Někdy je to až »k nevíře«, co se na naší politické a mediální scéně děje. V tomto týdnu to je kauza »Filip o Leninovi a revoluci«. Dokazuje to například článek ve včerejším Právu, který má v úvodu: »Řečnická otázka předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, zda se má KSČM postavit do čela revolučních procesů«, jak ji pronesl na sobotním jednání ústředního výboru – mu může přijít draho. Není vyloučeno, že se tím bude zabývat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, tedy Kubiceho policejní útvar. To je podstata toho, o čem se dnes ve sdělovacích prostředcích diskutuje. O ničem jiném, co na posledním zasedání ÚV KSČM bylo v programu a co je daleko podstatnější pro současnou společenskou situaci.
Jakou to má odezvu u různých politických činitelů? Předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (za Stranu zelených) naznačil, že je to další důvod k existenci jeho komise, protože je to fakticky výzva k násilí. Zaznamenejme ještě ohlas Jiřího Paroubka, předsedy ČSSD: »Projev byl zřejmě myšlen dovnitř KSČM… Pokud někdo něco naznačuje o revoluci, pak to ČSSD může jenom vyhovovat. Jestli si tak představují komunisté modernizaci, tak nám to bude jenom nahánět voliče.« Jiří Paroubek však v této souvislosti řekl ještě jednu zajímavou informaci: »Kubiceho útvar je znám svou kolosální neschopností cokoliv vyšetřit a vím, že vyfabrikuje kauzy ve prospěch občanských demokratů. Vedení tohoto útvaru ztratilo jakoukoliv soudnost a chová se jako politická policie ODS. To je prostě neslýchané,« prohlásil.
Nestálo by to celé za nějakou diskusi, kdyby -jak konstatoval místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš: »Kdyby to nebylo smutné, tak je směšné, jestliže by to mělo být bráno za trestný čin použití slova revoluce či zmínka o Leninovi. Byla by to opravdu tragikomická záležitost.«
Ona to v podstatě tragikomická záležitost je. Vystihl to přesně komentátor Práva Pavel Verner (i když s jeho názory často nesouhlasím), když ve svém komentáři píše: »Bylo by pod Řípem neveselo, kdyby v demokratické zemi zdomácněla právní kategorie verbálních trestných činů… Pak by došlo k pikantnosti, že by ho (Vojtěcha Filipa, pozn. V. V.) skrze svůj útvar stíhal plukovník Jan Kubice, šéf útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.« Tedy ten, který bez úhony právě tento týden byl »očištěn« v souvislosti se slavnou zprávou, která ovlivnila volby a byla plna výmyslů. Dodnes nebylo objasněno »spojení špiček ČSSD s mafií«, jak se ve zprávě uvádělo, ani kdo poskytl zprávu novinářům. (Chápu, že dnes je těžko z toho obviňovat současného ministra vnitra).
To, co již bylo uvedeno, stačí k ilustraci toho, do jaké situace se dnes naše mediální a politická scéna dostává, jak již hluboce klesla. Vraťme se však k podstatě věci. V dnešní době je běžné, že se hovoří o demokracii, lidských právech, komunismu, socialismu, tržním hospodářství, o revoluci a o jiných pojmech, aniž by se autor různých tvrzení pokusil definovat, co se pod daným pojmem rozumí. A tak se klidně mluví o »zločinnosti komunismu«, který zatím nikde nebyl, a podobně. Co vlastně se skrývá pod pojmem »revoluce«?
V Akademickém slovníku cizích slov z roku 2001 se pod heslem »revoluce« praví: »Revoluce je zásadní změna, základní převrat, svržení starého a nastolení nového politického režimu, často násilnými prostředky: Velká francouzská revoluce.« To je základní definice, dále se hovoří o průmyslové, kulturní revoluci atd., tedy jde o zásadní změnu, na rozdíl od evoluce, kde jde o postupné, zdokonalující změny. Často jde o změny násilné, jak je z historie známe. Ale známe i nenásilné změny. Nebo snad chce někdo tvrdit, že »sametová revoluce« byla trestným činem?
Foto popis|