Odposlechy jdou zpět do sněmovny

Senát se včera postavil proti návrhu sněmovny, která chce trestat zveřejňování odposlechů.
»Proti únikům odposlechů je možné zasáhnout už dnes podle zákonů o utajovaných skutečnostech a na ochranu osobních údajů. To, že tak nikdo nečiní, není důvod pro to, přijímat zákon třetí,« shrnul námitky horní komory, která sněmovně normu vrátila k novému projednání, senátor Jiří Oberfalzer (ODS).

Chraňte oběti… a politiky

Norma měla původně chránit oběti trestných činů před jejich vláčením novinami. Hlavním impulzem byla kuřimská kauza dvou týraných chlapců, u nichž většina médií ochranu soukromí zcela ignorovala. Ministerstvo spravedlnosti proto navrhlo novelu trestního řádu, která zakazuje informovat o trestných činech, kde jsou oběti či poškození mladší 18 let a mohla by být prozrazena jejich totožnost. Mají zmizet i například záběry na děti, o které se přetahují rodiče.
Zákaz informování se ovšem týká i dospělých, pokud jsou oběťmi trestných činů, jako jsou vražda, loupež, vydírání, omezování osobní svobody nebo týrání. Za porušení hrozí tvrdé tresty: až pětimilionová pokutu či pětileté vězení.
Jenže poté, co do médií unikly odposlechy Františka Mrázka, v nichž figuruje například i ministr vnitra Ivan Langer, předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda navrhl vložit paragraf, trestající novináře za zveřejnění odposlechů. A ten skoro jednomyslně prošel.

Omezte úniky

Senátoři se ale včera shodli, že když policie není schopna najít a potrestat ty, kdo odposlechy vynášejí, tak se nemůže hojit na těch, kdo je zveřejní.
A policie by měla spíš zařídit, aby odposlechy neunikaly. Podle předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů Igora Němce mají k odposlechům legální přístup až tři tisíce lidí. »To je nafouklé číslo, staré dva roky. Počet lidí, kteří k odposlechům mají přístup, se už dávno výrazně zredukoval. A většina zveřejňovaných věcí je stará několik let,« říká ministr vnitra Langer.
Senát včera vrátil novelu s tím, že sporný paragraf o odposleších mají poslanci vypustit. Na vrácení zákona se senátoři shodli přitom stejně hladce, jako jej předtím schválili poslanci. Ti nyní buď schválí senátní verzi, či návrh horní komory parlamentu přehlasují.
»Ve sněmovně to prošlo nepozorností – většina těch, co pro to hlasovali, si toho nevšimla,« je přesvědčen senátor Jaromír Štětina. Důvod je podle něj ten, že se tam sporný paragraf dostal až dodatečně jako pozměňovací návrh.
Benda proti tomu ale protestuje a tvrdí, že zákon smetl lobbing novinářů. »Začali křičet a všichni se lekli,« argumentuje.
»Ve sněmovně se o tom vůbec nediskutovalo, nevěnovala se tomu pozornost,« říká poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Tehdy byl pro, jak bude hlasovat nyní, si ale ještě rozmyslí.

»Zabili Kočku« už nepište

Další pozoruhodná věc přitom v normě zůstala: zakazuje informovat i o zcela zřejmých věcech. Za větu »Václav Kočka byl zavražděn« či informaci, že někdo zastřelil ministra, by stále hrozila až pětimilionová pokuta či pětileté vězení. Vyplývá to ze zákazu zcela informovat o obětech násilných trestných činů.
To, že je tento paragraf sporný, připouští i senátní zpravodaj zákona Jiří Oberfalzer. »Ale v diskusi, kterou jsme k zákonu pořádali, to bohužel nezaznělo,« vysvětluje.
Benda, který HN před měsícem potvrdil, že poslance důsledky striktního výkladu zákona nenapadly, ale na formulaci trvá i nadále. »Je jedno, o koho jde. Ten souhlas poškozeného nebo rodiny byste měli mít,« říká rezolutně.
Senátor a novinář Štětina si s uvedeným problémem nedělá hlavu. »Já bych to neřešil. Zákony se porušují zcela běžně a v mnohem drastičtější podobě,« říká s tím, že pochybuje, že by někdo podal na novináře trestní oznámení či je dokonce začal stíhat za to, když napíší, že zastřelili premiéra.

***

Pochybuji, že by někdo podal na novináře trestní oznámení či je dokonce začal stíhat za to, když napíší, že zastřelili premiéra. Senátor Jaromír ŠTĚTINA (za zelené)

Foto popis|

O autorovi| Marek Pokorný, www.ihned.cz/pokorny