foto: Jiří KoťátkoPokud se ukáže, že strana vyzývá k pokračování revoluce, může soud stranu zakázat, myslí si politolog. |
Senát ve čtvrtek schválil závěry speciální vyšetřovací komise, podle které může KSČM porušovat českou ústavu. Podnětem by se měla zabývat vláda. Ta může oslovit Nejvyšší správní soud, aby protiústavnost komunistické strany projednal. – čtěte KSČM zřejmě porušuje ústavu, řekl Senát
„My jsme svůj úkol splnili, nyní ať činí vláda,“ uvedl pro iDNES.cz senátor Jaromír Štětina, který komisi předsedal. Vysvětluje, že jeho záměrem nebylo zakazovat komunistickou ideologii, ale upozornit na to, že KSČM porušuje české zákony. „Nikdo jim nebere Marxe, nikdo jim nebere Lenina, je ale potřeba dodržovat ústavu. Jestliže třetí nejsilnější politická strana v zemi nedodržuje ústavu, pak to změkčuje právní klima tohoto státu,“ řekl senátor.
Vláda zatím nechce svůj další postup prozradit. „V současnosti Úřadu vlády žádný takový podnět nepřišel, tudíž se jím ještě vláda nemohla zabývat,“ sdělila iDNES.cz mluvčí vlády Jana Bartošová. „Obecně ale lze říci, že k takovým zprávám si vláda nechává vždy vypracovat odborné stanovisko od příslušných resortů a poté se tím zabývá na svém zasedání,“ dodala.
542 indicií. V čem KSČM porušuje ústavu?Závěrečná zpráva Štětinovy vyšetřovací komise |
Politologové se ve svých názorech na to, jak se vláda k rozhodnutí Senátu postaví, rozcházejí. „Vláda se usnesením Senátu bude zabývat, může se s ním ztotožnit a pak rozhodnout, že požádá Nejvyšší správní soud, aby se problémem zabýval,“ řekl iDNES.cz politolog Milan Znoj. Právě Nejvyšší správní soud má na starosti rozhodování o politických stranách.
Podle Lukáše Jelínka z Masarykovy dělnické akademie blízké ČSSD je rozhodnutí horní komory úspěchem především senátorů Štětiny a Mejstříka, kterému za pár dní vyprší senátorský mandát. „Předpokládám, že vláda se bude k tomu ideologickému rozhodnutí stavět velmi vlažně. Umím si představit, že návrh rovnou odmítne nebo bude hrát roli mrtvého brouka,“ řekl iDNES.cz Jelínek, podle kterého by aktivní postup vlády znamenal vstup do uspořádání politického spektra.
Naopak politolog Petr Just připustil, že by se vláda mohla podnětem vážně zabývat. „Je pravda, že Topolánkova vláda dělala hodně kroků, které souvisely s vyrovnáváním se s minulostí,“ řekl Just. Připomněl vznik Ústavu pro studium totalitních režimů, premiérovo vyznamenání skupiny bratří Mašínů či udělování medailí Karla Kramáře. „Z toho pohledu bych viděl jistou šanci, že to vláda jako celek posvětí, že podnět neshodí ze stolu,“ dodal Just.
Podle jeho kolegy Stanislava Balíka by se měla vláda k podnětu vyjádřit, neučiní-li tak, do třiceti dnů takový návrh soudu může podat prezident. „Není to úplně povinnost vlády, ale nějaké stanovisko by zaujmout měla,“ řekl Balík.
Stejně tak se oslovení politologové liší v pohledu na to, jak by případně soud s vládní žádostí naložil. „Mám dojem, že porovnáním politického programu KSČM s právním řádem nemůže soud žádné nesrovnalosti objevit,“ domnívá se Jelínek.
Skeptický je i Balík, i když z jiného důvodu. „Osobně tomu nevěřím, protože by se musely řešit otázky typu, co je podstatou marxismu-leninismu a zda je jeho podstatou násilí, nebo není. Popravdě moc nevěřím, že by české soudy, i kdyby to byl Nejvyšší správní soud, který často rozhoduje zajímavě, do takového zkoumání šly,“ uvedl.
Podle Justa by určitě neobstálo současných 76 bodů Štětinovy komise, ve kterých předkládá indicie o možném porušování ústavy. Podle něj jsou příliš obecně formulované a bylo by třeba výroky připisované členům KSČM přesněji zdokumentovat.
Vnitro už rozpustilo KSM, připomněl Just
Pokud by se ale ukázalo, že strana vyzývá k násilnému svržení současného režimu a k pokračování revoluce, pak by se soud mohl přiklonit k návrhu na zrušení KSČM.
Just připomněl podobný verdikt, kterým ministerstvo vnitra rozpustilo Komunistický svaz mládeže ze stejných důvodů. Ne proto, co hlásá, ale jakým způsobem toho chce docílit. „To je legitimní, ať si hlásají, co chtějí, ale problém je, když říkají, že toho chtějí dosáhnout revoluční cestou,“ řekl politolog. To ostatně naznačuje i Štětinova komise v případě KSČM. – čtěte Vnitro rozpustilo sdružení mladých komunistů
Rozhodnutí Senátu je v každém případě minimálně symbolickým signálem, že několikaměsíční jednání komise má konkrétní výsledek. „Má to vesměs charakter gesta, nebude to mít ten efekt rozpuštění KSČM, ale alespoň to ukazuje, že není všem úplně jedno, jak se KSČM chová k ústavě,“ soudí Balík.
Podle Justa je jen dobře, pokud se téma dostane do popředí a do diskuse se zapojí politici, politologové, historici a sociologové. Debata o polistopadovém vývoji komunistické strany totiž byla až dosud spíše nárazová.