Trapně hraná komedie

Trapná je nejen tato komedie, trapní jsou především její aktéři. Všichni zcela jistě tušíte, že je řeč o premiéru Mirku Topolánkovi a jeho vládě. Jak je vidět, veřejnosti se dostala informace, že bude premiér opět odvolávat Jiřího Čunka, samozřejmě pokud bude obžalován. Kolikrát jsme už tuto novinu slyšeli? Zlí jazykové ale tvrdí, že tentokrát už to není na zkoušku, ale doopravdy, dokonce s požehnáním výkonné rady ODS. Premiérovi se do toho sice příliš nechce, nic jiného mu zřejmě nezbývá. Je na něm příliš vidět lavírování a navíc sílící kritika opozice u něj vyvolává obrovskou nechuť tuto skandální situaci ve vládě řešit. Už na pohled je zřejmé, jak jej názory politického protivníka obtěžují a už vůbec není schopen a ochoten naslouchat oprávněné kritice. Občané si jistě všimli jeho arogantního chování v Poslanecké sněmovně, když vystoupení opozičních poslanců komentuje jako »bláboly« či »kecy.«
Premiér však není výjimkou. Při jednání ve Sněmovně zejí vládní křesla většinou prázdnotou. I tak se dá pohrdat názory opozičních poslanců. I tak lze ukázat, kdo je v této zemi pánem a kdo má tady moc. Jak jsem si ale všimla, absenci ve vládních řadách, přiznejme, že velmi ochotně a ráda zachraňovala především Kateřina Jacques. Vypadalo to dokonce tak, že se stále radila se svým stranickým předsedou, ministrem Bursíkem jak naložit s tričkem, darovaným od sociálních demokratů. Proto považuji za velmi dobrou zprávu, že si jím chce poslankyně umýt nejdříve před svým prahem.
Pokud se vrátím zpět k údajnému odvolání Jiřího Čunka, může to vyznít ze strany premiéra i jako promyšlené gesto. Vždyť ani on sám nevěří, že bude ministr Čunek obžalován a zřejmě spoléhá na to, že případ bude odložen. K tomu se přiklání i veřejné mínění, zvláště poté, co byl tento případ odebrán státnímu zástupci Radimu Obstovi a převelen těsně před obžalobou jihlavskému státnímu zastupitelství, prý aby spravedlnosti bylo učiněno zadost. Je s podivem, a pro mě zcela zarážející, jakou šanci v daném případě dostali pro média lidé, jako jsou Hučín nebo senátor Jaromír Štětina. Ten druhý, jak je vidět, nevzdává boj proti přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a tvrdí o něm, že on a jeho rodina měli kontakty na komunistickou Státní bezpečnost. I když nesrovnalosti nebyly zjištěny, spis si opět náhodně vyžádala nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Je pozoruhodné, kolik času a profesního úsilí je věnováno nejvyšším státním zastupitelstvím různým nařčením Jiřího Štětiny. To mělo sloužit, jak je vidět, k profesní likvidaci státního zástupce Radima Obsta. Jistě není náhodou, že se tak děje právě v kauze Jiřího Čunka. Senátor Štětina je neúnavný bojovník proti agentům StB, vidí je především tam, kde se mu to hodí a kde může pro sebe sbírat politický kapitál. Já bych mu doporučila, aby své senátorské schopnosti nepromarnil a dovedl je využít k věcem daleko prospěšnějším pro lidi tak, aby za ním nějaká užitečná práce byla vidět.