Modrý mor se šíří

Když dva roky před volbami zveřejnila ODS vModré knize volební program, mnoho lidí mělo dojem, že jde o scénář ekonomických pokusů na živých lidech. Úvahy Miltona Friedmana, ideologického guru neoliberálů, jsou totiž v některých směrech sociálně citlivější než představy našich kapitalistických komsomolců o svobodě podnikání. Když ODS zjistila, že jejich program Modrých šancí k bohatnutí 10 % občanů na úkor celé společnosti jim nemusí zajistit dobrý volební výsledek, na obrtlíku přesměrovali působení svých posluhů v médiích a nasadili sociálnědemokratickou argumentaci. Veřejně slíbili, že nebudou zvyšovat spoluúčast pacientů ve zdravotnictví, zavádět školné, deregulovat nájemné bez sociálních kompenzací, usilovat o jednotnou daň, atd. Ve volbách jim pak, podobně jako začátkem 90. let, mnoho nepoučitelných důvěřivých lidí dalo své hlasy. Nebylo jich však dost, aby ODS mohla vládnout sama, a tak zneužili možností zastupitelské demokracie k sestavení vlády z politických kariéristů. Trvalo to sice déle než půl roku, ale nakonec vznikla vládní koalice bez morálních skrupulí. Takto sestavená vláda má v parlamentu jen jednoho vážného oponenta, a to KSČM.
Toho jsou si politici ODS vědomi. Ideální by pro ně bylo, kdyby KSČM v parlamentunebyla. Iniciativy se ujal zelený senátor Štětina a sekunduje mu politická měňavka Mejstřík, kteří svou politickou kariéru postavili na antikomunismu, ačkoliv oba kdysi ze socialismu profitovali. Zbavit KSČM legality si stanovili jako první z postupových cílů. Ustavili k tomu i komisi v Senátu. Využili precedens, že za zločinný již byl prohlášen systém, který zajistil rozvoj průmyslu na mnohonásobek úrovně před II. světovou válkou, zbavil zemědělce velkovýrobními technologiemi celoroční dřiny, životní úroveň venkova vyrovnal s městy a chátrající zemědělská stavení se změnila na dobře vybavené rodinné domy, samozřejmě s garáží. Přitom levné autobusy zajížděly prakticky do každé vesničky. Statisíce lidí ve městech se přestěhovaly ze suterénních místností a příměstských slumů do nových bytů, a to za nájemné, které nedosahovalo ani 10 % průměrných příjmů. Všem bylo přístupné bezplatné zdravotnictví a školství, jejichž úroveň byla i zahraničními experty považována za vynikající. Atak by bylo možno pokračovat. Jestliže bylo možno takový režim prohlásit za zločinný, je zřejmé, že v názorech zákonodárců na uspořádání společnosti došlo k posunu, který by mohl připustit i zahnání politických oponentů do ilegality. Svoboda přesvědčení je pro liberální politiky příliš vágní pojem. Podle antikomunistů je asi zločinem přesvědčení, že v civilizované společnosti má lidská solidarita přednost před sobectvím, sociální spravedlnost může omezovat vlastnění nepoctivě nabytého majetku a osobní prospěch nemá škodit zájmům společnosti. Důkazem je zákaz činnosti Komunistického svazu mládeže ministerstvem vnitra.
Že k těmto deformacím v názorech zákonodárců již došlo, nasvědčují i jevy, jako je legalizace růstu nájemného jen kvůli zvyšování zisku spekulantů s byty a asociálních klanů ODS ve vedení radnic. Přitom muselo být tvůrcům zákona o nájemném zřejmé, že bezbranným seniorům příspěvek na bydlení nepomůže, protože holé nájemné převýší průměrný starobní důchod a přinutí lidi se vystěhovat. Legalizace poplatku za návštěvu lékaře, za vystavení receptu a doplácení na cenu léků je dalším útokem na seniory. Může odradit skutečně nemocné lidi od návštěvy lékaře i tehdy, když to může mít pro ně fatální následky. Názorným příkladem je dramatické zhoršování stavu chrupu občanů s nižšími příjmy. Další bezbrannou skupinou ve společnosti jsou děti. Na stovkách případů lze dokázat, že školné deformuje úroveň vzdělání. Maturitní vysvědčení i vysokoškolské diplomy se na soukromých školách ve skutečnosti prodávají za školné. Jde o legalizovaný podvod proto, že se vydávají úřední osvědčení o úrovni vzdělání, jaké ve skutečnosti nebylo dosaženo. Tento problém řeší Evropská unie již 6 roků, zatím nepříliš úspěšně. Paradoxně to nejvíce škodí mladým lidem, jimž by podle zastánců školného mělo školné a soukromé školy zlepšit šance v kariéře. Myslím, že soudný člověk připustí, že takové jevy vykazují znaky zločinného spiknutí proti společnosti.
Jedním z argumentů antikomunistů jsou politické procesy z počátku 50. let a rozsudky smrti. Ale přitom vědí, že v případech, kdy bylo možno jednoznačně prokázat porušení zákona a vinu konkrétním osobám, byli viníci už dávno potrestáni a postižení rehabilitováni. Pro kvalitu a délku lidského života je mnohem zákeřnějším nepřítelem současné společenské klima, vyvolané nekritickým zbožněním osobního úspěchu a majetku. Vede k rostoucímu počtu psychických onemocnění, růstu závislosti na drogách a k rodinným tragédiím se smrtelnými konci. A to se ještě nezačal projevovat ve statistice úmrtnosti vliv důsledků zdražování nájemného a poplatků za zdravotní péči. Zato vraždy podnikatelů a miliardové škody ve vytunelovaných bankách a průmyslových podnicích názorně ilustrují důsledky bezbřehé svobody podnikání podle představ mafiánských podnikavců. V této souvislosti není zanedbatelné ani ovlivňování policejní práce politiky a politického systému gangsterskými klany. A to nechávám stranou problémy vyvolávané korupcí na všech úrovních, od vládních činitelů po subalterní úředníky obecních úřadů. Myslím, že by si političtí inkvizitoři v komisi pana senátora Štětiny měli udělat napřed pořádek ve svých hlavách, než začnou soudit někoho jiného.