Radar bude zapnutý nepřetržitě, soudili mylně někteří senátoři

Už na čtvrteční debatě v Senátu zazněl z úst zástupců různých klubů názor, že radarová otázka je především problém politický, nikoliv technický. Senátoři, které iDNES.cz telefonicky oslovil, to potvrzovali.

Neshodli se v odpovědích na otázku, jak rychle mohou střely s jadernými hlavicemi létat a kolik času by měl případný protiraketový systém na obranu. Zejména tuto otázku považovali za „příliš technickou“. Odpovědi se rozprostřely od deseti minut (Vladimír Dryml) do dvou hodin (původní odpověď Tomáše Kladívka, později zkrácená na padesát minut).

Naproti tomu všichni dotázaní – s výjimkou Liany Janáčkové – věděli, že USA se nezavázaly k začlenění systému pod velení NATO a že u stanice má být do 250 vojáků. V otázce na denní provozní dobu polovina dotázaných odpověděla správně (tedy že radar bude většinu času ve „spícím“ režimu), polovina předpokládala nepřetržitou činnost.

Nejvíce správných odpovědí – čtyři z pěti – věděl z hlavy senátor za ODS Tomáš Kladívko.

 ANKETA iDNES.cz MEZI SENÁTORY

Jak velký prostor má stanice zabrat? Kolik Američanů na ní má být?
Správná odpověď: Radar bude umístěn na pozemku vymezeném ve smlouvě cca 30 hektary, kolem něj budou ochranná pásma. Provoz a ochranu stanoviště má zajišťovat zhruba 150 odborníků americké armády, jejich počet při rotacích nesmí překročit 250 lidí

Vlastimil Balín (KSČM, proti radaru): Rozsah přesně nevím, mělo by to být v řádu stovek hektarů a počet amerických civilních i vojenských zaměstnanců nemá přesáhnout 250.
Marta Baeyrová (KSČM, proti radaru): Rozsah z hlavy nevím, dá se to najít na internetu. Vojáků by na stanici mělo být do 250 při rotacích.
Vladimír Dryml (ČSSD, proti radaru, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost): 250 vojáků, problém je v civilních osobách, jejichž počet není stanoven. Nevím, kolik kilometrů čtverečních by si vyhradili jako vzdušný prostor.
Liana Janáčková (nezávislá, pro radar): Nevím.
Tomáš Kladívko (ODS, pro radar, člen výboru): Do 250 vojáků, stanice zabírá 26 metrů na výšku a areál do dvou hektarů, pak jsou kolem ty zóny – nejmenší nějakých 1300 metrů, do 11 kilometrů bezletová zóna.
Jaroslav Kubera (ODS, pro radar): To číslo sice není tak podstatné, ale posádka bude kolem dvou set vojáků.
Jaromír Štětina (nezávislý, zvolen za zelené, pro radar, člen výboru): Bude tam několik desítek vojáků na prostoru několika málo hektarů.

Jak dopadl nedávný americko-japonský test podobného systému v Tichomoří a jakou mají tyto testy, byť prováděné za „nebojových“ podmínek, úspěšnost?
Správná odpověď: Test se nezdařil. Podobné námořní protiraketové systémy zatím byly úspěšné v šestnácti ze dvaceti pokusů.

Balín: Nevím, jak test v Tichomoří dopadl. U podobných testů mě mrzí, že odborníci z obou stran ze stejných podkladů docházejí k rozdílným názorům a stanoviskům, čímž nám politikům rozhodování moc neulehčují.
Bayerová: Nevím, nemám přehled.
Dryml: Už si přesně nevybavuji, jaký test, je jich mnoho. 20. listopadu? Ten byl úspěšný, ne?
Janáčková: To jsem nesledovala.
Kladívko: Nedopadl dobře, ale podobné testy obvykle dopadají tak v 70 % případů dobře a ve 30 % špatně.
Kubera: Podle pana senátora Dienstbiera dopadl špatně. Ale ten systém se pořád vyvíjí a než by základna stála, bude probíhat další vývoj.
Štětina: Nevím a ani mě to nezajímá.

Za jak dlouho může doletět hypotetická raketa z oblasti Blízkého východu například na Londýn?
Správná odpověď: Ministerstvo obrany ji ve svých oficiálních dokumentech nemá. Jistě by to bylo o něco více než do Prahy (tedy 18-20 minut), ne však o moc. Území Spojených států by raketa z tohoto prostoru mohla zasáhnout zhruba za třicet minut.

Balín: Přibližně třicet až pětatřicet minut.
Bayerová: Řádově minuty. Možná trochu více… ale ano, minuty. (O pár okamžiků později: Teď manžel říkal, že patnáct minut nad Česko.)
Dryml: Deset až dvanáct minut.
Janáčková: To bych musela tipovat. Ale je to do jedné hodiny.
Kladívko: Kolem dvou hodin. (Po dvaceti minutách telefonuje zpět: Konzultoval jsem to s odborníky, Írán-Londýn odhadují na padesát minut, rozhodující faktor je výkonnosti raket.)
Kubera: Tohle je příliš technická otázka, pro mé politické rozhodnutí byla irelevantní.
Štětina: Dnes jde spíše o obecné rozhodnutí a ne o technické otázky. Tahle doba je přibližně 10 minut.

Zavázaly se USA v uzavřených smlouvách k převedení radaru pod architekturu NATO, až bude vyřešena?
Správná odpověď: Závazek ve smlouvě není, deklarovaná vůle ke spolupráci ano.

Pětice senátorů správě odpověděla, že ne. Podle Liany Janáčkové ano. Marta Bayerová: „USA se zavázaly, bylo to tam, ale není to splněno.“

Jaká má být denní provozní doba radaru?
Správná odpověď: Radar bude většinu času ve „spícím“ stavu, „vzbudí“ ho až signál z družice při odpálení rakety. „Kromě toho poběží maximálně několik hodin denně, když budou testy“, říká Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Balín: To tam určitě bylo… Nevybavím si to, ale obávám se, že by měl být 24hodinový.
Bayerová: Myslím, že by měl fungovat stále, ale to není nikde uvedeno. Spousta věcí zatím není vyjasněných, přijde mi, že se neví, o čem se mluví.
Dryml: To je to nejsměšnější – prý bude v provozu jen při zkouškách a ohrožení, ale zkoušky jsou záležitost Američanů a nikdo nemůže nyní říci, jaký čas na ně padne.
Janáčková: Podle mě, aby to bylo funkční, tak nepřetržitě. (Jak je správná odpověď? zeptala se na konec senátorka.)
Kladívko: Radar by měl býti aktivován, jen když mu ohlásí nějaký pohyb, jinak by měl být několik desítek minut denně aktivní. V čtvrtek se někteří senátoři divili, jak je možné, že ve smlouvě je, že radar bude mimo provoz.
Kubera: Neumím si představit jinak, než 24 hodin. (Pak připustil, že méně.)
Štětina: Radar bude ve stand-by režimu, bude fungovat jen když družice na orbitě zjistí nepřátelský objekt. Bude i testovací provoz, který bude upraven samostatně.