K TÝDENÍKU

Jenom smutek Přiznám se, že se mi nechce věřit, že redakce tak inteligentního kulturního časopisu, jakým Týdeník Rozhlas dlouhá léta byl, dobrovolně přistoupila ke změně formátově optimálního časopisu na formu drobnějšího magazínu.
Samozřejmě Týdeník Rozhlas si může dělat se svými odběrateli prakticky co chce, protože je jediným periodikem na trhu, které uvádí programy veřejnoprávních rozhlasových stanic. Minulá forma časopisu byla optimální v tom, že na vše bylo dost prostoru a vše mělo své místo.
Obdivoval jsem, že redakce měla kvalitní spolupracovníky, že se nebála tisknout i polemiku vyvolávající články, vzpomeňme za všechny především dva odvážné a světa i souvislostí znalé muže -Jaromíra Štětinu a Miroslava Konvalinu. Současný Týdeník Rozhlas vychází sice na leštěném papíře s barevnými obrázky, ale ty nejsou pro kvalitu časopisu tohoto typu vůbec podstatné.
Jsem čtenářem a uživatelem rozhlasového týdeníku od čtyřicátých let minulého století, a mohu tedy srovnávat. Z toho, co vychází nyní, jde jen smutek.

Karel Pech