Fašismus po česku DNES

Zdá se vám název článku přehnaný? Ani zdaleka, vystihuje jen situaci,

ve které se dnešní česká společnost nachází. Není už tajemstvím, že se společnost nachází v hluboké politické, kulturní a morální krizi. Narůstá chaos v důsledku neschopnosti vládní koalice vládnout a tak se postupně lež, násilí, organizovaný zločin, vyvolávání strachu, a především arogance stávají nástrojem mocenského souboje. V tomto smyslu nelze upřít pravdivý soud prezidenta republiky Václava Klause o vyprázdnění obsahu politiky. K tomu na ČR začínají dopadat důsledky světové finanční krize, která se pozvolna už promítá do české reálné ekonomiky. Na rozdíl od chlácholení současných politiků a jim za mrzký peníz přisluhujících různých ekonomických expertů historici vědí, že dopady celosvětové krize kapitalismu ve třicátých letech minulého století se v tehdejším Československu projevily později – zhruba za dva až tři roky. Lze si v této souvislosti připomenout hladové bouře obyvatelstva, stávky, z nichž největší byla Mostecká stávka. Jak sympaticky na pozadí životní situace například sklářů nebo zaměstnanců karlovarské porcelánky zní tehdejší heslo: Ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy! K čemu vedla tehdejší krize, dnes už víme – k nástupu fašismu v tehdejším Německu a Itálii. Dodnes zůstává nezodpovězena otázka: Jak je možné, že vůbec něco tak odporného vzniklo v zemích tak kultivovaných, jako je Německo a Itálie. Jak bylo možné, že skupinky lidí, které ostatní považovali mnoho let za poblázněné křiklouny, mohly způsobit největší zločiny v dějinách a zločin holocaustu.

Příčiny hledejme právě v systému kapitalismu a v jeho krizích! Podobná situace nazrává nyní nejen ve světě, ale i v ČR! Dnes u nás kapitalismus je a jeho vykořisťovatelský charakter se stále více prohlubuje. Všechny statistiky vypovídají o tom, že se sociální a regionální diference v současném režimu v ČR (i celosvětově) prohlubují. Vytrácí se i demokracie, tedy vláda lidu a svoboda jsou hlavně pro ty, co mají dostatek kapitálu, tedy peněz. Sny o demokracii se za devatenáct let od listopadu 89 nenaplnily. Moci se chopili arogantní politici, kteří jen lžou a zastrašují občany. I proto není možná náhodné, že knihami o nacismu a Třetí říši jsou česká knihkupectví zavalena. Za této situace je evidentní, že se společnost stále více radikalizuje. Umocňuje to většina prorežimních médií, v nichž se hraje nějaká podivná hra s informacemi , respektive dezinformacemi a mystifikacemi! V poslední době se také zvýšila prezentace akcí neofašistických organizací typu Dělnická strana v hlavních zpravodajských relacích nejsledovanějších televizí. Ukazuje se silný potenciál sdělovacích prostředků přenášet emoce přímo na ulici, možné důsledky si každý jistě domyslí sám. Stačí sledovat například zpravodajské servery iDnes, Lidovky, ČT24 a okamžitě se občané dozví, kde a kdy se koná další demonstrace neonacistů. Nebo deník MF DNES, který vstupuje do politického života v ČR jako velmi mocné politické uskupení. Nikdo jej nevolil, nemá žádný mandát voličů, ale nikomu není za svou činnost odpovědný. Svým působením tento deník deformuje volnou soutěž politických stran a usiluje ovlivňovat veřejné mínění podle politického přesvědčení svých redaktorů a v podstatě likviduje demokratické politické mechanismy v ČR. Svou podivnou a zlovolnou demokracii zakládá na návodech, jak zničit levicovou opozici, především tu komunistickou. Například téměř ve všech evropských zemích pracují legálně komunistické strany a nikoho to nijak neleká. Kromě Štětiny, Mejstříka a spol. se nebojí komunistických symbolů. Třeba v Británii, Německu či ve Francii nikoho nenapadne, že by s politickou stranou bylo možné bojovat jinak než politickými prostředky. To nasvědčuje, že vedení a redaktoři MF DNES si už dostatečně osvojili projevy fašistického pohlavára J. Goebbelse.

Závažnější než jenom informování o akcích je prostor, který v médiích dostávají představitelé neonacistických organizací pro prezentaci svých názorů. A nejde jen o problém Cikánů (nepoužívají záměrně pojem Romové), ale jde o prezentaci řešení celospolečenských problémů. Jako názorný příklad mohu uvést pozvánku Dělnické strany: Dělnická strana a Svobodná mládež si Vás dovolují pozvat na hudebně-politické odpoledne – DEN SVOBODY! Dělnická strana nepřehlíží národní hodnoty, nechce být prvkem dnešního politického proudu, kdy politici zaprodávají svou zem USA a jim podobným (viz server den-svobody.org.). Dnešní politický systém , proti němuž mladí neonacisté bojují, obsahuje mnoho nešvarů a nedostatků a vinu na nich má sobectví, bezohlednost a diletantství dnešních politiků. Ondřej Slačálek, expert, jehož si vážím, neboť dlouhodobě analyzuje fašistické tendence v ČR, si dal tu práci a dokázal, že i mladá internetová pravice zvolna hnědne (viz Britské listy, 20. 5. 2005). Je to v podstatě fašizující běsnění, kdy si autoři článků léčí vlastní komplexy, aniž by sami cokoliv pozitivního udělali.

Zdeněk MARŠÍČEK, poslanec (KSČM)

25. listopadu 2008, Zdeněk MARŠÍČEK