Senát proti KSČM: Nejvážnější důkazy pro zrušení chybí

Praha – Pokud budou české soudy rozhodovat, zda polistopadová KSČM překračuje meze ústavy, bude chybět důležitý důkaz. Takový, na jehož základě byl letos v březnu zrušen Komunistický svaz mládeže.

Senátoři totiž předali vládě zprávu své komise, kde vypsali více než pět set indicií, na nichž by bylo možné podle nich rozhodnout, že polistopadoví komunisté porušují zákony. Navrhli, aby se kabinet s tímto soupisem obrátil na Nejvyšší správní soud.

České soudy už ve zmíněném případě komunistického dorostu podobnou otázku řešily. Tam nicméně jako hlavní důkaz posloužily stanovy svazu, jež vyzývaly ke znárodňování majetku.

Výroky nelze posuzovat

Podobně silný argument v seznamu, který vypracovali senátoři pod vedením Jaromíra Štětiny, chybí. Program i stanovy KSČM jsou formulovány mnohem opatrněji; senátní komise se tak opírá hlavně o výroky politiků samotných.

KSČM na tento fakt sama upozornila. „Legitimitu strany nelze posuzovat podle toho, že někdo někde něco řekl. Navíc ty výroky jsou v rozporu s našimi dokumenty. Tam nic takového není. Kdyby bylo, přece by už dávno soudy nějak postupovaly,“ řekl komunistický senátor Eduard Matykiewicz.

V programu KSM stálo, že se mladí komunisté budou snažit o odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským.

Důkazy proti KSČ?

Co např. komise předkládá jako důkaz

 

  • Zákon považuje KSČ za zločinnou a zločineckou organizaci. KSČM se považuje za nástupce KSČ. Tím propaguje hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod a ohrožuje mravnost
  • KSČM porušuje trestní zákon, když prosazuje návrat k zločinnému režimu a odstranění demokratických základů státu a snaží se také ospravedlnit komunistické zločiny (výroky představitelů a texty místních organizací)
  • Vázací akt předsedy Vojtěcha Filipa ke spolupráci s Stb. To dokládá propojenost KSČM s represivní složkou, která používala násilí
  • Materiál předsedy OV KSČM Praha-východ žádá diktaturu proletariátu
  • Vedení KSČM podporuje Karla Hoffmanna, odsouzeného do vězení za podíl na okupaci sovětskou armádou. Hoffmann považuje tuto násilnou okupaci za nezbytnou
  • Člen ÚV KSČM Vojtěch Exner odmítá rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která vyčísluje masové zločiny komunistických režimů, tím se dopouští popírání genocidia
  • KSČM je u Ministerstva vnitra registrována jako územní organizace KSČ, což je zločinecká organizace podle zákona
  • Komunistický svaz mládeže (zakázaný MV) má své ústředí a redakci v budově ÚV KSČM. Podporou protiprávní organizace se KSČM podílí na porušování zákona
  • Výrok poslance Stanislava Grospiče, který mluví o možnostech nelegálních metod pro realizaci komunistického programu. Výroky jsou přímou podporou násilných metod
  • „Lenin byl velký myslitel,“ výrok Jaroslava Kojzara z Haló novin, který je přímou podporou násilných metod jako prostředku k dosažení politických cílů
  • „Marxismus však nikdy ani nepodceňoval úlohu násilí, chápe, že na náslí vykořisťovatelů mají a musí utlačovaní odpovídat násilím sebeobrany,“ uvedl Hasan Charfo, vedoucí oddělení mezinárodních styků ÚV KSČM, kterým se hlásí k násilí
  • Vysoké procento voličů a také členů KSČM představují bývalí členové předlistopadové KSČ

„Ochrana soukromého vlastnictví je podstatnou náležitostí demokratického státu,“ uvedla soudkyně Městského soudu v Praze Naděžda Řeháková v rozsudku, který potvrdil rozpuštění svazu mladých komunistů.

Myšlenková revoluce

Senátor Jaromír Štětina se brání výkladu, že senátoři a komise žádají zrušení KSČM. „Jen chceme, aby soud potvrdil, nebo vyvrátil podezření a postupoval podle zákona,“ říká senátor.

Sám ale připouští, že nejpřísnější rozhodnutí – rozpuštění KSČM – není nakonec pravděpodobné. Verdikt soudu by mohl mít teoreticky mírnější podobu.

Má přitom za to, že protiústavní jsou i výzvy k revoluci a následování idejí marxismu-leninismu, které v oficiálních dokumentech KSČM jsou.

Soud by mohl v mírnější variantě nařídit KSČM, aby se „napravila“. To by mohlo znamenat například změnu názvu strany, o kterém se dlouho diskutuje, nebo například žádost, aby se komunisté zřekli marxismu-leninismu.

„Pak by to ale přestali být komunisté. Článek 5 Ústavy ČR říká, že součástí našeho politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako prostředek dosažení svých cílů. Neříká, „které ho používají“, a to je rozdíl,“ míní Štětina.

Politici KSČM oponují, že na Marxe či Lenina navazují pouze teoreticky a revoluce můžu být i myšlenková, nejen násilná.

Ministr počká na diskusi

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nechce předem věc jakkoli komentovat. „Zatím není vůbec rozhodnuto, zda se věc k našemu soudu dostane. Možné sankce v obdobných případech přesně vyjmenovává zákon o politických stranách.“

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil to nevylučuje. „Není nic proti ničemu, aby se vláda obrátila na Nejvyšší správní soud, a ten měl možnost prozkoumat ústavnost této politické strany. Já se této myšlence nebráním, ale počkám si na argumenty uvedené v rozhodnutí Senátu a počkám si na diskusi, která proběhne na vládě,“ řekl.