PRAHA 23. února (ČTK) – Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) se na dnešní pražské konferenci o situaci v Bělorusku ohradil proti tvrzení běloruských úřadů, že se Česko vměšuje do vnitřních záležitostí této postsovětské republiky. Bělorusko, v jehož čele stojí autoritativní prezident Alexandr Lukašenko, o víkendu obvinilo české diplomaty v zemi, že před nadcházejícími prezidentskými volbami rozšiřují agitační brožury, a snaží se tak rozvracet pořádek.
„V Minsku je hlasitá kampaň proti České republice,“ upozornil dnes Svoboda. Údajné agitační letáky jsou podle něj ve skutečnosti zprávou komise OSN pro lidská práva o Bělorusku. Šéf české diplomacie vyzval představitele tamního režimu, aby se k záležitosti vyjádřili v českém televizním vysílání.
Česká republika dlouhodobě nemá s Běloruskem kvůli nedodržování lidských práv v této východoevropské zemi a podpoře tamním disidentům dobré vztahy. Odměřeností se dají srovnat asi pouze se vztahy Česka s Kubou. Režim v Minsku kritizuje také Evropská unie.
Pražské konference o Bělorusku se zúčastnila delegace prezidentského kandidáta běloruské opozice Aljaksandra Milinkieviče, slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan a předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy René van der Linden. Bělorusko jako jediná evropská země není členem této poradní organizace.
Vincuk Viačorka z běloruského týmu vyjádřil obavy, že březnové prezidentské volby budou opět zmanipulovány. Oznámil, že po odvysílání reportáže o „podvratné“ činnosti Česka v Bělorusku tamní policie vtrhla do bytů disidentů a zkonfiskovala různé brožury, letáky a počítače. Některé aktivisty prý vzala do vazby.
Van der Linden během čtvrtečního jednání v českém Senátu uvedl, že Evropa nesmí dopustit izolaci Běloruska, doplatili by totiž na ni pouze jeho obyvatelé, řekl. Dnes také navrhl otevření kanceláře Rady Evropy v Minsku. Se Svobodou uvítali rozhodnutí Běloruska, které povolilo, aby březnové volby monitorovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Běloruské úřady s nevolí sledují aktivity českých politiků, kteří dlouhodobě kritizují tamní vládu. Minsk v lednu odmítl udělit víza českým senátorům Karlu Schwarzenbergovi aJaromíru Štětinovi, kteří se v Bělorusku chtěli sejít s opozičními politiky a zástupci nevládních organizací. Stejně loni dopadl poslanec Svatopluk Karásek. Česko před čtyřmi lety zase odmítlo udělit vízum Lukašenkovi, který se chtěl zúčastnit summitu NATO.
Vzájemné vztahy počátkem loňského roku navíc zkalilo vyhoštění českého diplomata Pavla Křivohlavého z Minsku, jenž podle tamních úřadů konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky.