Se senátorem Jaromírem Štětinou jsme se sešli pár dnů po zákazu činnosti Komunistického svazu mládeže. Jeho zrušení považují odpůrci komunismu za úspěch. Budou postupovat stejně i proti extremismu pravicovému?
* Berete zrušení Komunistického svazu mládeže (KSM) jako dílčí úspěch?
Beru to jako velký úspěch. Podle mě je zákaz KSM prvním krokem k tomu, aby byla zrušena Komunistická strana Čech a Moravy.
* To bude zřejmě trochu složitější. KSČM se asi nenechá jen tak načapat při výzvách k třídnímu boji. Jak jste vlastně došli k tomu, že mladí komunisté porušují zákon?
S kolegou Mejstříkem jsme podali trestní oznámení na neznámého pachatele, když jsme si přečetli několik článků ve svazáckém věstníku, který se jmenuje Mladá pravda. Našli jsme v něm několik přímých výzev k násilí a ke svržení současného režimu. Podali jsme tedy trestní oznámení a čekali. Asi po roce přišla zpráva, že se naše trestní oznámení odkládá, tedy jinými slovy že nebyl spáchán trestný čin. Ministerstvo vnitra ale přece jenom upozornilo Komunistický svaz mládeže, že některé jeho výroky jsou nevhodné, a dalo svazákům lhůtu, kdy je mají odstranit. Mladí komunisté výroky odstranili jakousi slovní retuší a byl zase několik měsíců klid. Zlom nastal po nástupu nového ministra vnitra. To byl asi hlavní impuls ke zrušení KSM.
* Můžeme se teď bez KSM cítit bezpečněji nebo co nám na jeho činnosti vlastně mělo vadit?
Nevím, jestli náš svět bude bez KSM bezpečnější a ani o tom neuvažuji. Zákaz svazu beru jako jedno z dílčích vítězství v boji proti extremismu. První krok v tomto boji se týká morálního přístupu, druhý pak přístupu právního. Morální přístup člověka nutí, aby proti komunistům něco dělal. Aby bojoval proti straně, která svou existencí schvaluje všechny zločiny, které mají komunisté na svědomí. Právní přístup je jednodušší. Nejen zákonodárce, ale každý občan by měl dbát a žádat dodržování zákonů. Časopis Komunistického svazu mládeže Mladá pravda podle mě zákony jasně a zřejmě porušil. Porušil nejdůležitější právní dokument – Ústavu České republiky. Doložím to později. Každopádně komunistický požadavek změny společenského systému a násilné rušení soukromého vlastnictví je protiústavní. Zákrok proti mladým komunistům je důležitým precedentem. Brzy se totiž ukáže, že stejně jako KSM porušuje zákony i KSČM.
* Je zákaz KSM důležitý krok i co se týče jiných forem politického extremismu?
U nás je potřeba nejprve definovat, co vlastně extremismem rozumíme. Osobně mám stupnici, která odlišuje svéráznost některých politických stran od těch běžných. Rozlišuji stranický radikalismus, extremismus a terorismus. Radikální strana většinou není protizákonná, pouze vyjadřuje radikální názory. Může jít třeba o ekologické strany s radikálními požadavky, které radikálně prosazují, třeba když se její členové poutají ke stromům. Strany extremistické jsou ty, které už porušují zákon. K nim patří všechny komunistické strany, které u nás fungují, ať už jde o Štěpánovy nebo Filipovy komunisty. Stupnici zakončují strany teroristické, které u nás naštěstí nejsou. Ve světě jde o strany, které používají ke svým politickým a hmotným cílům většinou ozbrojené síly proti určité skupině obyvatel. Teroristickou stranu tu zatím nemáme, ale některé extremistické strany mají použití teroru a násilí zakódováno ve svých programech. Mladí komunisté to říkají otevřeně, ti „staří“ mají tuto pravdu zaobalenou v programu.
* Nezakazujeme tak trochu se stranou i názor? Někdo si třeba opravdu myslí, že by se svět prostřednictvím třídního boje zlepšil.
Nezakazujeme názor. My se jen snažíme, aby byla dodržena litera zákona. Až bude jiná ústava, jiné zákony, tak se o nic podobného snažit nemusíme. Buď zrušíme daný článek v ústavě, nebo zrušíme stranu, která ho porušuje. Jiná možnost není.
* Opravdu KSM porušuje ústavu tím, že vyzývá k třídnímu boji?
Samozřejmě, ocituji část ústavy, z níž je porušení zákona zřejmé. Článek pět v Hlavě první jasně říká: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“ Strany tedy podle tohoto znění mají násilí odmítat. Strany nebo svazy, které prosazování svých zájmů prostřednictvím násilí neodmítají, jsou protiústavní, to je zřejmé. Kterýkoli článek ve stranickém časopisu vyzývající k ozbrojené revoluci a k použití násilí je napadnutelný kvůli porušení ústavy.
* Tvrdíte, že ústavu a zákon o politických stranách porušuje i KSČM. V čem konkrétně?
Mám tady například oficiální dokumenty VI. sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy. Závěry tohoto sjezdu jsou schváleny a platí až do roku 2008. Celá tato brožurka je pro nás předmětem doličným, který dokládá důvodnost podezření, že KSČM porušuje stejný článek ústavy jako KSM. Komunisté se nezřekli násilí, které páchala jejich předchůdkyně KSČ. Naopak. Cituji z oné sjezdové brožury: „Komunisté nezměnili svůj název, protože nepovažují za možné zásadně měnit svoji identitu. Strana již před časem odmítla stále obnovovaný požadavek omluvy za některé činy, kterých se KSČ dopustila.“ Podle stanov KSČM je nejvyšším orgánem strany sjezd a tvrzení sjezdu je pro stranu závazné. Sjezd jasně říká, že se nemá za co omlouvat, čímž se vlastně nezříká onoho násilí, které její předchůdkyně provozovala.
* To už mi přijde trochu jako důkaz lámaný přes koleno…
Proč? My můžeme doložit i další porušování zákona. Od roku 1993 přece platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu. I ten KSČM výše zmíněnými větami prokazatelně porušuje.
* Nechci nikoho hájit, ale neříkají jen, že se nebudou omlouvat?
A porušují tím literu zákona. Ještě jednou: Ústava jasně říká, že strana musí odmítat násilí jako prostředek k prosazení svých zájmů. KSČM ho tímto zápisem ze sjezdu neodmítá, naopak. Říkají, že se za praktiky své předchůdkyně omlouvat nebudou. Ale jsou tu i další věci, jež by se daly kvalifikovat jako porušení zákona. V programu KSČM je vše zaobalené, nenajdete tam radikální názory jako v onom plátku Komunistického svazu mládeže. KSČM se ovšem ve svých dokumentech několikrát odvolává na Karla Marxe a Vladimíra Iljiče Lenina. Jejich dvě stěžejní díla – Komunistický manifest Karla Marxe a Leninův Stát a revoluce – opět vyzývají k násilí a ozbrojené revoluci, které příslušný článek naší ústavy zakazuje. V Komunistickém manifestu, jenž je základním programovým dokumentem všech komunistů včetně všech členů KSČM se například říká: „Komunisté otevřeně prohlašují, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu.“ Nebo: „Proletariát využije svého politického panství k tomu, aby postupně vyrval buržoazii všechen kapitál. To se ovšem může stát nejprve jen despotickými zásahy do vlastnického práva.“ Když si přečtete Stát a revoluci od Lenina, zjistíte, že jste četli přesnou a obsáhlou příručku politického teroru, kde se na každé druhé straně vyzývá k násilí, a to včetně zabíjení a posílání lidí do koncentračních táborů. KSČM doslova neříká: pojďte, vezmeme kalašnikovy a vystřílíme kapitalisty. Oni říkají, že se jen odvolávají na Marxe a Lenina.
* Co by se podle vás stalo, kdyby se KSČM přejmenovala a očistila svůj program od marxismu a leninismu?
To by samozřejmě znamenalo, že by komunisté přestali fungovat podle zaběhnuté historické praxe. Členská základna by se asi ve velkém přemístila do různých jiných stran. Zřejmě by se posílila česká sociální demokracie. V KSČM ale jsou a volí ji i lidé, kteří mají sklon právě k onomu násilí, k oné ozbrojené revoluci. Ti by hledali ještě radikálnější a extremističtější strany, než je dnešní KSČM. Část těchto lidí by se mohla ocitnout i na jiné straně politického spektra – přešla by třeba k neonacistům. To se stalo například v Rusku. Po rozpuštění Komunistické strany Sovětského svazu vznikla celá řada nových partají. Většina si zachovala komunistický ráz. Ve společnosti ale prudce zesílily nacionalistické sklony, což vyhovovalo radikálním revolučním komunistům, kterým nejde ani tak o komunistické ideály jako spíš o samotnou revoluci. V dnešním Rusku tedy vystrkují drápy holé lebky či různá neonacistická hnutí a pronikají do všech struktur společnosti. Komunisté se nacionalistům myšlenkově velice přiblížili. Nejvíc se to projevuje v ruské armádě. Například v Čečensku byla rasová nenávist a xenofobie zřejmá. Komunismus a nacismus jsou jen dva způsoby nenávisti, které se v některých situacích projevují úplně stejně. Jedni propagují nenávist třídní, druzí rasovou. V Čečensku se tyto dvě nenávisti sešly, mohou se sejít i jinde.
* Můžeme jednotu těchto nenávistí čekat i u nás?
Takové nebezpečí tu podle mě zatím neexistuje. Mám za to, že u nás je stále mnohem nebezpečnější extremismus levicový. Vidíme to na rozložení českých politických sil. Extremisty v parlamentu naposledy zastupovali sládkovci. Po posledních parlamentních volbách zmizeli z politické scény. Neonacistické a xenofobní projevy můžeme vidět spíš na ulicích při demonstracích, v hospodách nebo na fotbalových utkáních. Ulice dožívá z extremismu, který u nás trval přes padesát let. Žili jsme v nacistickém extrémním zřízení a později v komunistickém. Ta zřízení pokroutila charakter národa, u něhož je zřejmý určitý resentimet ke způsobu extremistického vládnutí.
* Jak budete proti politickému extremismu dál bojovat? Přibudou další žaloby?
Trochu jsme změnili taktiku. Druhého listopadu předložím Senátu návrh usnesení o zřízení dočasné komise, která by měla posoudit ústavnost KSČM. Chci, aby senátní komise prověřila důvodná podezření a zjistila, zda je KSČM protiústavní, nebo ne. Pokud se prokáže, že strana porušuje ústavu a zákony, o čemž jsem přesvědčen, tak je třeba postupovat podle příslušného zákona o politických stranách a celou partaj rozpustit.
* Pak bude čas na zásahy i do pravicové extrémní scény?
V podstatě ano. Teď bychom se měli vypořádat s tradičním extremismem, který tady fungoval čtyřicet let. Komunistický teror je stále ještě živý. Souhlasím, že xenofobie k našemu zápecnickému národu patří, a je mi jasné, že vlny emigrantů z muslimských a dalších zemí budou jen sílit. To bude jistě vzbuzovat vlny nenávisti. Tvrdím ale, že se musíme nejdříve vypořádat s nenávistí jednou – mám na mysli tu třídní – abychom se mohli připravit na nenávist vůči uprchlíkům, kteří k nám zajisté budou za deset patnáct let ve velkém přicházet. Pokud chceme něco udělat s xenofobií, musíme mít jasně fungující demokratický systém. A k tomu, abychom měli pevnou demokracii, potřebujeme stavět na pevných demokratických základech. My jsme začali stavět na bažině, aniž bychom ji předem vysušili. Bažinu vysušíme tím, že se vypořádáme s naší komunistickou minulostí a s ideologií současné komunistické strany.
* Strana musí odmítat násilí jako prostředek k prosazení svých politických zájmů. Konec svazáků v Čechách
Ministerstvo vnitra rozhodlo o rozpuštění občanského sdružení Komunistický svaz mládeže 12. října. „Důvodem bylo, že Komunistický svaz mládeže ve svém programu uvádí, že bude usilovat o odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským. To je podle názoru ministerstva vnitra v rozporu s ústavu i listinou základních práv a svobod,“ odůvodnila rozhodnutí mluvčí ministerstva Marie Masaříková. Komunistický svaz mládeže vznikl v roce 1990. V současné době má podle svých informací přibližně 600 členů. Jeho předseda Milan Krajča a několik dalších členů jsou zároveň v KSČM. S komunistickou stranou spojuje mladou odnož i společné sídlo v Praze. zdroj: idnes.cz
Foto popis| Buď zrušíme daný článek v ústavě, nebo zrušíme stranu, která ho porušuje
Foto autor| Foto: Luboš Wišniewski a ČTK
Foto popis| Komunistický svaz mládeže má utrum
Foto popis| Pravicový extremismus je u nás méně nebezpečný. Zatím, říká Jaromír Štětina
Foto autor| Foto: Luboš Wišniewski a ČTK