Všechno nejlepší, Petruško!

PETRUŠCE ŠUSTROVÉ K ŠEDESÁTINÁM

K blahopřání několika známých osobností k dnešním narozeninám komentátorky LN Petrušky Šustrové se připojuje i redakce LN.

JAN RUML

S Petruškou jsem se seznámil někdy v sedmdesátých letech, po vzniku Charty77. Její byt v Kolínské ulici sloužil nejen jako noclehárna undergroundu, tehdy mně to připadalo jako jeden nekonečný mejdan, ale také jako místo, kde se setkávali chartisté různé provenience. Atmosféra bytu vytvářela mezi lidmi respekt a toleranci. Vedly se zde diskuse, psaly dokumenty Charty77 i sdělení VONS, rozmnožovaly texty všeho druhu. V tom všem všechny její děti, bývalí, současní i budoucí manželé. Stovky lidí prošly tím bytem: pozdravit, popovídat si, svěřit se s radostí či vyplakat ze strastí. A Petruška, sedíc na svém obvyklém místě, byla vždy k dispozici. Měl jsem ji rád, vnímal jsem ji jako jakousi instituci svobody.
Po revoluci se mnou dělala na vnitru, kde zpočátku to byl takový děs, že jsme raději seděli v jedné kanceláři a málem se drželi za ruce. Bez ní bych byl ztracen. Pak jsme každý šel trochu jinou cestou.
Když se potkáme, na nic nevzpomínáme. Cítím však, že v ní jako ve mně je ukryta jakási vzájemná sympatie, o níž není třeba mluvit. Mám ji rád, děkuji jí a přeji všechno nejlepší.

JAROMÍR ŠTĚTINA

Dříč, tulák po hvězdách, novinář od pánaboha je pro mne dáma PŠ. Mohla by přednášet na všech univerzitách světa kurz Jak ovládat zápas mezi pravdou a nepravdou. Ale to je hlavní: Petruščino dobré srdce. Kvůli němu je spravedlivá.

PETR UHL

V květnu 1 9 7 9 uvěznila StB na dlouhá léta nebo aspoň měsíce deset lidí Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, tedy většinu jeho členů. Když mě za pár dní vyvedli na vycházku na čerstvý vzduch, přečetl jsem si na dřevěných dveřích takzvaného teletníku, kde se odbývala, nápis: Do VONS vstoupilo 12 nových členů. Později jsem se dozvěděl, že jedním z nich byla i Petruška. Po návratu po pěti letech jsem zjistil, že nabídla více než jen riziko ztráty svobody, aktivně působila ve prospěch obětí policejní a justiční perzekuce. Osud VONS a celé Charty tenkrát, v létě 1979, visel na vlásku, ale díky Petrušce a několika dalším lidem jsme dokázali udržet odpor vůči zvůli, kontinuitu obyčejné lidské slušnosti. Prožili jsme v dalších letech s Petruškou i mnoho polemik a neshod, máme například zcela jiný názor na socialismus a na lustrování. Vzpomínka na ten nápis v Ruzyni ale je a zůstane vždy silnější.

ZBYNĚK HEJDA

Blíže jsem se s Petruškou Šustrovou seznámil díky VONS. Jednu dobu jsme společně působili v ediční komisi. Psali jsme tzv. sdělení, tj. zprávy o jednotlivých případech nespravedlivě stíhaných lidí. Byli jsme čtyři, ale díky Petruščině neobyčejné stylistické pohotovosti jsme my zbylí tři měli na konečné verzi zpráv pramalou účast. Setkávali jsme se jednou týdně, když jsme skončili práci, odebrali jsme se k Petrušce do Kolínské ulice a tam jsme strávili zbývající večer a část noci, myslím, že dosti plodnými rozhovory. Na přátelské ovzduší těch večerů vzpomínám s velkou nostalgií. V té době jsme se s Petruškou sblížili a myslím, že se mezi námi vytvořilo hluboké přátelství. Dnes už se vídáme zřídka kdy. Ale s potěšením se s ní setkávám při četbě jejích článků či když slyším její hlas z rádia. Přeju jí hodně dobrého do dalších let.

VÁCLAV HAVEL

Milá Petruško, ze srdce Ti blahopřeji k Tvému skvělému jubileu.
Mám intenzivní pocit, že jsi stále sama sebou, svérázná, originální a že na tom uplývající léta a desítiletí nic nemění. Přeji Ti zdraví a sílu do dalších let.

Foto popis| Novinářka, překladatelka a bývalá disidentka Petruška Šustrová se třemi ze svých pěti dětí na archivním snímku z konce 70. let.
Foto autor| Foto archiv LN