Roman PISTORIUS, moderátor
——————–
Organizace Člověk v tísni už patnáct let pomáhá v místech humanitárních katastrof a taky tam, kde se porušují lidská práva. K výročí patří oslava. Začala odpoledne na Střeleckém ostrově, teď tam hrají etnické kapely.
Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka
——————–
Afghánistán, Čečensko, Bosna nebo tsunami zasažená Srí Lanka. Společnost Člověk v tísni dokázala za patnáct let pomoct víc než milionu lidí. další téměř tři miliony teď můžou těžit z postavených silnic, nemocnic, škol nebo infrastruktury.
Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni
——————–
My chceme být zcela profesionální institucí, která se liší od firem jenom tím, že nemá svého majitele, který by každý rok na konci říkal: „Tak kolik jste mi vyprodukovali zisku?“
Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka
——————–
Začátek je úzce spjatý s Jaromírem Štětinou, tehdejším novinářem. Na jeho popud asi pět dobrovolníků pomáhalo při humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Patnáct let poté má společnost dvě stě třicet zaměstnanců. Organizuje festivaly nebo vzdělává mladé Čechy. Člověk v tísni působil ve čtyřech desítkách zemí, během patnácti let organizací prošly stovky dobrovolníků i zaměstnanců. V současnosti má společnost padesát pět lidí v zahraničí, a to od Afriky až po Srí Lanku.
Svatopluk KARÁSEK, evangelický farář
——————–
Pro mě je to to nejlepší, co tu po roce 89 vzniklo. A tak trochu lituju, že církev něčeho takovýho není zatím schopná.
Jan URBAN, správní rada, Člověk v tísni
——————–
Nikdy by nás nenapadlo, že to převezme další mladá generace a další mladá generace.
Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka
——————–
Člověk v tísni vedle okamžité pomoci při katastrofách nebo válkách také pomáhá se vzděláním a zdravotní péči v Africe, Asii nebo Evropě. Podporuje i lidská práva. V Česku působí od povodní v roce 1997.
Jaromír ŠTĚTINA, senátor
——————–
Po patnácti letech je pro mě překvapením, že se za tu dobu v těch válkách a katastrofách nikomu z Člověka v tísni nic nestalo. Možná je to tím, že nás má pánbůh rád.
Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka
——————–
Roční obrat společnosti se dnes pohybuje v řádu tři sta milionů korun. Člověk v tísni je stále největší humanitární organizací z postkomunistických zemí.