Z dočasné, se stává »vyšetřovací« komise

Rozhovor Haló novin se senátorem Eduardem Matykiewiczem (KSČM)

* Senát si zřídil dočasnou komisi pro posouzení ústavnosti KSČM. Má být složena podle zásady poměrného zastoupení. Je devítičlenná, pět zástupců v ní má ODS, dva lidovci, jeden je za Stranu zelených a jeden za Cestu změny. Copak se dá mluvit o poměrném zastoupení?

Podle návrhu usnesení má být komise jedenáctičlenná, ovšem klub ČSSD do ní své zástupce nenominoval. Chci zdůraznit, že podle usnesení se komise má zabývat posouzením ústavnosti KSČM. Já i druhý senátor za KSČM Vlastimil Balín jsme zpochybňovali její vznik. Vadilo nám také, že komise má Senát informovat o své práci jen jednou ročně.

* Už dopředu se tedy počítá s tím, že její dočasnost se protáhne na léta?

Nevím, co se přesně onou dočasností myslí. Ale domnívám se, že informovat jednou ročně o činnosti ostatní senátory, je dost paradoxní. Ale je to tak. Komise bude posuzovat, zda KSČM dodržuje paragraf 4 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, který mluví o tom, na jakém základě nemohou strany a hnutí vznikat a vyvíjet svou činnost. Adále bude posuzovat, zda existence komunistické strany odpovídá Ústavě ČR. Senátor Štětina na jednání komise zdůraznil, že za jedno z nejvážnějších považuje důvodné podezření, že KSČM porušuje čl. 5 Ústavy, ve kterém se říká, že součástí našeho demokratického systému mohou být jenom ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých cílů. Podle jeho názoru KSČM porušuje tento paragraf jak vzhledem k minulosti, tak vzhledem ke svým programovým dokumentům. V programových dokumentech ze VI. sjezdu KSČM se podle něj píše, že se KSČM nehodlá omlouvat za zločiny KSČ, a je v něm uvedeno, že KSČM považuje za hlavní pilíř své činnosti učení Karla Marxe.

* To si senátoři v čele s Jaromírem Štětinou a Martinem Mejstříkem, kteří si vzali antikomunismus jako hlavní náplň své senátorské činnosti, myslí, že mohou nahrazovat Ústavní soud?

Ústavnost, tj. dodržování Ústavy či jiných zákonů, by měl na základě podané stížnosti zkoumat Ústavní soud. Ten je tu přece od toho, aby posuzoval legitimitu činnosti jakékoli politické strany či politického hnutí podle zákonů. (Pokračování na str. 2) (Dokončení ze str. 1)
To už asi komise pochopila, protože se začala zabývat registrací KSČM. Zde se však musí vyjádřit ministerstvo vnitra, které by mělo potvrdit, zda byla registrace KSČM provedena v souladu se zákonem. Touto věcí se bude muset podle mě zabývat i vedení strany a její výkonný výbor. Výstupy z činnosti komise nesmíme opomíjet.

* Důvod?

KSČM je podle komise registrovaná jako územní organizace KSČ, tudíž se na ni podle některých výkladů vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993 – její registraci považují proto za protizákonnou. Komise pak dále řeší otázku legitimity činnosti komunistické strany ve smyslu programových dokumentů KSČM, zejména jejího VI. sjezdu.

* Právě jsem se vás chtěla zeptat, z jakých dokumentů bude komise při své činnosti vycházet. Cíl jejího pátrání je přece dopředu jasný – dokázat, že KSČM je stranou protiústavní. Proč by jinak pánové Štětina a Mejstřík o vznik komise tolik usilovali?

Komise rozebírá závěry VI. sjezdu KSČM.

* Nenacházím v nich žádný rozpor s platnými zákony.

V dokumentech KSČM se objevuje, že souhlasíme s učením Karla Marxe. A oni si k tomu přizvali bývalého soudce Ústavního soudu Vojtěcha Cepla, který jim učinil rozbor slova komunistická, které je podle jeho názoru nejzávažnější problém. »Slovo komunismus je označení ideologie, která má tři znaky: za prvé, že společnost je rozdělena na třídy, existuje třídní boj a je zapotřebí utlačovatelské buržoazní třídy potlačovat. Druhým znakem je násilí, teorie třídního boje nebyla zcela jasně odmítnuta. Za třetí, vlastnictví je krádež, soukromé vlastnictví je zločin a musí se vyvlastnit.« Dále profesor Cepl uvedl, že »díky těmto třem znakům je slovo komunismus v rozporu s Ústavou České republiky. Dle jeho názoru by členové KSČM měli změnit název strany,« cituji doslova ze zápisu schůze komise. Myslím si, že vedení strany musí činnost komise sledovat, Jde o to, aby se strana dostatečně vybavila argumenty proti těmto a dalším názorům, které zajisté ještě přijdou.

* Názor pana Cepla je pro komisi jistě důležitý, zvláště, když je namířen proti KSČM. Ale nejde jen o jeden právní názor?

Komise si vytváří ke své potřebě jakousi konzultativní radu, podle nich složenou z nejlepších odborníků – právníků, historiků atd.. Kromě již zmíněného Vojtěcha Cepla by ji měli tvořit právníci a historici Tomáš Sokol, Pavel Žáček, Milan Hulík, Čestmír Čejka, Stanislav Balík a Petr Blažek. Zadání komisi Senát dal, ale já přesto zpochybňuji její legitimitu. Tvrdím, že takové zkoumání je věcí Ústavního soudu.

* Senát komisi schválil a ona začala pracovat. Jak její činnost vnímáte, tuším, že se zatím sešla třikrát?

Nabyl jsem dojmu, že se z této dočasné komise, stává už nějaká »vyšetřovací« komise. Jak jsem řekl, zatím zkoumá v dokumentech VI. sjezdu KSČM. Nicméně vím, že velmi podrobně sleduje – možná už i prostřednictvím lidí, které jsem jmenoval, vystoupení představitelů naší strany – a to nejen na úrovni centra. Proto si už také vyžádala zaslání sborníku materiálů pražské konference KSČM pod názvem »Využití zkušeností KSČM pro politickou práci KSČM«. Zdá se mi tedy, že jdou hlouběji, než je téma pro práci komise zadané Senátem.

* Levice není v komisi zastoupena. Jak se dozvídáte o její práci, když zprávu na schůzi Senátu má podat až po roce?

Zápisy ze schůzí komise jsou veřejné a mj. je má na svých webových stránkách i předseda komise Jaromír Štětina. Já osobně navíc s některými členy komise diskutuji o daných tématech. Mám pocit, že ne všichni, kteří v ní sedí, jsou stoprocentně přesvědčeni o náplni a činnosti komise. Amnozí si kladou i jiné otázky. Například – zda by se spíš neměla řešit otázka odevzdání majetku bývalé KSČ lidu. Vrátit se tedy až na počátek 90.let, kdy strana musela odevzdat majetek. Jde jim o to, zda KSČM z něj něco nezůstalo atd.

* Senát zplodil také návrh na vytvoření tzv. Ústavu paměti národa. Nechtějí senátoři svými nápady na neustálé se vracení do minulosti odpoutávat pozornost značné části veřejnosti, která musí řešit úplně jiné – často životní – problémy?

Domnívám se, že to není hlavní argument. V Senátu jsem už čtyři roky a zejména poté, co přišli Jaromír Štětina a Martin Mejstřík, jednoznačně pan Mejstřík mají jediný cíl – udělat vše pro to, aby tu KSČM neexistovala. Je tu přece i petice Zrušme komunisty, veřejná slyšení o legitimitě KSČM a další věci, které neustále nastolují. Pokud jde o možný vznik Ústavu paměti národa -co je to za paměť národa, když se vymezuje lety 1945-1989 a má soustřeďovat archivní materiály především bezpečnostních složek? Navíc záleží také na tom, kdo by v této instituci měl pracovat. To přece zpochybňují i mnozí odborníci, především historici. Věřím, že ve Sněmovně zvítězí zdravý rozum a tuto předlohu zamítne. Senát je složen tak, jak je složen, ale neříkám, že jde o jednoznačný názor naší parlamentní komory. Mnohdy některé návrhy projdou jen několika hlasy, ale zatím bohužel takovéto iniciativy procházejí.

Foto popis|