Vyděláváme na obchodu se zeměmi, v nichž trpí nevinní
Česko nemá jasno v tom jak se chovat k zemím, kde se evidentně porušují lidská práva. Ke Kubě jsme nejtvrdší, ale tam, kde se rýsuje ekonomický zisk, začínáme být při nazývání reality opatrní. Nevidíme zábranu v tisícovkách čínských poprav ani v ubývání nezávislých médií v Rusku. Alibistická a roztříštěná politika EU je pro Česko víc než vyhovující.
Praha – Jaká bude olympiáda mezi popravenými? Už za dva roky se sportovci světa sjedou do Číny, kde běžně popravují přes tři tisíce lidí ročně. To je v jedné zemi víc než na celém světě dohromady. Nedá olympiáda v Pekingu tiché posvěcení Západu všem nepravostem, kterých se čínská totalita dopouští?
Takovými otázkami otravují politiky a byznysmany dotěrní aktivisté. A často si vyslouží pokárání za to, že ohrožují obchodní vyhlídky nebo pracovní příležitosti. „Když byl ještě prezidentem Václav Havel a pozval do Čech dalajlámu, zpomalilo to naše smlouvy kolem stavění,“ tvrdí člen zahraniční sekce Hospodářské komory ČR Jaroslav Hubáček.
A politici na to slyší a přizpůsobují se. „Hodnoty lidských práv je třeba prosazovat při respektování zejména odlišných civilizací a kultur,“ hlásá premiér Jiří Paroubek a rád by vrátil Česko na ruské trhy. Do takového respektu se pak často vejde i mlčení o mučení, popravách nebo svázané svobodě médií.
Mlč a vydělávej
Důkazy? Při nedávné návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Praze se politici hovoru o porušování lidských práv vyhýbali a tématem byla především ekonomika. A když byl před vánoci v Česku hostem čínský premiér Wen Ťia-pao, bylo to podobné. Vše tehdy dokonce korunovala tisková konference, kde otázky směli položit jen vyvolení, kteří se porušování lidských práv nedotkli.
Spolu s tím probíhají výhodné obchody. Do Číny i do Ruska se vypravují četné delegace z radnic a krajských úřadů spolu s podnikateli, kteří tam domlouvají zakázky za miliony. „Hejtmany a jejich podřízené vysoká politika nezajímá, zajímá je jen pragmatický užitek v jejich regionu,“ popisuje své zkušenosti člen jedné z takových delegací, který nechce být jmenován. „Byli jsme před nedávnem v Číně, jelo s námi patnáct podnikatelů a jedenáct z nich už teď s tou zemí aktivně obchoduje,“ podotýká politik.
Tatra, nebo Tibet?
Experti se zároveň shodují, že izolovat totalitní režimy a vůbec s nimi nejednat také není ta nejsprávnější cesta. „Kdysi jsem si ten problém pro sebe lapidárně shrnula do otázky: Tatra, nebo Tibet? Prodat tatrovky, nebo hájit utlačovaný Tibet?“ říká europoslankyně Jana Hybášková. „Myslím ale, že to není úplně dobře postaveno. Zájmem Evropy přece je, aby totalitní a autoritářské režimy ze světa zmizely. Musíme pracovat na jejich změně, což ekonomickou spolupráci nevylučuje,“ vysvětluje Hybášková. Podle ní je však třeba na porušování lidských práv upozorňovat a netvářit se, že nevíme, co se děje.
Ale právě to druhé česká zahraniční politika předvádí o sto šest. „Politika může být ustrašená, nebo odvážná. U nás se držíme při zdi, neznáme úroveň odvahy, kterou měla vzhledem k Rusku německá kancléřka Merkelová,“ míní senátor Jaromír Štětina.
Začarovaný kruh
Štětina by rád nějakou změnu. Ale v tom už naráží na četné oponenty. „Česká zahraniční politika tu není, aby působila v roli morálního arbitra,“ odmítá tzv. havlovské manýry Jan Zahradil z ODS. Ani prezident Václav Klaus nechce být v tomto směru příliš aktivním prezidentem. To se dozvěděli vysokoškoláci, kteří během návštěvy čínského premiéra poslali Klausovi dopis, kde upozorňovali na čínské zacházení s lidskými právy.
„Pan prezident nenechává toto téma stranou. Není sice stoupencem povýšeného poučování stotřicetkrát většího státu o tom, jak má uspořádat své vnitřní poměry, ale téma svobody a demokracie považuje za univerzální,“ napsali studentům z Klausovy kanceláře.
Takže jemně a diplomaticky? „Neměli bychom podléhat růžovým přáním ekonomické lobby. Vždyť víme, že ty státy, co potlačují lidská práva, se stávají nositeli světové nestability a nebezpečí,“ varuje Hybášková.
S unií, nebo líp?
Na své straně má i šéfa sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD.
„My jsme otázku lidských práv otevřeli na všech jednáních v Číně. To je potřeba. Jako země se socialistickou minulostí víme, co to jsou totalitní režimy,“ říká Zaorálek.
Myslí si dokonce, že bychom měli více využívat svou zkušenost nesvobody a nesrovnávat v přístupu k těmto zemím krok s opatrnou Evropskou unií, která žádný jednotný přístup k těmto problematickým zemím zatím nemá. „Pokud si vybudujeme určitou vlastní kompetenci v zahraniční politice, může to být pro EU dokonce prospěšné,“ uzavírá Zaorálek.
Foto popis| Do symbolické vězeňské cely na Václavském náměstí se nechali zavřít politici z vládních a opozičních stran i známí herci. Podpořili tak kampaň společnosti Člověk v tísni, která připomněla třetí výročí politických represí na Kubě, kdy bylo na „ostrově svobody“ zatčeno 75 představitelů tamní opozice. V cele si část trestu za kubánské disidenty „odseděli“ (zleva) Dana Bérová, Jan Bubeník, Cyril Svoboda, Tomáš Kvapil, Mirek Topolánek a další.