale také o napadání konvojů, které přepravují civilní experty, ty zmíněné pracovníky rekonstrukčního týmu, je i toto podle vás hlavně práce Talibanu, ono se přece jen často mluví o tom, že zvláště na takzvaných svobodných kmenových územích mezi Afghánistánem a Pákistánem operuje celá řada ozbrojených oddílů různého druhu, tedy, tedy různých ozbrojených skupin.

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
No, to je, to je pro vojáka, si myslím, jedna z neproblematičtějších otázek, protože identifikovat, v čem je problém, kdo je nositelem toho problému, je velice složité. Může se jednat o Taliban, může se jednat o další politické hnutí nebo ta militantní větev dalších politických hnutí, který tam operují v tom prostoru, může se ale jednat o, řekl bych, aktivity založené na základě soupeření jednotlivých firem, který dostávají zakázky pro …, který se budují v Lógaru, takže těch důvodů může být celá škála a řeknu vám, že to je doopravdy …, je to hodně, hodně, hodně složité identifikovat ten, to jádro, to jádro toho problému a nositele toho problému.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
A pokud jsem se vás ptala na ten odpor místních obyvatel, vzpomněl jste si, nebo vzpomněl byste si na nějakou situaci, v níž se ocitli vaši vojáci, museli nějak složitě vyjednávat?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Tak úplně krizová situace za mého působení v Lógaru nenastala, taková, že bychom se dostali do problému, kdy bychom si nevěděli rady, nicméně ten Lógar, je to sedm distriktů a každý distrikt je trošku jinačí a …

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Znamená to, že zejména, pokud jsem správně četla vaše vyjádření z některých dřívějších pořadů, že jsou oblasti jižní, kde vojáci v podstatě ani z bezpečnostních důvodů de facto nemohou, protože to tam ovládají různé ty kmenové oddíly?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Tak jeden ten distrikt, ten v té jižní části Lógaru, to byla, to byla oblast, kde jsme, ne, že vojáci nemůžou, ale nejezdili tam, ani jsme tam nepůsobili prostřednictvím těch civilních expertů ministerstva zahraničních věcí, protože ta situace tam byla velmi nebezpečná a jakákoliv návštěva, snaha o kontakt s místním obyvatelstvem, se staršími jednotlivých kmenů v podstatě byla, byla provázená útokem.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Souvisí to s tím, že radikálové mají velkou podporu místních obyvatel, místních stařešin?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Já bych nemluvil o, o podpoře místních stařešin, ani o nějakým kmenovým dělení, jo, já si myslím, že ta podpora je víceméně vynucená, je to otázka bezpečnosti, ti, to obyvatelstvo potřebuje cítit podporu v bezpečnostních složkách, především afghánské národní armády, afghánské národní policie, potřebují cítit, že kdykoliv se dostanou do tíživé situace, že je tady nástroj, který jim pomůže. Bohužel v současné době ani úroveň afgánských bezpečnostních sil nedosahuje toho, co bychom si všichni přáli a navodit tuhle tu atmosféru bezpečí se jim nedaří.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, napadá mě ještě souvislost s pákistánským děním, respektive s tím, že přece jen se říká, že Talibové se začali šikovat už od dob občanské války v islámských náboženských školách Pákistánu, může být přístup pákistánské vlády k radikalismu, tedy k islámskému radikalismu, klíčem k většímu klidu v Afghánistánu?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že samozřejmě ano, ta role pákistánské vlády je klíčová, poněvadž ty pohraniční hory, zejména v oněch zmíněných /nesrozumitelné/ territories na pákistánské straně hranice, to je to útočiště, kam právě tyto jednotky útočící, ať už pochází odkudkoliv, ustupují. A dokud budou mít krytá záda a nebudou, nebudou trestány vojenskými výpravami pákistánské armády, tak to samozřejmě bude velmi osudové pro samotný Afghánistán.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Teď jsme byli nedávno svědky velkého útoku na hotel Marriot v Islámábádu, symbol západní přítomnosti v Pákistánu. Mnozí to označovali, respektive ten útok označovali za signál pro nového pákistánského prezidenta Zardárího, aby si dal na své oponenty pozor. Jak moc tedy závisí klid v Afghánistánu a mír a pronikání radikálů přes tu afghánsko-pákistánskou hranici na síle aktuálního pákistánského režimu, pákistánské vlády podle vás?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Velmi zásadně, ale není to jediná věc, na které závisí celá ta situace v regionu. Ta především odvisí od toho, jaké budou americko-pákistánské styky, a dokud budou americko-pákistánské styky dobré, tak bude mít Afghánistán krytá záda. Záleží na tom, co udělají Spojené státy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud mluvíte o Spojených státech, už jsme malinko mluvili o tom záměru na posilování jednotek, i mluvili jsme o tom, že ISAF, respektive vedení těch sil ISAF žádá posilování těch, té vojenské přítomnosti jednotlivých zemí, aby to všechno nemuseli řešit třeba Američané, hodně tam byli taky Kanaďané, kteří si stěžovali na to, že jiné země nechtějí moc jednotky poskytovat, víme, že Američané chtějí rovněž posilovat své jednotky, přesunou tam taky generála Davida Petraeuse, který se osvědčil v Iráku, co by podle vás, pane senátore, mohli Američané nabídnout Talibanu, pokud by paralelně s tím, že tam posilují svoji vojenskou přítomnost a vedou ty intenzivní útoky, vlastně pokud by podporovali i ta jednání, tedy tu mírovou cestu, jednání s vedením Talibanu?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Já si myslím, že Američané by to mohli udělat, poněvadž Američané vlastně stáli u zrodu Talibanu, poněvadž Taliban byl podporován jako oponent, kterého Amerika potřebovala, dokonce s Talibanem vedli Američané zcela konkrétní ekonomické rozhovory o plynovodu, který měl vést /nesrozumitelné/ Talibanu z Turkmenistánu k Indickému moři. Takže těch zkušeností by Američané využít měli a mohou, ale myslím si, že to dokonce i udělají, ale nepředpokládám, že by se Američané a mezinárodní síly ISAF v horizontu několika málo let stáhli, je to, jak říká pan plukovník, velmi dlouhodobý proces a je potřeba pomoct té vládě Afghánistánu především vytvořit ty symboly státnosti, ty praktické symboly, jako je armáda. Ty jednotlivé skupinky se také rekrutují podle toho, kolik kilo mouky dostanou od svého Warlorda, a dokud nebude mít armáda prezidenta Karzáího tu možnost dát jim více toho žoldu, dát jim větší pytel té mouky pro rodinu, tak ty Warlordi budou mít navrch. Je to otázka peněz.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane plukovníku, navážu-li na to, co říkal teď senátor Štětina, víme, že nebo alespoň častěji se píše o tom, že afghánská vláda se mnohdy bojí pohádat s místními kmenovými vůdci a polními veliteli, protože ti z …, třeba z makových polí, protože víme, že Afghánistán patřil k největším producentům drog, dávají obživu místním lidem a mě zajímá teď z vašeho hlediska, z té vaší zkušenosti v afghánském Lógaru, je podle vás i tato, řekněme, obava nebo ta moc těch místních kmenových vůdců důvodem, proč se ani s velkou pomocí armád, včetně tedy českých vojáků, nedaří Taliban porazit?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Tak já můžu zase mluvit o zkušenostech z té provincie Lógar a co se týká produkce opia, tam to nebyl až tak velký problém, pokud jsem mohl mluvit přímo s lidmi z distriktu, který byl při hranicích s Pákistánem, tak tito lidé prohlašovali, že dostali sliby od afghánské vlády, že pokud zanechají tyto aktivity, že dostanou pomoc, tu pomoc v určitý podobě dostávali, samozřejmě ne v takový míře, jak si asi představovali, takže je to otázka udržení takovýho toho pocitu, že ta vláda o ně pečuje a že se o ně stará a že bude schopna jim zabezpečit lepší žití. Nicméně pokud se toto nepodaří, oni se velice rychle k tomu opiu vrátí, protože doopravdy je to jeden z prostředků obživy těch, těch nejchudších vrstev.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, slyšeli jsme zkušenost z provincie Lógar, tedy z jedné z těch afghánských provincií, kde působí i čeští vojáci, myslíte si, že toto patří ke klíčovým tématům, tedy ta, řekněme, vazba …, nebo ekonomická závislost místních obyvatel na těch, kdo jim poskytují obživu, tedy na těch místních kmenových vůdcích?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Samozřejmě, že tomu tak je, to opium tady hraje velmi významnou roli, ale nemyslím si, že je to to hlavní, a to prvotní, co je potřeba nyní udělat, zlikvidovat pěstování opia a výrobu heroinu v Afghánistánu. Tady je skutečně potřeba pokračovat v tom, co začalo, zlepšování infrastruktury toho státu, podpora Karzáího vlády, cvičení policistů, vytváření a vyzbrojování armády. Tam ten stát se musí postavit na nohy, aby se potom mohl věnovat těm ostatním činnostem, jako je například zločinnost, nezaměstnanost, nevzdělanost, proskribování žen a ty ostatní negativní vlivy. Je potřeba podržet současnou vládu, seč je možno, a to dělá i armáda a mezinárodní jednotky ISAF, včetně našich vojáků.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Ještě jedno téma, které do jisté míry, pane plukovníku, rozděluje v Afghánistánu veřejnost tamní a západní jednotky nebo respektive jednotky ISAF, víme, že, aspoň tedy BBC zaznamenala kritické názory, podle kterých třeba americké speciální síly, které nepatří pod velení těch sil ISAF, hůře tedy s ISAFem komunikují, přou se s nimi třeba o počty civilních obětí těch amerických speciálních operací, protože mnohdy operace jsou letecké, jde o letecké údery a padne jim za oběti místní obyvatelstvo, považujete nebo zdá se vám, že toto byl i vážný problém, to, že se hůře vysvětlují ty civilní oběti v Afghánistánu, tedy problém pro pověst a působení západních vojáků v Afghánistánu?

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Já jsem měl možnost spolupracovat s vojáky Spojených států a /nesrozumitelné/ měl tu možnost mluvit, ne spolupracovat, ale mluvit s jednotkami speciálních sil, já bych chtěl říci, že samozřejmě mě mrzí ty civilní oběti, je to, je to, je to smutné a je to, je to zkrátka průvodní jev téhle té války, protože ta válka doopravdy probíhá, nicméně byl jsem překvapen tou přísností postupů americké armády při použití těchhle těch prostředků, tam doopravdy tyhle ty věci neponechávali náhodě a při tom množství použití těchhle těch prostředků samozřejmě občas se stane, že dojde k těmhle těm, k těmhle těm škodám nebo ztrátám na, na civilních, na civilních, na civilním obyvatelstvu, i když znova říkám, identifikace těch dobrých a těch špatných je v Afghánistánu velice složitá a je to taky otázka informační kampaně, bohužel informační kampaň Talibanu je v poslední době efektivnější než informační kampaň mezinárodního společenství, popřípadě vlastní afghánské vlády. Takže říkám, těch, těch, těch …, spektrum těch problémů, který jsou spojený s civilníma nebo škodama na civilních, na civilním obyvatelstvu, je daleko širší.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, otázka na závěr pro vás, dokázala by, myslíte, vláda prezidenta Karzáího vysvětlit veřejnosti, proč teď vyjednává s Talibanem, s tím, který vlastně pomohla sesadit v roce 2001?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Tady je jedna afghánská specifita, a to je ta schopnost bojovat na mnoha frontách, to se projevuje v celých afghánských dějinách, to přecházení bojovníků z jedné strany na druhou, ta tradice tady existuje a tady může sehrát příznivou roli. Tady je potřeba, aby prezident Karzáí lidem řekl: „Tady máte novou silnici, tady máte poštu, tady máte mobilní telefony, abyste mohli svým příbuzným utečencům v Pákistánu telefonovat, tady máte nová osiva, tady máte nové možné způsoby sušení plodů.“ Toto všechno musí ten Karzáí ukázat a je dobře, že tam armáda jenom nebojuje a že se zapojuje v tak širokém měřítku do těch, do těch snah o ekonomické změny.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Širší souvislosti bezpečnostní situace v Afghánistánu jsem dnes probírala se dvěmi, dvěma hosty, mým hostem byl senátor Jaromír Štětina, který dobře zná Afghánistán, děkuji vám za návštěvu, na shledanou.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
A také plukovník Generálního štábu Ivo Střecha, který donedávna velel českému provinčnímu a rekonstrukčnímu týmu v afghánském Lógaru, děkuji i vám, na shledanou.

Ivo STŘECHA, bývalý velitel českého provinčního a rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru
——————–
Na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Od mikrofonu se loučí Martina Mašková.