Senát bude jednat o ústavnosti KSČM, Velkém pátku a volbách

Praha 29. října (ČTK) – Zavedení přímé volby prezidenta a korespondenčního způsobu hlasování v parlamentních volbách patří mezi ústřední body čtvrteční schůze Senátu, poslední v předvolebním složení. Velké diskuse se očekávají kolem závěrů senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM a uzákonění Velkého pátku za státem uznaný svátek.

Původně senátoři počítali s tím, že by ve čtvrtek projednávali také smlouvy o americké radarové základně v Česku. Vzhledem k pohodlné většině vládního tábora v horní komoře by je schválili. Senátoři ODS se ale rozhodli pro schvalování smluv až na prosincové schůzi „z důvodu slušnosti“, jak uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Vyhověli tím požadavku ČSSD, která smlouvy odmítá a byla proti jejich schvalování v dosavadním složení – díky vítězství v letošních volbách bude mít v prosinci 29 senátorů, zatímco ODS zůstane z nynějších 41 pouze 35 členů horní komory. I tak si vládní tábor zachová v Senátu většinu.

V případě zprávy komise pro posouzení ústavnosti KSČM by měl Senát podle předsedy komise Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) požádat vládu, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu zrušení komunistické strany, neboť její činnost je v rozporu se zákonem. „Komise shledala, že indicie porušování zákona (o politických stranách) a ústavy jsou soustavné a opakované,“ řekl již dříve ČTK Štětina.

Horní komora má také obsazovat poslední volné místo v sedmičlenné Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. Kandidáty navrhla sněmovna, jsou jimi historik a bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár a publicistka a někdejší mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, kterou nominovali poslanci Strany zelených.

Senát se ke své 17. schází tento týden kvůli tomu, že do neděle má projednat vládní návrh zákona o dluhopisech. Stát chce vydat nové dluhopisy až za 20 miliard korun, aby za tyto peníze mohl i v letošním roce skupovat dříve vydané státní dluhopisy před jejich splatností, čímž by ušetřil část peněz.

Horní komora má projednat také zprávy o své činnosti a činnosti svých komisí v končícím funkčním období. Od neděle bude mít Senát jen 54 plnoprávných členů, neboť 27 nových či staronových senátorů se svého mandátu bude moci ujmout až po získání osvědčení o zvolení a složení ústavou předepsaného slibu. V senátorském sboru bude ve čtvrtek určitě chybět jen lidovec Milan Špaček. Dvojnásobný znojemský senátor skončil už v neděli, tedy dříve než jeho kolegové. Podruhé byl totiž zvolen v roce 2004 na zbytek volebního období po nynějším europoslanci Vladimíru Železném, který byl jako jediný o dva roky dříve zvolen do horní komory už v prvním kole voleb.

mhm pba