Český byznys se učí čínsky

Většina podnikatelů vidí v „říši středu“ svoji budoucnost. Miliardáři Andrej Babiš a Marek Dospiva ale říkají, že by do Číny už nikdy nešli.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský se chystá do Číny, kam byl pozván skrze čínskou ambasádu v Praze. „Ještě dolaďujeme program, ale odlétat budeme pravděpodobně 9. listopadu a vracet se týden poté.
Máme jednání v Pekingu a Šanghaji. V Šanghaji navštívíme i Mezinárodní veletrh cestovního ruchu,“ uvádí Jankovský pro týdeník Ekonom.
Brzy by ho mohl následovat další ministr. Ve svém prvním rozhovoru ve funkci to naznačil nový generální konzul v Šanghaji, bývalý lobbista Michal Kuzmiak (více viz rozhovor na str. 10).
Jankovského cesta je významná nejen proto, že má být využita k nalákání dalších čínských cestovek a čínských turistů do české kotliny, ale také, že to bude po několika letech poprvé, kdy nějaký člen českého kabinetu v oficiální delegaci navštíví „říši středu“.
Posledními na takové pracovní cestě byli v květnu 2007 ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr průmyslu Martin Říman, poté v dubnu roku 2008 ministr kultury Václav Jehlička. Na začátku září 2009 se ještě tehdejší premiér Jan Fischer krátce zastavil v Hongkongu a Macau, což jsou ovšem dvě specifická čínská území, kde je uplatňován princip „jedna země, dva systémy“. Poslední tři roky je ale utrum.
Přestože to nikdo z oficiálních činitelů nepotvrdí, vzájemné politické vztahy „zamrzly“ kvůli opakovaným schůzkám vrcholných českých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, jehož vládnoucí čínská komunistická garnitura osočuje ze separatismu. S dalajlamou se na konci listopadu 2008 sešel v Kramářově vile tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek (už v létě téhož roku, před odletem na olympiádu do Pekingu, provokoval čínský establishment tibetskou vlaječkou v klopě svého saka). O pár měsíců později, v září 2009, se s ním na stejném místě setkal Topolánkův nástupce Jan Fischer (těsně po návratu z Hongkongu). I on argumentoval tím, že se jednalo o soukromou schůzku, přestože proběhla v rezidenci premiéra.
„Mám informace z našeho velvyslanectví v Pekingu, že právě toto byla největší darda pro naše vztahy s Čínou. Na ambasádě existuje i překlad operativních opatření, která čínská vláda poté vyhlásila,“ říká pro týdeník Ekonom podnikatel Karel Muzikář starší, který v minulých letech organizoval řadu podnikatelských misí do různých států světa za účasti předních českých politiků, zejména současného prezidenta Václava Klause.
„Já sám jsem v listopadu loňského roku, před posledním příjezdem dalajlamy do Prahy, byl společně s čínským velvyslancem u premiéra Nečase. A pan velvyslanec panu premiérovi celou pozici čínské vlády vysvětlil. Upozornil na zajímavý fakt, že když k nám dalajlama přijíždí, nemá zájem o setkání se vzdělanci, zástupci církví či vysokých škol, ale prioritně usiluje o schůzky se státníky, protože se sám cítí být státníkem.
A právě to Čínu irituje,“ tvrdí Muzikář, který za zlepšení vztahů s Čínou lobbuje mezi českými politiky. Tajně také sní o vybudování železniční rychlodráhy „Comenius-Confucius“, která by propojila německý Hamburk, s Českem, Ruskem a Čínou a stáhla na sebe podstatnou část nynější letecké přepravy. „Možná si o mně myslíte, že jsem blázen, ale jako bláznovství se ještě před 150 lety jevil i Suezský průplav,“ nenechává se odradit od své vize.
Dělejte to jako Merkelová Zlepšení politických vztahů s Čínou považuje za prioritní i většina dalších českých podnikatelů. Dokonce lze tvrdit, že je obtížné v domácím byznysu nalézt někoho, kdo má na věc jiný názor (viz anketa). Například majitel skupiny Brano Group Pavel Juříček dává za příklad sousední Německo.
„Kancléřka Merkelová létá do Číny minimálně třikrát ročně a přestože neopomíná upozorňovat i na potřebu vylepšení lidských práv, vzájemné německo-čínské vztahy jsou na vynikající úrovni,“ vyzdvihuje Juříček, jehož průmyslová skupina vyrábí autodíly pro řadu světových koncernů a má pobočku i v Číně.
Třeba ale Martin Jahn, člen managementu automobilového koncernu VW, pro který je Čína prioritním trhem, označuje za největší problém zášť mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu. „Vzájemně se nedokážou na ničem dohodnout, ani na vysílání lidí do ciziny. To se samozřejmě dotýká i čínského trhu,“ kritizuje Jahn českou exportní politiku.
Podle některých byznysmenů se ale vliv politiky na česko-čínské obchody démonizuje. Myslí si to i miliardář Andrej Babiš, majitel holdingu Agrofert. „Rozhodně nehraje zásadní roli,“ soudí Babiš, do jehož portfolia od roku 2006 patří i čínská továrna na výrobu titanové běloby zaměstnávající asi 300 lidí.
„U velkého byznysu politika vliv má, ale z vlastních zkušeností vím, že u menších firem setkání s dalajlamou nikdo neřeší. I na čínské straně, u šéfů čínských firem, rozhoduje především kvalita výrobků a cena,“ uvádí Karel Havlíček, generální ředitel průmyslové skupiny Sindat Group, která je velmi aktivní v oblasti nanotechnologií a tkáňového inženýrství. Sám vidí perspektivu vzájemného byznysu velmi dobře. „Hlavní je nevytvářet žádné bariéry. Cena práce v Číně stoupá, čínští spotřebitelé se daleko více orientují na kvalitu, jüan posiluje,“ vidí Havlíček hlavní faktory, které by do budoucna měly podpořit český vývoz a přibrzdit dovoz. Zatím se vzájemný obchod z českého pohledu nijak příznivě nevyvíjí. Import z Číny, postavený zejména na zboží spotřebního charakteru, raketově roste a za loňský rok se již přiblížil hranici 350 miliard korun (viz graf na str. 7). Do Číny jde od nás jen necelá desetina tohoto objemu. Přitom lze konstatovat, že ačkoli v absolutních hodnotách i český export relativně slušně stoupá, nůžky v podobě výrazně záporné obchodní bilance se v čase spíše rozevírají, než aby se svíraly. Neexistuje významnější světová ekonomika, s níž by dnes Česko mělo takto nevyvážené obchodní vztahy. Ze statistik také nelze vyčíst, že by na obchod v minulých letech nějak působil český „dalajlamismus“, jak tuto politiku nedávno v Brně kriticky nazval český premiér Petr Nečas (ODS).
Proč bychom se měli hrbit?
Na nepoměr ve vzájemném česko-čínském obchodě se odvolává i politolog Jiří Pehe, někdejší blízký spolupracovník loni zemřelého exprezidenta Václava Havla, dalajlamova osobního přítele. „I vzhledem k objemu dovozu a vývozu mi připadá až komické, když se premiér před Číňany hrbí,“ myslí si. Pehe je toho názoru, že Česká republika by si měla zachovat svou svébytnou zahraniční politiku. Hovoří přitom o nutnosti vyvážené střední polohy. „Ano, mohli bychom sice sledovat pouze ekonomické cíle, na druhou stranu jsme si po roce 1989 spolu s některými dalšími postkomunistickými státy získali image země starající se o lidská práva a byla by velká škoda o ni přijít. I tato image má přece svoji cenu. Nejsme samozřejmě v pozici, že bychom si mohli dovolit Číňany okopávat a urážet, ale také bychom neměli jít do opačného extrému,“ domnívá se Pehe.
Nový kurz v česko-čínských vztazích byl odstartován v letošním dubnu, kdy se premiér Nečas ve Varšavě spolu s představiteli dalších 15 středoevropských zemí setkal s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Výsledkem jednání je 12bodová iniciativa, která má zlepšit vzájemné vztahy a mimo jiné i přilákat čínské investice do střední Evropy.
Českým národním koordinátorem ve vztahu k této iniciativě byl určen Daniel Koštoval, vrchní ředitel sekce mimoevropských zemí na ministerstvu zahraničí. Ten byl začátkem září spolu s dalšími národními koordinátory na jednání v Pekingu. Zatím spíše neurčitě se v této souvislosti hovoří o přípravě řady společných projektů, přičemž zlepšení vztahů v oblasti cestovního ruchu je jedním z nich. I proto ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM) svoji nadcházející cestu do Číny dává do spojitosti s „Varšavskou iniciativou“. Nevyloučil však, že k tomu přispělo i zmíněné zářijové Nečasovo „antidalajlamovské“ vystoupení.
O tom, že se čeští politici, na pravé i levé části politického spektra, nyní zdráhají činit jakékoli kroky, které by čínská strana mohla vnímat jako novou provokaci, svědčí i aktuální přestřelka mezi senátory, kdy předseda senátu Milan Štěch (ČSSD) odmítl případnou schůzku s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjäem, jenž má v neděli 21. října přiletět do Prahy na tradiční „havlovskou“ konferenci Forum 2000. Senátor Jaromíra Štětina (TOP 09) přitom Štěcha nařkl, že zakázal takové setkání na půdě senátu i dalším zákonodárcům ze Skupiny přátel Tibetu. „Učinil tak po intervenci čínského velvyslance,“ tvrdí Štětina. Štěch to popírá.
Nabízí se otázka, zda to čeští politici s nově nastolenou politikou, výrazně devótnější vůči čínskému vedení, než byla doposud, nepřehánějí. Není to tak, že se spíše čínská strana – vzhledem k obrovskému přebytku v obchodní bilanci – má obávat případného zhoršení vztahů? Není náhodou nízká cena čínského zboží a vysoký objem čínského vývozu i důsledkem tamního ignorování lidských práv (otrocká práce, nedodržování pracovních a ekologických standardů)? A neměli bychom být v této oblasti – právě z ekonomických důvodů – naopak více slyšet, nikoliv kritiku tlumit? Týdeník Ekonom takto formulované otázky zaslal premiérovi Petru Nečasovi, ale žádná odpověď od něho nedorazila.
Babiš: Okradli mě, v Číně končím Už jednou zmíněný podnikatel Andrej Babiš si myslí, že čeští politici mají ve svých vystoupeních klást důraz na jiné věci. „Měli by se zajímat hlavně o to, proč je ten schodek tak vysoký a co by měli i Číňané udělat, aby se snížil,“ říká.
Sám Babiš je rozhodnut, že s investicemi v Číně končí.
Tvrdí, že v továrně na titanovou bělobu ho neseriózní čínský management připravil o 150 až 200 milionů korun. „Chci celou věc řešit přes čínskou ambasádu v Praze,“ uvádí a vážně zvažuje, že se továrny zbaví.
Tvrdí zároveň, že nezná žádného českého byznysmena, který by v Číně zaznamenal nějaký pronikavý obchodní úspěch, ač se tak někteří tváří.
Babiš naráží i na finanční skupinu PPF miliardáře Petra Kellnera, která na omezené části čínského trhu nabízí spotřebitelské úvěry a nyní usiluje o to, aby mohla expandovat i do dalších měst. Kellnerovi lidé si zatím čínský byznys jen pochvalovali. „Kdyby to bylo tak skvělé, jak tvrdí, asi by tam nejezdila paní Klausová,“ poukazuje Babiš na nedávné angažmá první dámy republiky při uvedení animovaného seriálu o Krtečkovi v čínské televizi CCTV (licenci Krtečka pro čínský trh koupila právě PPF, která tím chce podpořit své obchody).
O tom, že Čína nemusí být jen zdrojem zisků, svědčí i další případy. Řada českých firem poukazuje především na vysoce rozšířené plagiátorské aktivity čínských podnikatelů (více viz Ekonom č. 40/2012). Jít se svým byznysem do Číny například vylučuje i Marek Dospiva, partner a zakladatel finanční skupiny Penta. A to i přesto, že část studentských let kdysi strávil na Pekingské univerzitě. „Číňané mají trošku jiné vnímání světa. Když se jim podaří někoho přelstít, vidí v tom důkaz vlastní šikovnosti, ne nějaký morální problém. Ještě menší výčitky mají vůči bělochům,“ vykresluje Dospiva údajně typickou čínskou mentalitu. „Je to hodně specifický trh. Já neříkám, že by bylo chybou, kdyby se některý z partnerů Penty do Číny přestěhoval a otevřel tam naši pobočku. Ale nikdo tam jít nechce a svěřit to někomu jinému bychom považovali za riskantní,“ říká Dospiva.
Posery si nikdo neváží Přehnané očekávání z obnovených česko-čínských politických vztahů nelze mít i proto, že ani současná česká vláda není v názorech jednotná. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg se svými sympatiemi vůči dalajlamovi netají a v tomto směru nic měnit nehodlá. „Ani náhodou. Zahraniční politika musí být konzistentní, jasná a čitelná. Posery si žádný partner neváží,“ vyjádřil se šéf diplomacie pro týdeník Ekonom. „Hrozbou“ pro oteplující se česko-čínské vztahy je i expremiér Fischer, nyní podle průzkumů favorizovaný kandidát na nového českého prezidenta. Ani on se dalajlamy zříci nechce a za svojí „soukromou“ schůzkou z roku 2009 si stále stojí. „Jako prezident republiky bych se nechoval jinak.
Jsem přesvědčen, že komunikace a snaha získávat informace z různých zdrojů patří do svobodné společnosti. Stejně jako respekt k názorům zahraničních partnerů, opřený o vlastní sebevědomou a nezávislou politiku,“ uvedl Fischer pro týdeník Ekonom.
„Obhajoba demokracie, svobody a lidských práv je pro mne jednou z hodnot, které tvoří naši moderní státnost, a nijak se nevylučuje s aktivním prosazováním našich ekonomických zájmů v zahraničí. Představa, že pokud budeme říkat, co si naši partneři možná přejí slyšet, odmění nás nějakým obchodním kontraktem, je naivní,“ soudí Fischer, podle něhož naši podnikatelé mohou uspět hlavně kvalitou a přidanou hodnotou svých produktů.„Žádné naše hodnotové ústupky to nenahradí,“ dodává. Vzhledem k tomu, že i Fischer se nyní zúčastní konference Forum 2000, je patrně o další rozruch postaráno.

***

Vývoz z ČR (v mld. Kč)

Podíl Číny na celkovém vývozu z ČR byl v roce 2011 1,0 %

Struktura vývozu: turbogenerátory, radionavigační přijímače, vstříkovací čerpadla, milkroskopy, kovový šrot, části motorových vozidel (sedadla, převodovky, akumulátory, brzdy či zámky), stroje a jejich součásti, dřevěná buničina a dřevo, lokomotivy a části kolejových vozidel, chmel a také například kůže z dobytka

Dovoz do ČR (v mld. Kč)

Podíl Číny na celkovém dovozu do ČR byl v roce 2011 12,4 %

Struktura dovozu: elektronika včetně počítačů a mobilních telefonů, obuv, oděvy, hračky a další spotřební zboží, kromě toho i potraviny (česnek, med, rajčata a konzervované jahody)

Zdroj: ČSÚ ANKETA 1. Má česká politická reprezentace usilovat o zlepšení vztahů s Čínou i za cenu, že již nebude tolik poukazovat na nedodržování lidských práv v této komunisty ovládané zemi? 2. Nakolik vidíte v Číně obchodní příležitosti pro vaši firmu?

MARTIN JAHN, topmanažer koncernu Volkswagen Group a člen dozorčí rady Škoda Auto 1. Země, jako je Čína nebo Rusko, dokážou respektovat jen ty státy, které jsou ve svých postojích pevné a zásadové. Jestli nás něco poškozuje, tak hlavně lavírování a nejednotnost v zahraniční politice. 2. Již dnes je pro celý koncern VW i pro Škodu Auto čínský trh klíčový a do budoucna bude jednoznačně nejvýznamnější.

JAROSLAV PROCHÁZKA, předseda představenstva Orlík-Kompresory 1. Rozhodně jsem pro zlepšení vztahů s Čínou i za cenu určité míry shovívavosti v otázce nedodržování lidských práv. 2. Z Číny pouze dovážíme a v dohledné době neočekáváme, že by došlo ke změně.

MOJMÍR ČAPKA, majitel Brisk Tábor 1. Je to otázka našich politických a vládních představitelů, kteří toto citlivé téma musejí umět zvládnout, tak jako je zvládají jiné státy EU, s důrazem na obchodní a hospodářské cíle země. 2. S Čínou aktivně spolupracujeme. Například loni jsme se zúčastnili v Šanghaji největší čínské mezinárodní výstavy automobilových dílů. Příležitosti jsou v Číně veliké, a to jak v automobilové prvovýrobě, tak v náhradní spotřebě. Bohužel přetrvává problém s padělky.

PETR STRONER, spolumajitel UniControls 1. V každém případě ano, ale není nutné proklamace přednášet formou, kterou použil premiér na sněmu Svazu průmyslu v Brně. 2. Máme v Číně řadu dobrých výsledků v dodávkách řídicí techniky pro železniční vozidla a jejich soupravy. Číňané sledují evropské standardy a spočítali si, že je lepší nakoupit hotová řešení a neztrácet čas objevováním (kopírováním) objeveného. Nicméně tento stav nebude trvat dlouho. Oni se rychle učí.

PAVEL JUŘÍČEK, majitel Brano Group 1. Ano, jednoznačně. A my jsme i v rámci Svazu průmyslu tlačili na vládu, aby vztahy s vládní garniturou Číny vylepšila. Nejedná se nám o nějaké adorování, ale uvědomění si, že naše „desetimilionové městečko“ nemá šanci udělat cokoli s postojem Číny vůči Tibetu či Tchaj-wanu. 2. Naše firma v Číně operuje už asi 10 let. Před dvěma lety jsme založili společný podnik. V průběhu dvou let jsme postavili fabriku a v následujícím měsíci rozjíždíme výrobu zámků pro koncerny GM a VW v Šanghaji. Počet čínských turistů v Česku

Když k nám dalajlama přijíždí, nemá zájem o setkání se vzdělanci či zástupci církví, ale usiluje o schůzky se státníky. A právě to Čínu irituje. Karel Muzikář starší podnikatel Neměla by se spíše čínská strana – vzhledem k obrovskému přebytku v obchodní bilanci – obávat poškození obchodních vztahů? Kdyby to bylo tak skvělé, jak PPF tvrdí, asi by tam nejezdila paní Klausová. Andrej Babiš majitel chemicko-potravinářského holdingu Agrofert „Hrozbou“ pro oteplující se českočínské vztahy je i expremiér Fischer, nyní podle průzkumů favorizovaný kandidát na nového českého prezidenta.

Jak se daří Číně (HDP meziročně, v %)

Foto popis|