Vyčpělé téma

Rád bych reagoval na článek senátora Jaromíra Štětiny Pomocnou ruku sociální demokracii (viz TR č. 26/2006). Bydlím v příhraničním městečku, které má se sousedním Německem turistickou přeshraniční stezku. S nejbližším německým městečkem má naše obec smlouvu o partnerství ve společenské, kulturní a sportovní spolupráci. Sám velmi často navštěvuji německé pohraničí, většinou pěšky nebo na kole. Při svých setkáních s Němci jsem nezaznamenal – aspoň v mé (je mi 53 let) a mladší generaci – žádný náznak averze, že jsem Čech a žiji v místě, odkud mí předchůdci vyhnali jejich dědy a otce. Chováme se k sobě navzájem slušně. Oni nemohou za činy svých prarodičů během druhé světové války, stejně jako já nenesu vinu za divoké poválečné vyhnání Němců prováděné českými lidmi. Předválečné generace našich předků si představuji jako Monteky a Kapulety, nepřátele na život a na smrt. Já se cítím být z generace Romea a Julie, nechci dál dodržovat řád vendety, mně a mé generaci současní Němci nic zlého neudělali. Senátor Jaromír Štětina, jehož příspěvky v rubrice Zkraje týdne čtu, mi ve svém vztahu ke KSČM připomíná právě ty staré generace Monteků a Kapuletů. Stále by chtěl komunisty vymazat alespoň z mapy Česka. Prý se ještě neomluvili za zločiny z padesátých let. Slyšel jsem však od některých z nich veřejně v médiích, že tehdejší politické procesy byly špatné. Také řekli, že jejich generace za to nenese vinu, nebyli tehdy u toho. S ohledem na výše popsaný vztah Čechů a Němců si myslím, že mají pravdu. Současní komunisté mi jako celek nevadí a nenahánějí strach. Dokonce jednoho z nich mohu pochválit, protože jako jediný z krajských politiků se zasloužil o opravu silnice a sehnal peníze na sportovní areál a dětské hřiště v našem městě. Tomu, aby většina lidí brala komunisty jako normální politickou stranu, podle mne brání jejich tvrdošíjné lpění na názvu strany, zkompromitovaném vlastními předchůdci v totalitních desetiletích, a také uvážlivější výběr stranického předsedy. Problémový se mi jeví i současný předseda komunistů Vojtěch Filip se svou nevyjasněnou spoluprací s StB. Na druhé straně nesouhlasím s názorem JaromíraŠtětiny, že se současní komunisté snaží o „násilné svržení stávajícího společenského uspořádání a o despotické zásahy do vlastnického práva“. Myslím, že jim současný stav docela vyhovuje, a i kdyby usilovali o nějakou radikální změnu, svým počtem hlasů zbytek sněmovny stejně nepřebijí. Jestliže se politici nedohodli na zrušení KSČ už počátkem devadesátých let, nyní, šestnáct let od pádu totalitního režimu, je to pro mě vyčpělé téma. Myslím, že při dobré paměti na minulost bychom se neměli bát současnosti.
Jindřich Desort, Luby u Chebu