KSČM má v české politice jasný prostor

V mnohém zajímavý a poučný byl 17. listopad na regionálních stránkách Jihlavských listů rozhovor redaktora Luboše Janouška s předsedou Krajské rady KSČM kraje Vysočina Karlem Tvrdým, který měl bezpochyby určitou politickou objednávku související s uvedeným datem vydání.

Karel Tvrdý souhlasil, abychom myšlenky, které v rozhovoru zazněly, zveřejnili v Haló novinách.

Autor rozhovoru na úvod uvádí, že jsme 19 let po pádu komunismu, byť asi vůbec neví, co to komunismus je. Podle něj, kdo si v hektických listopadových dnech roku 1989 myslel, že éra této ideologie definitivně skončila, se velice zmýlil. Reálně poznamenal, že Komunistická strana Čech a Moravy má svého zástupce například ve vedení Poslanecké sněmovny a nyní se bude podílet i na správě řady krajů. Pochopitelně připomněl aktivitu antikomunistických senátorů, kteří nastolili téma legitimity KSČM. Při hlasování o výplodech výše zmíněných pánů hlasovala ani ne polovina řádně zvolených senátorů! Už jen fakt, kdo stál v čele tohoto snažení o diskreditaci KSČM, sám o sobě degraduje jakoukoliv relevanci jejich tvrzení. Jeden bývalý a druhý stále ještě senátor, oba zjevně úzce spojeni s bývalým režimem, si ze snahy zpochybnit legitimitu KSČM a nejlépe ji úplně zlikvidovat, udělali svůj program (žádný jiný jsem u nich nezaznamenal) a evidentně se snaží očistit své černé svědomí. Mejstřík patřil k vrcholovým funkcionářům předlistopadového SSM. A Štětina? I nejvyšším nomenklaturním kádrům předlistopadového režimu se mohlo jen zdát o místech v SSSR, na která se dostával pravidelně tento pán jako cestovatel či novinář. Pokud přihlédneme ke ‚zvyklostem‘, které v tehdejším Sovětském svazu panovaly, můžeme si klást spoustu otázek, proč právě tenhle člověk měl zelenou,… řekl Tvrdý.

Dalším tématem bylo, zda je KSČM pokračovatelkou své předchůdkyně KSČ? Karel Tvrdý asi redaktora zklamal, když uvedl, že vždycky je přece někdo něčí pokračovatel! Vždy se na něčem starém rodí něco nového! Což lze podle něj aplikovat i na společenský život a procesy v něm probíhající. Není přece žádným tajemstvím, že KSČM vznikla na svém ustavujícím sjezdu především na základě kritického zhodnocení KSČ. Na základě této kritické analýzy nebylo zavrženo vše z tehdejší historie i praxe KSČ, jak by si snad pánové Mejstříkové a Štětinové přáli, ale KSČM převzala vše pozitivní, na čem může ve své další praxi, s přihlédnutím k podmínkám začátku 21. století, stavět. A samozřejmě odmítla to, co jsme vyhodnotili jako chyby – ať už programového charakteru vlastní politické praxe – které přivedly tehdejší vedení strany k téměř úplnému odtržení od členské základny a v řadě případů ztrátě smyslu pro realitu. To jsou podle předsedy KR KSČM jevy a mantinely, které jsou pro jeho dnešní stranu nepřekročitelné, což koneckonců formulovala jak ve svých programových zásadách, tak také ve stanovách. A pokud vím, při registraci na ministerstvu vnitra před téměř dvaceti lety k žádnému zpochybnění KSČM nedošlo, dodal.

Obsah rozhovoru se přirozeně stočil i na změnu názvu strany. Tato otázka se v období příprav na III. sjezd v roce 1993 velmi intenzivně nastolovala. Probíhala v té době mnohdy i velmi vyostřená diskuse na všech úrovních stranické výstavby. Například na Třebíčsku to dopadlo ve vnitrostranickém referendu zhruba 70:30 pro změnu názvu strany a rozhodně jsme v té době nebyli okresem jediným. Jinde to zase dopadlo obráceně a o všem tedy rozhodoval po sečtení výsledků referenda III. sjezd. A výsledek byl takový, jaký byl – že si KSČM i nadále ponechává svůj název. Velmi jsem si v té době cenil toho, že jsme ho jako demokratická strana dokázali plně akceptovat – samozřejmě až na pár výjimek – a šlapali jsme dál. Dnes už je tato otázka pasé, konstatoval Tvrdý, který je zároveň předsedou okresního výboru strany v Třebíči. Musel také v rozhovoru čelit připomínce o vedoucí úloze bývalé KSČ. Tu jsme v naší politické praxi odmítli už na ustavujícím sjezdu. Komunistická strana Čech a Moravy se také jasně distancovala od excesů 50. let a společnosti se za ně opakovaně několikrát omluvila. Byla dostatečně zřetelná, a to z různých úrovní, od prohlášení sjezdů k prohlášením různých vrcholných představitelů KSČM. Ale jak už to tak bývá: kdo chce slyšet – slyší, kdo nechce slyšet – neslyší, kontroval předseda KR.

Nynější komunistická strana se už nehlásí k Marxovi, Leninovi, Stalinovi či Gottwaldovi? Ptal se redaktor. Podle Tvrdého se každý k něčemu hlásí a zejména v politice z něčeho vychází, něco či někdo ovlivňuje například základní východiska a priority, na kterých se potom tvoří programy stran či formy jejich vlastní politické praxe. Jejich význam, přínos pro společnost či totální negace všeho, co tito lidé kdy učinili, se vždy bohužel odráží od toho, kdo nebo které mocenské uskupení a s jakým ideologickým záměrem toto hodnocení provádí. To se samozřejmě týká nejen uvedených jmen, ale v podstatě každého, kdo nějakým způsobem ovlivňoval běh dějin. Rád bych se dočkal doby, kdy ne politici, ale ničím a nikým neovlivňovaní historici budou moci definovat objektivní závěry, týkající se některých etap vývoje lidstva ve 20. století. Včetně úlohy osobností, které k této historii patří – ať se nám to líbí, či nelíbí. Doufám pane redaktore, že ani vy nebudete mít nic proti tomu, když vám potvrdím, že i nadále vycházíme především z odkazu člověka, který byl na základě ankety britské BBC vyhlášen nejvýznamnějším myslitelem minulého století. Tím člověkem je Karel Marx, argumentoval Tvrdý.

Rozhovor se obsahově dostal do žhavé současnosti. Nedávné volby v kraji Vysočina skončily drtivým vítězstvím sociální demokracie, díky níž mohou komunisté opět po devatenácti letech ovlivnit nejen politický život v krajích, z čehož má Tvrdý pochopitelnou radost. Mohu to brát i jako ocenění dlouhodobé, poctivé a mravenčí práce stovek našich zastupitelů v kraji Vysočina ve všech městských a obecních zastupitelstvech, kde máme možnost působit a stavět se za zájmy našich spoluobčanů, hlavně těch takzvaně obyčejných lidí živících se vlastní prací. Volby jednoznačně ukázaly na skutečnost, že lidé většinově odmítají protilidovou politiku a experimenty ODS, lidovců a zelených, koncentrovaných v Topolánkově vládě, a nechtějí, aby tato politika pokračovala. Ukázaly i obrat ve vnímání naší politické strany – v celostátním měřítku jsme ve srovnání s rokem 2004 zaznamenali nárůst více než dvaceti tisíc voličů, na Vysočině to bylo okolo osmnácti set voličů navíc. Současně daly jasný signál k tomu, aby se vlády, a to i na úrovni krajů, ujala levice, vyjádřil se Tvrdý, který je opět i krajským zastupitelem. Na očekávanou otázku, proč komunisté více neusilovali o místa v radě kraje, reagoval Tvrdý v tom smyslu, že nejdůležitější bylo vyslyšet vůli voličů a vytvořit prostor pro realizaci volebního programu KSČM, který je z devadesáti procent totožný s volebními záměry sociální demokracie. Politikaření a naprosto nekonstruktivní přístup ze strany ODS a lidovců k tomu vytvořily dostatečný prostor. O místa v radě jsme samozřejmě usilovali a také to bylo naší prioritou. Nicméně jsme vnímali, že variant dalšího řešení je u nás v kraji více. Mohla by nastat i taková, která by z dalšího uspořádání KSČM jako zástupce téměř šestnácti procent občanů našeho kraje postavila zcela mimo – tak, jak si to přáli naši demokraté z ODS a KDU-ČSL od samého počátku. Nechtěli jsme ani naší přílišnou zarputilostí při trvání na řádné levicové koalici s ČSSD takzvaně přepínat strunu k prasknutí, čehož jediným důsledkem mohlo být vehnání ČSSD zpět do náručí ODS a KDU-ČSL. Takhle nezodpovědní jsme být rozhodně nechtěli. Náš realistický přístup, a dnes už pozitivně víme, že ze strany ODS a lidovců naprosto ‚prokaučovaný‘ postup při vyjednávání, vyústily v podepsání dohody o podpoře, spolupráci, toleranci – jak chcete – mezi ČSSD a KSČM na další čtyři roky v kraji Vysočina, řekl předseda KR KSČM.

Jak dále Tvrdý uvedl, rozhodně to není pro KSČM málo. Především se podle něj podařilo dotáhnout do nějaké praktické podoby vůli voličů, tedy vytvořit na Vysočině levicovou krajskou vládu ČSSD, v uvedeném případě s jasnou a veřejnou podporou KSČM. Tato podpora je dohodnuta zejména na programovém základě, což pro nás bylo prioritou. A samozřejmě při už zmiňované podobnosti obou volebních programů dává i nám nemalou šanci náš volební program realizovat. Podařilo se také odblokovat od exekutivních funkcí v radě kraje představitele ODS a KDU-ČSL, tedy představitele těch politických stran, které reprezentují všechno to, proti čemu lidé ve volbách hlasovali. A to samo o sobě je nemalým úspěchem, řekl jasně Tvrdý.

22. prosince 2008, redakční zpráva