Terorismus překračuje hranice

Jakoby se k nám do Senátu donesl z velké dálky křik a pláč a kletby a zvuk výstřelů a jejich puch. Konala se zde v pondělí 26. září, pod jménem Terorismus překračuje hranice, konference, která se zabývala tragedií, k níž došlo před rokem v severokavkazské osetinské škole v Beslanu. Konferenci pořádala česká humanitární organizace ADRA a měl jsem tu čest ji na senátní půdě zaštiťovat.

Konference se měla zabývat především psychosociálními, humanitárními a zdravotnickými   problémy teroristických aktů obecně a byla připravena jako rokování odborníků, kteří se nehodlají zabývat politickým pozadím beslanské tragedie. Záměr organizátorů však zhatil hned v prvním v diskusním vystoupení 1.náměstek ministra zahraničních věcí, bývalý český velvyslanec v Moskvě pan Jaroslav Bašta. Od prvních vět jeho analýzy ve mne stoupal nepotlačitelný pocit, že tento projev nenapsal vrcholný český diplomat, ale jakýsi významný člen administrace ruského prezidenta Putina. Celý rozklad se vyznačoval mrazivým nedostatkem faktů, absencí argumentů a zjednodušeným (a o to nebezpečnějším) antiislamismem.

Ve spojitosti s teroristickým aktem čečenských ozbrojenců pan Bašta mimo jiné napsal: „Radikální islám charakterizuje ještě jeden rys – hluboké pohrdání západní civilizací a jejími hodnotami, včetně vzdělání. A dlužno říci,že v sousedství Severní Osetie, ve válkou zkoušené Čečně a v uprchlických táborech v Ingušetii právě dorůstá generace, která nechodila do školy, neumí číst, neumí psát, zato však zná vše o automatu značky Kalašnikov a o jeho používání.“

Dovolím si zde, díky zkušenosti z mnoha let novinářské práce v čečenském konfliktu poznamenat, že se na negramotnosti čečenských dětí podepsala především ruská federální armáda, která v zemi zničila stovky škol, čtyřicet tisíc dětí za jedenáct let války zabila a polovinu národa vyhnala do diaspory. Nikdy jsem nezpozoroval u Čečenců pohrdání vzděláním, naopak před válkou patřili Čečenci k nejvzdělanějším národům Ruské federace. Dovolím si poznamenat, že Šamil Basajev, který se neštítil vzít jako rukojmí děti, není stejně jako ostatní čečenští teroristé, včetně těch z Buďonnovska či z Dubrovky produktem pohrdání Čečenců k západní civilizaci, ale fenoménem vzniklým bezprecendentním a prvotním státním terorem federálních ozbrojených sil.

Konference se zúčastnili i hosté ze Severní Osetie. Většina z nich v Beslanské škole někoho ztratila: děti, matku, příbuzné…    Už dávno nevěří ruské oficiální komisi, která tragedii vyšetřuje. Vědí, že se Moskva snaží výsledky vyšetřování  zamlžit a nejraději by byla, kdyby se na zpackanou neprofesionální protiteroristickou akci zapomnělo. Osetinci vytvořili svou vlastní, nezávislou komisi a chtějí poukázat na ty, kdo při „osvobozování“ rukojmí zavinili smrt jejich blízkých.  Vysoký státní úředník, jako je náměstek ministra vlády České republiky, by se měl o těchto snahách alespoň zmínit, nenajde li už v přítomnosti ruského velvyslance odvahu nazývat věci pravými jmény.

Jaromír Štětina

senátor