Praha 4. dubna (ČTK) – Senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených) plánuje, že předloží zákon, kterým by Česká republika uznala násilí na Arménech v tehdejší Osmanské říši v roce 1915 jako genocidu. Tehdejší vyhlazování Arménů Turecko odmítá za genocidu uznat. Někteří domácí a zahraničí politici to vidí jako možnou překážku pro vstup Turecka do EU. Arménské genocidě byla dnes v Senátu věnována mezinárodní konference.
V dubnu 1915 tehdejší osmanská vláda zatkla přes 2300 významných arménských osobností. Arméni tento termín považují za počátek genocidy, při níž v následujících měsících a letech zahynulo až 1,5 milionu arménských obyvatel. Turecko ale tyto události spojuje s bojem proti Arménům, kteří podle něj kolaborovali s ruskými jednotkami. Tvrdí, že obvinění z genocidy má zpomalit přijetí země do Evropské unie.
„Jde tady o popírání genocidy ze strany celého státu. Evropa by měla Turecku před vstupem do EU klást určité překážky. Evropa je postavena na principech, které budou ohroženy, pokud se takovéto Turecko do EU dostane,“ prohlásila předsedkyně Evropsko-arménské federace Hilda Tchoboianová z Francie. „Žádná vláda v Evropě kromě Francie tuto genocidu nepřiznala. Výjimkou jsou však parlamenty některých zemí,“ upozornil Vahakn Dadrian, který je odborníkem na genocidy a spolupracuje s Harvardskou univerzitou v USA.
Na popírání genocidy ze strany Turecka upozornil také náměstek ministra zahraničních věcí Arménie Arman Kirakosjan. „Skutečné změny v postoji k arménské genocidě zatím nevidíme, dochází pořád k jejímu popírání. Brání to tomu, aby se urovnaly naše vztahy s Tureckem,“ prohlásil.
Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, chce vstoupit do Evropské unie a podle senátoraŠtětiny je důležité, aby se vypořádalo se svou minulostí. Impulzem k aktivitě bylo podle něj nedávné přijetí takového zákona na Slovensku. O slovenské zkušenosti se dnes s účastníky konference podělil bývalý předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský. Česká republika by se přijetím zákona přidala ke zhruba dvěma desítkám zemí na světě, které podobný zákon mají, mimo jiné k Francii, Rusku, Itálii, Švýcarsku, Kanadě či Slovensku.
Již roku 1987 označil transport a vraždění Arménů za genocidu Evropský parlament. Výročí si Arméni připomínají 24. dubna. Turecko odmítá tehdejší události za genocidu označit a tvrdí, že šlo o represe v kontextu občanské války. Také udává podstatně nižší počet obětí, a to zhruba 300.000 až 500.000.
Petr Beneš kš