Někdejší příslušníci StB u policie

TÉMA DNE

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
U policie pracuje kolem osmi set bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti. Na dotaz Lidových novin to sdělilo ministerstvo vnitra. Ministr Ivan Langer chce někdejší příslušníky StB z policie propustit. Nynější funkce ani jména těchto lidí ale ministerstvo zveřejňovat nebude, nedovolují to platné zákony.

redaktorka
——————–
Plán ministra vnitra Ivana Langera jak očistit policii – prověrka na stupeň Důvěrné jako podmínka pro výkon policejní funkce.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
——————–
Je na nezávislé autoritě, aby sama posoudila, zda tito lidé ještě představují bezpečnostní riziko, nebo už ne.

redaktorka
——————–
Bývalý ministr vnitra František Bublan ale říká: „Je to nespravedlivé.“ Příslušníci StB z vysokých funkcí podle něj už dávno odešli.

František BUBLAN, předseda výboru pro bezpečnost /nestraník/
——————–
Ty vlny odchodu byly asi tři a dnes po sedmnácti letech vlastně ti lidé by byli dost silně potrestáni.

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/
——————–
První otázkou je, kdo z toho vnitra odejde dříve, jestli ministr Langer, anebo těch osm set estébáků. A já mám vážné obavy, že to bude pan ministr Langer.

redaktorka
——————–
Historikové ale říkají, že příslušníci StB prošli v devadesátých letech prověrkami velmi lehce.

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Postupovali na těch postech, až se dostali do toho středního a vyššího vedení policie a dnes de facto tu policii ze značné části řídí.

redaktorka
——————–
Jak se zbavit pracovníků Státní bezpečnosti u policie řeší i okolní postkomunistické země.

Pavel ŽÁČEK, historik, Ústav soudobých dějin Akademie věd ČR
——————–
Ján Langoš na Slovensku zveřejnil seznamy pracovníků a někteří, byli to jednotlivci, ale někteří bývalí příslušníci odstoupili z velmi výhodných a velmi i třeba finančně kvalitních postů.

Janusz KURTYKA, předseda, Institut národní paměti, Polsko
——————–
U nás v Polsku lustrační zákon vychází z toho, že člověk, který se nepřiznal k tomu, že spolupracoval nebo dokonce byl příslušníkem této Státní bezpečnosti, musí od policie odejít.

Silvie BÍNOVÁ, redaktorka
——————–
O příslušnících StB existuje přesná dokumentace, každý z nich má svůj spis, ve kterém je zaznamenáno, co a kdy u Státní bezpečnosti dělal.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Ve čtyřech vlnách odcházeli estébáci po listopadové revoluci. V první vlně na počátku devadesátých let odešli estébáci výhradně z celorepublikových orgánů a z federálního ministerstva vnitra. Propuštěno tak bylo asi osm tisíc pět set bývalých příslušníků SNB, většinou pracovníků StB. Druhá vlna proběhla po rozpadu federace. V roce 1993 se podle Lidových novin ukázalo, že mnoho lidí propuštěných v první vlně zamířilo k policii. Kvůli lustracím muselo po roce 93 odejít čtyři až pět tisíc bývalých estébáků z policejních řad. Když byl v roce 1998 přijat zákon o utajovaných skutečnost, odešli další estébáci, kteří nedostali bezpečnostní prověrky, neví se ale, kolik jich bylo. Mnoho se jich navíc dokázalo vrátit zpět. Čtvrtá vlna má nastat začátkem příštího roku. Ministr vnitra Ivan Langer plánuje, že k 1. lednu odejde z policie zbylých osm stovek estébáků. Pomoci by v tom měl nový služební zákon.
A ve studiu je Jaromír Štětina, senátor za Stranu zelených. Dobrý večer.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor /SZ/
——————–
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
A Radek Schovánek ze sdružení Archivy. Hezký večer.

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pánové, má dnes po sedmnácti letech od revoluce smysl trvat na tom, aby tito lidé z policie odešli, pane Schovánku?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Já bych jenom chtěl upřesnit, že nikdo neřekl, že by měli z policie odejít. To, co pan ministr řekl, je, že nebudou zastávat určité vedoucí funkce, to znamená, od určitého, od určité úrovně v policii výš by měli mít tu prověrku na stupni Důvěrné a pokud jim je Národní bezpečnostní úřad neudělí, tak by tam neměli působit. Nikdo neřekl, že by nezůstali v těch řadových funkcích.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
To je pravda, ale na druhé straně se počítá s tím, že odejdou sami, pod tlakem právě toho zákona.

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Já nevím, jestli je k tomu nějaký důvod, ale tam důležité je, že skutečně působí v těch středních a vyšších řídících funkcích a tito lidé už tam nemají po patnácti letech co dělat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Schovánku, je jich hodně. Víte o estébácích, kteří skutečně ještě dnes pracují v těch vyšších funkcích v policii?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Samozřejmě, vím například, ředitel národní protidrogové centrály Jiří Komorous působil krátce na bývalé první správě Sboru národní bezpečnosti, tedy na komunistické rozvědce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
A je to podle vás spravedlivé, když vlastně oni daleko víc času strávili u policie, než nakonec u celé StB po těch sedmnácti letech?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Já nevím, nechtěl bych říct, jestli je to spravedlivé, ale pokud někdo byl ochoten vstoupit do organizace, jakou byla Státní bezpečnost, to znamená, slíbil věrnost komunistické straně, Sovětskému svazu a byl ochoten akceptovat všechny ty věci, které tam byly, tak si myslím, že to je určitý handicap pro to, aby vykonával vyšší řídící funkce v policii.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, souhlasíte?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor /SZ/
——————–
Samozřejmě. Já nechápu otázku, proč to dělat teďka, že to už nejde, když už jsme si to měli udělat před těmi sedmnácti lety. No, tak, já si myslím, že teď je na to právě čas. Teď je právě čas na to vůbec koncepčně dodělat tu naši slovutnou sametovou revoluci těmi prostředky, které máme. To jsou ty právní, soudní, parlamentní cesty nenásilné a my potřebujeme dotáhnout tu dekomunizaci do konce a dotáhnout dekomunizaci do konce, vypořádat se s estébáky tak, jako při denacifikaci se Německo vypořádalo se svými gestapáky.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
V čem mohou být tito lidé ještě nebezpeční? Představují podle vás ještě nějaké závažnější bezpečnostní riziko?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor /SZ/
——————–
Já si myslím, že ano, poněvadž vlastně to StB a komunisté, to jsou takový dvě propletený chobotnice, jedna bez druhý nemohla říct, oni si dodnes vzájemně mejou ruce, oni se vzájemně hlídaj, vzájemně se tajej, aby to na ně neprasklo, a to se projevuje v takových případech, které jsou velice pregnantní. Například v těch dvou slavných procesech, které už se léta táhnou a ničej dva poctivé lidi, to je proces pana Hučína a pana doktora Uzunoglu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Schovánku, dokumenty z období komunismu by měl spravovat Ústav paměti národa, pokud tedy ji schválí poslanci a podepíše prezident. K čemu přesně bude dobrý?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Bude dobrý k tomu, že se na jedno místo soustředí fondy, které byly po roce 90 roztrženy. Například z archivu ministerstva vnitra byl vytržen fond vojenské kontrarozvědky, který tam patřil. V současné době dochází k roztrhávání fondu svazkové agendy kontrarozvědky na základě smlouvy mezi Úřadem pro zahraniční styky a informace a archivní odbory ministerstva vnitra. Ty věci by se měly scelit a mělo by se s nimi začít skutečně profesionálně pracovat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Na telefonu je teď mluvčí slovenského Ústavu paměti národa Michal Dzurjanin. Dobrý večer.

Michal DZURJANIN, mluvčí slovenského Ústavu paměti národa
——————–
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Na Slovensku tedy Ústav paměti národa působí. Jak slouží veřejnosti? Respektive co všechno se obyčejný občan může z jeho dokumentů dozvědět?

Michal DZURJANIN, mluvčí slovenského Ústavu paměti národa
——————–
My jsme poskytli databázi tak, jak nám to stanovuje zákon a v současnosti se už spíš snažíme o dokumentování doby nesvobody, to znamená, pracujeme na různých studiích, které vydáváme v různých publikacích, časopisech a stejně tak se snažíme pedagogicky působit na školách.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Bude tedy o jeho práci zájem? Budou se lidé dívat do dokumentů? Hledají v minulosti?

Michal DZURJANIN, mluvčí slovenského Ústavu paměti národa
——————–
Zájem samozřejmě je, bohužel jsme trošku zklamaní přístupem nové vlády. I samotný premiér deklaroval úzký vládní vztah k Ústavu paměti národa, je to však pro nás i nadále velká výzva pracovat na úlohách, které máme stanoveny zákonem.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Neznamená to tedy nakonec, že Ústav paměti národa, tedy váš slovenský Ústav paměti národa nakonec skončí nebo že nebude moci plnit tu funkci, kterou ze zákona má kvůli vládním problémům?

Michal DZURJANIN, mluvčí slovenského Ústavu paměti národa
——————–
Těch možností je víc, samozřejmě uvažuje se i o jeho přičlenění pod ministerstvo vnitra, respektive pod Slovenskou akademii věd. Těžko mluvit o nějakých úvahách, jsou to výroky představitelů vládní koalice. Případný takovýto postup by však byl určitě krokem zpět, protože by to znamenalo omezení suverenity Ústavu paměti národa a určitě by už nemohl mít takový významný záběr, jaký má doteď.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Děkuji i vám. Přeji hezký zbytek večera.

Michal DZURJANIN, mluvčí slovenského Ústavu paměti národa
——————–
Děkuji. Na slyšenou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Schovánku, vy jste působil na Slovensku, pokud to vím dobře v tom ústavu …

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Stále působím.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Stále působíte v tomto ústavu. Jsou tam nějaké významnější problémy nebo můžete porovnat právě tu práci tohoto ústavu a toho, co se čeká v České republice?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Já bych nerad hovořil o tom, jestli jsou tam nějaké problémy. Ten ústav funguje dál …

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Smysl má?

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Smysl má obrovský právě proto, že se na jedné straně zpracovává všechna ta materie, která je u nás rozstrkaná v několika institucích. Můžeme to vidět například na tom, že Ústav paměti národa zveřejnil kopie registračních protokolů, registru svazků, u nás se udělala elektronická evidence, kde jsou desetitisíce chyb. U nás zákon nařizuje ministerstvu vnitra nezveřejnit seznam objektových svazků, ministerstvo vnitra to odmítlo udělat, Úřad pro zahraniční styky a informace v tomto porušil zákon a jaksi odmítá ho naplňovat. Slovenský Ústav paměti národa minulý týden zveřejnil kompletní přepis prvních čtyři sta těchto objektových svazků, takže ten přístup je tam daleko vstřícnější a nedochází tam k takovýmto věcem.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pane senátore, dnes ministerstvo vnitra, tedy české ministerstvo vnitra, nemůže podle zákona například zveřejnit jména právě policistů, kteří působili dříve u StB. V dokumentech Ústavu paměti národa by se tyto informace dohledat daly? Bude takto český ústav koncipován?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor /SZ/
——————–
Já předpokládám, že ano, záleží na tom, jestli nám projde sněmovnou a jestli projde sněmovnou, záleží na tom, jaká bude sněmovna. Toto všecko je širší součást velkého politického boje, který, a prudkého politického boje, který tady u nás probíhá.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Měly by se podle vás seznamy právě tedy těch policistů současných, kteří dříve působili u StB, zveřejňovat podobně jako na Slovensku?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor /SZ/
——————–
Samozřejmě, že by se měly. Jak k tomu přijdou ty ubohý agentíci, kteří byli přinuceni. Já celá léta čekám, že se dozvím, co dělají ti, kteří mě v kachlíkárně v Bartolomějský vyslýchali. O těch nic nevíme. Všichni víme o těch, který podlehli, který se stali agenty na všelijakých seznamech po desetitisících a ti, kteří je vyslýchali a řídili, o těch nevíme nic, a to nemůže být.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
——————–
Pánové, já vám děkuju za návštěvu. Na shledanou.

Radek SCHOVÁNEK, sdružení Archivy
——————–
Na shledanou.

redaktorka
– Silvie BÍNOVÁ, redaktorka
– Tereza KRÁSENSKÁ, redaktorka