Fašizující elementy mají u nás zelenou, nedivme se!

POZNAMENÁVÁME

Předevčírem v noci při cestě domů z jednání Poslanecké sněmovny, jak ostatně zveřejnily i sdělovací prostředky, byl poblíže rezidence velvyslance USA napaden třemi muži poslanec parlamentu a místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš. Nešlo o loupežné přepadení. Žádné cennosti ani peníze Jiřímu Dolejšovi nebyly ukradeny. Tři muži, kteří na něho evidentně čekali s výkřiky typu ‘Ty komunistická svině’, ‘Komunisty vyhladíme’ apod., nedali mu šanci na obranu. Zranění byla tak vážná, že musel využít lékařského ošetření a podrobit se hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici. Utrpěl četné pohmožděniny a ohrožen je jeho zrak. Zajímavé v té souvislosti je, že většina sdělovacích prostředků o napadení nejevila větší zájem, namísto toho jsme se jako jednu z hlavních, stále se opakujících zpráv dozvídali podružné informace.
Kde je příčina toho, že člověk mající jiný názor než pravice a jí ovládané sdělovací prostředky si nebude zřejmě jist životem? V propagaci antikomunistů, jako je Hučín, a činů bratří Mašínů. Trička s nápisem ‘Zabij svého komunistu’ nebo ‘Zabij komunistu, posílíš mír’ se stala hitem minulých měsíců. Ač šlo o čin, jenž nebral na vědomí naše zákony a mohl být postižen i právně, nikdo se jím nezabýval a naopak naše vídeňské kulturní středisko podléhající ministerstvu zahraničí ho veřejně za potlesku pana Cyrila Svobody propagovalo. Nyní se chystá podobná akce na letenské pláni. Sem přijdou mladí za svými zpěváckými idoly, aby přitom vyslechli i výzvy k zabíjení a k likvidaci komunistů. Vté souvislosti se ptám: Jsme ještě demokracie, když občan jiného názoru si není jist životem? Není to už první krok k fašismu? Anebo už jsme onen krok, tedy naše společnost, udělali? Počátkem třicátých let v Německu podobné bojůvky, tehdy organizované v SA, napadaly komunisty, sociální demokraty a demokraty vůbec. Byli mrtví a zrěnění. V listopadu 1934 při tzv. insigniádě pravicoví studenti vyvolali fašistické demonstrace a zranili desítky stoupenců komunistické strany. I z právnické fakulty byli nevybíravým způsobem vyhazováni komunisté a jen zázrakem nebyly stovky mrtvých. I další podobné praktiky používala fašizující pravice. Vzor tedy máme. Dokonce opentlený občasnými výroky některých našich fašizujících ‘celebrit’. Jak jinak hodnotit to, že herec Jan Kraus vychovává syna ve střelbě na terči s ‘komunistou’? Jak hodnotit návrh pánůŠtětiny a Mejstříka na zákaz slova ‘komunistický’? Jak hodnotit slova devatenáctileté Anety Langerové, že půjde na Letnou antikomustům zpívat proto, že jí řekli, jaká to byla ‘před listopadem’ u nás hrůza?
Trička s Guevarou prý bude třeba zakázat, slyšel jsem názor poslance Langera, trička vyzývající k vraždění komunistů zakázat prý nelze, protože jsme v demokratickém státě a tady si každý přece může dělat, co chce. Jistě. Může. Pokud se nedotkne, byť jen názorem, podivně nabytého majetku protagonistů dneška – za podobný názor je přece třeba trestat, protože i myšlenka může zapalovat (proto zrušme takové myšlenky). Jen zákon zatím nestačili pravicově fašističtí představitelé připravit. Atak místo nich fašistické bojůvky vezmou právo (právo?) do svých rukou a začnou zastrašovat a fyzicky napadat. Jen krok je odtud k vraždám. Ale protože jsme i Hučínovi za ozbrojování otevřeli dveře beztrestnosti, protože trička a další atributy vyzývající k vraždění nejsou hodnocenyo jako trestný čin, protože Mašínové se každoročně dostávají do pořadníku na vyznamenání, nelze se divit, že demokracie u nás pokulhává a k moci se hrnou fašizující elementy. Není to před volbami varování pro skutečné demokraty?