Rozhovor s Pavlem Kováčikem

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Příjemný večer, vážení posluchači, i dnes je pro vás připraveno interview 6, od mikrofonu vás zdraví …

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Petr Holub.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Jana Šmídová.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Dnes v předvečer sedmnáctého výročí listopadových událostí vítáme ve Studiu STOP předsedu poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Dobrý večer, pane předsedo.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Dobrý večer i příznivcům, i těm druhým.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Situace na politické scéně, která se téměř půl roku po volbách potácí v bezvládí, se opět změnila. Prezident Václav Klaus očekává, že premiér Mirek Topolánek mu po víkendovém kongresu ODS přinese už konkrétnější dohodu o podobě a fungování nové vlády. Chápe nicméně, proč chce předseda občanských demokratů nejdřív počkat na výsledky nadcházejícího kongresu. Šéf ODS hodlá sestavit dočasnou vládu založenou na dohodě všech čtyř nekomunistických stran, která by zemi neřídila po celé volební období. Termín voleb podle Topolánka záleží na programu. Dohoda o nové vládě by měla být podle něj na světě nejpozději začátkem prosince.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/
——————–
Po kongresu ODS bezprostředně budeme pokračovat v těch jednáních o institucionální podobě té vlády, teprve potom se budeme zabývat složením té vlády. Určitě budeme chtít, a já nejsem poslední, kdo by si přál protahování termínu fungování té odstupující vlády, termíny předmikulášské než po Tříkrálové.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ani prezident Klaus už nechce žádné průtahy a v současné situaci vidí jistý náznak řešení.

Václav KLAUS, prezident České republiky
——————–
Já vnímám obtížnost úkolu, která před předsedou vlády stojí, úkolu nalézt po pěti měsících nějaké průlomové řešení. Jsem rád, že jeho úsilí v posledních dnech nabralo určitý směr a že se snad zárodky nějakého řešení objevují.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane Kováčiku, slyšeli jsme aktuální vyjádření klíčových hráčů chystaného vládního aranžmá. Myslíte si, že se dohoda ODS a ČSSD o vládě opravdu uskuteční?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Tak je to dohoda ČSSD a ODS. Takže to, co jsem tam slyšel, nějaká duha, bez červené, s černou a tak podobně, tak má de facto jenom okrajový význam, protože skutečností je, že pokud je možné nějaké stabilnější řešení, tak to musí být dohodou ČSSD – ODS. Nicméně my jsme říkali hned po volbách, že pokud nebude možné řešení nějakou levostředovou situací, tak prostě dohoda všech je ta naše vláda národní shody vlastně, jsme to tak pojmenovali, že dohoda všech je jedinou možností, jak to vytáhnout z té prekérní situace. Pokud se jedná o tu dočasnost takzvanou, tak tam já vidím dost velké rozpory, protože dočasnost na tři roky není žádná dočasnost. Předčasné volby v roce 2009, to už jsou skoro řádné volby v roce 2010. Čili tam už bych to neviděl jako dočasné řešení. Tam už bych to viděl jako jakési trvalé řešení, protože v roce 2009 si dovedu představit, že si mnozí řeknou a zejména aktéři této takzvané dohody o dočasnosti, že vlastně už nestojí za to ty předčasné volby za to dělat. Čili tam ještě zřejmě bude boj o to, jaký bude termín těch předčasných voleb a docela rozumím postojům některých, kteří říkají ale dobře, tak je udělejme, já si to myslím taky, že pokud budou nutné předčasné volby mimo ústavní řešení, které znají, nebo která znají předčasné volby jako situaci po rozpuštění sněmovny, pokud se po třech pokusech nedá nic udělat už, tak tedy léto 2008, podle nás ano.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A věříte tedy, že se to podaří občanským a sociálním demokratům, máte pravdu, že se vlastně jedná o velkou koalici, která jakoby není velkou koalicí, která jakoby míří k předčasným volbám a přitom k nim nemíří a může se to podle vás podařit?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Signály, které zatím jdou, a musím říci, že do dneška s námi nikdy o těchto věcech ani okrajově nejednal, to znamená ani telefonicky, pokud se to podaří, tak, nebo pokud se dohodnou na tom, že ty, ta bolavá místa, a to je například Ivan Langer, ministr vnitra, se podaří nějakým způsobem odstínit, tak věřím, že by se ta situace po nějakou dobu mohla těm dvěma stranám dohromady docela dobře spoluvládnout, tak.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já jsem slyšela velmi aktuálně a velmi cynickou poznámku jednoho z poslanců z Stranu zelených a ten řekl celkem bez obalu, že půjde o velkou koalici s lidoveckou rohožkou, vnímají to komunisté také tak?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já jsem to komentoval podobně, nezakrývejte lidoveckou zástěrkou velkou koalici. Je to skutečně, ať to nazvou jakkoliv, tak jestliže jde primárně o dohodu ODS a ČSSD, jde o velkou koalici, nějakou její formu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem vaše strana velkou koalici dlouhodobě odmítá a říká, že je pro ní nebezpečná. Tak teď nám řekněte, proč je pro vás, pro KSČM nebezpečná?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Možná pro nás pro KSČM až tak nebezpečná není, nebezpečná je pro malé strany, a tou my rozhodně nejsme. Nebezpečná je v tom, že ten systém, který, myslím teď systém voleb do Poslanecké sněmovny, který přece jenom má jakési významné prvky poměrnosti, i když se v posledních volbách a v předposledních úplně podle poměrného zastoupení nejelo, že bude nadále zužován, že nadále se budou prosazovat většinové prvky, čím dál tím víc.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže myslíte, že ty strany tedy nakonec prosadí většinu?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
To znamená, že většinový systém poškodí malé strany, ale většinový systém poškodí občany taky, protože bude tím méně občanů se vidět v té politice.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ovšem minimálně občanští demokraté rezolutně jakoukoliv změnu ústavy odmítají, dokonce klub senátorů řekl, že nikdy s ústavní většinou se sociálními demokraty nic měnit nebude. Tomu nevěříte?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Zárukou pro mě osobně aspoň je pouze to, že velká koalice nebude. Čili nevěřím těmto vyjádřením. V okamžiku, kdy se dohodnou, tak tomu nikdo nezabrání, tím méně senátní klub, který má dnes pohodlnou většinu v Senátu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A jak budete tedy pracovat v době, kdy jakoby formálně velká koalice nebude, ale zároveň fakticky bude, k tomuto patrně a z vašich slov to také vyplývá, všechno směřuje?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já bych nerad dělil kůži medvěda, který ještě běhá po lese, jako medvídě, a to hodně malé medvídě. Takže bych nerad věšti z křišťálové koule, tu schopnost skutečně nemám, ale v případě, že dojde k dohodě, která nás bude vylučovat, tak to my přece umíme být opozicí, přísnou zásadou umíme být opozicí důraznou, ale také korektní opozicí. Co neumíme, je být opozicí sládkovského typu.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A v čem ještě může být velká koalice nebezpečná kromě toho, že by třeba změnila volební systém?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Velká koalice z pohledu nás jako levicové strany znamená zabrždění levicových řešení, to znamená umožnění pravicových řešení, záleží na tom, kdo v té velké koalici bude hrát toho hlavního hráče, to je také hodně důležité.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Jak si představujete hlavního hráče, bude to premiér či nějaký klíčový ministr nebo někdo v pozadí?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Hlavním hráčem je ta strana, která v tom dělení, té kůže medvěda urve větší část, to znamená, která ze svého programu prosadí větší část. Já mám obavy, že by to mohla být Občanská demokratická strana.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ovšem sociální demokraté se teoreticky mohou opírat o vaše hlasy, nakonec ve sněmovně to je sto na sto mezi pravicí a levicí. Vy byste případně tu pozici sociálních demokratů ve vládě podpořili nebo byste byli takovou přísnější opoziční stranou a nepodporovali byste sociální demokraty vůbec?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já tu otázku, pane redaktore, čtu tak, že jestli Komunistická strana Čech a Moravy se bude projektovat jako strana programového typu, které jde o program, anebo jestli komunistická strana se bude projektovat jako strana opozičního typu, no, především programově, čili jestli bude ve sněmovně zákon, který je v souladu s naším programem, nebo není v rozporu, jestli tam bude zákon, který neškodí většině občanů nebo jim prospívá dokonce, tak nemáme problém tento zákon podpořit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem v tuto chvíli nepovažujete nynější chování sociálních demokratů tak trochu jako zradu dosavadní spolupráce ve sněmovně, ten levicový hlas zněl téměř uneseně?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já věřím tomu, že v zásadních věcech bude znít levicový hlas uneseně i nadále, že pokud to nebude ta případná velká koalice znamenat ústup od levicového programu sociální demokracie, tak nevidím důvod, proč by nezněl dál, ale tam, kde bude ústupem od levicových přístupů, tam samozřejmě nemůže znít náš hlas volebně s hlasem sociální demokracie. Čili ta zrada je možná samozřejmě. Je to zrada nebo případná zrada sociální demokracie svého levicového programu. To není pouhý ústupek tomu, že by se tady konečně mohlo vládnout, to rozhodně ne.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A vy jste sám říkal, že pro samotnou komunistickou stranu nemusí být ta opoziční role zas až tak nevýhodná. V čem byste na tom mohli vydělat?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Politika z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy není o vydělávání nebo prodělávání nás či kterékoliv jiné politické strany. Politika přece je o tom, jak dokážeme prostřednictvím realizace svého programu hájit zájmy našich voličů, a toho se budeme i nadále držet. A jestli se nám umožní hájit zájmy našich voličů tím, že budeme mít silnější zastoupení v Poslanecké sněmovně, protože sociální demokracie momentálně viděla za důležitější, aby se domluvila s občanskými demokraty, tak potom to přece není nic proti voličům, nic proti levici, naopak.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Takže případný volební zisk, který byste měli vy a zelení jako opoziční strany proti velké koalici, myslíte to tak?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Myslím třeba i ten případný možný volební zisk, i když neočekávám, že ten volební zisk bude na úkor levice. Levice jako celek, to znamená, my se sociální demokracií v případných dalších volbách je možné, že ta strana tam nebude, ale obávám se, že ústupem sociální demokracie nebo ústupem kohokoliv od svého programu vždycky dochází k oslabení toho směru.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ještě jsem se chtěl zeptat na jednu věc, váš předseda Vojtěch Filip teď minulý týden prosadil, že vznikne ústavní komise ve sněmovně, která by měla jednat o tom, jak případně změnit ústavu, byla to reakce na ten senátní návrh, který měl umožnit sněmovně se samo rozpustit. Vy si dokážete představit, že byste nějakou změnu ústavy podporovali?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Především musím říci, že to neprosadil náš předseda Vojtěch Filip, že ta ústavní komise je z dlouhodobého hlediska naším požadavkem, ústava přece není trhací kalendář, který by si měl měnit kdykoliv to někomu se bude momentálně hodit nebo vyhovovat. A všechny návrhy změny ústavy, které přicházely kdykoliv v minulých obdobích, jsme směřovali vždycky na to projednání v komisi, kde tomu lidé se specializují, rozumí tomu a kde by se dala připravit nějaká konsensuální změna nebo konsensuální přístup ke změně. Toto mi připadá jako horkou jehlou šitou, šitá změna, proto jsme to chtěli směřovat do té komise. A jestliže média, někdy politici, tudíž někteří naši kolegové četli to naše vyjádření, hele, hele, hele, komunisté podporují změnu ústavy, my jsme nikdy neřekli, že budeme hlasovat pro změnu ústavy jako takovou, mimo ten režim, který jsme doposud drželi, to neznamená, a to jsem třeba řekl i já, že ten konkrétní návrh nepodpoříme, co se týká změny quora ze sto na sto dvacet, to jsem řekl, ano, pokud bude zákon podporován, bude podporován, ale ve formě těch sto dvaceti, ve formě sto devadesáti devíti poslanců, a to budeme držet i v té ústavní komisi, která mimochodem dnes na organizačním výboru byla zařazena jako bod dvě příští schůze Poslanecké sněmovny a dohodli jsme se na tom všichni.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A chcete do té komise přijít ještě s nějakými jinými návrhy. Já myslím, že vaše strana například také doporučovala přímou volbu prezidenta?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
O přímé volbě prezidenta pojďme diskutovat napříč všemi a pojďme to hodně zvážit, jako všechny ostatní zásadní změny ústavy, s čím ale rozhodně chceme přicházet i nadále, je například poměrné zastoupení podle výsledku voleb, nejen tedy ve sněmovně, v Senátu, ale i v obcích, zvažme, jestli bude přímá volba prezidenta, zvažme také, jestli třeba nebude dobře bavit se o přímé volbě starostů, jsou to širší věci, které je třeba s chladnou hlavou posoudit, ne v situaci, kdy nás tlačí například poměr sil sto na sto, respektive sto na devadesát čtyři na šest, tak to čtu já, kdy nás tlačí k nějaké ad hoc změně, ad hoc změny nebudeme podporovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Když už jsme u volby, domníváte se, že součástí oné skryté neskryté velké koalice bude i zvolení Václava Klause na další volební období, část vašeho klubu vašich poslanců ho volilo při té první volbě, tak jak se na to díváte s odstupem a zda byste ho volili znova?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Tak především volba byla tajná, takže jako nedá se říkat …

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Co je v Česku tajné.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Jestli naši poslanci volili Václava Klause nebo nevolili, to jako já jsem …

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Někteří z vašich poslanců mi to tady přiznali i před tím mikrofonem.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já jsem jim do hlasovacích lístků nekoukal, nemám na to právo, i kdyby mi ty lístky ukazovali, tak prostě tajná volba je o tom, že je učiněn ten akt, aniž o tom výsledku někdo ví, jaký byl. Myslím si, že kandidátem levice byl Miloš Zeman, Miloše Zemana, přiznám se, jsme volili a nebylo naší vinou, že Miloš Zeman vypadl ze hry tak rychle. A pokud se týká příští volby prezidenta, nechme to vývoji, počkejme si, jací kandidáti přijdou, počkejme si, jestli Václav Klaus se vůbec rozhodne kandidovat na prezidenta, zatím já jsem neslyšel, že by, že by jako se cpal do té funkce teď, počkejme si skutečně na ten další vývoj.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A ještě jste mi trochu utekl z té otázky, jestli, dejme tomu, součástí dohody těch dvou velkých stran by explicitně mohla být i podpora Václava Klause na druhý mandát?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Divil bych se, kdyby to Občanská demokratická strana neuplatnila, divil bych se, kdyby to sociální demokracie přijala.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A jeho hostem je předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane předsedo, přejděme k druhému tématu, jak hodnotíte po sedmnácti letech převrat ze 17. listopadu, úplně jednoduše, prospěl České republice?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Některým občanům bezesporu prospěl, například těm, co vydělali na privatizaci v devadesátých letech, musím říct takzvané privatizaci. Tím, co byli u toho, těm, co se podíleli, těm, co jsou dnes součástí těch horních deseti tisíců, určitě prospěl. Prospěl mnohým i ostatním, ale také má své stinné stránky, teď třeba naši zemědělci bojují o přežití, což nemuseli do té doby, o přežití bojují mnohé domácnosti, čili ztratily se sociální jistoty, ztratily se jistoty bydlení, ztratily se jistoty práce, to je třeba přiložit zase na tu druhou stránku té váhy.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Já teď hned navážu na vaše slova a budu citovat z čerstvého výzkumu veřejného mínění agentury STEM. „Sedmnáct let po listopadové revoluci se téměř dvě třetiny lidí domnívají, že nynější režim je lepší než poměry před rokem 1989. Necelá pětina občanů si podle průzkumu myslí, že nynější zřízení je horší, podle osmnácti procent respondentů jsou oba režimy v podstatě stejné. Podíl obhájců komunistické éry rostl podle zjištění STEMu od roku 1992 do podzimu roku 1999, kdy se pohyboval kolem třiceti procent, od té doby už třicetiprocentní hranici nepřekročil.“ Ta čísla jsou absolutně neutrální a vypovídají, že dvě třetiny lidí jsou vlastně spokojenější než v tom minulém režimu. Takže asi prospěl většině lidí onen listopadový převrat, někdo říká revoluce, někdo říká změna poměrů, jak tomu říkáte vlastně vy v KSČM?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Třetina, kteří tvrdí, že ne, je dost velký podíl občanů a je třeba se ptát proč. A ještě chci říci, že ta nálepka, co se nám dává, že si přejeme ten návrat, tak jako není možné dvakrát vstoupit do téže řeky, není možné vrátit se před listopad, tak tomu říkáme my u nás v KSČM. A jestli tomu někteří říkají revoluce a někteří převrat, já se spíše možná blížím k tomu explicitnějšímu výrazu převrat, tak to už nechám na každém, jak má kdo svojí sociální zkušenost a ještě ji třeba mít bude.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A můžete říct třeba na příkladu, jak se pro některou část populace nebo pro nějakého konkrétního člověka ty životní poměry nějak dramaticky zhoršily, zase není úplně pravda, že by ten nový režim byl úplně asociální, to spíš Česko je v Evropě víc sociální země.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Česká otázka byla vždycky otázka sociální a vždycky bude otázka sociální, proto změny, které nastávají, nelze dělat bez toho, aby se sociální otázka citlivě řešila. Ale běžte se podívat do domácností osamělých matek s dětmi, které právě z důvodu péče o dítě žádný zaměstnavatel nechce zaměstnat. A běžte se podívat do těch regionů, kde je nezaměstnanost dvacet procent nebo kolem dvaceti procent. Já vím, že je problém s těmi, kteří pracovat nechtějí, protože ten sociální polštář jim vyhovuje, nemají ty nároky tak vysoké, aby museli hledat práci. Na druhé straně je ten sociální systém nastaven tak, že nemotivuje lidi, aby si tu práci hledali. Ono se nevyplatí dojíždět do práce za, já nevím, tisíc, dva tisíce, tři tisíce korun měsíčně, protože potom v tom okamžiku jsou ty platy takové, že vlastně, když zůstanou doma, tak mají víc nebo mají srovnatelně. Čili ta otázka toho sociálního standardu je třeba i na té úrovni třeba toho minimálního platu nebo průměrného platu nebo průměrné mzdy, která v těch jednotlivých regionech je. A situace v Praze a v některých dalších velkých městech je skutečně diametrálně odlišná od situace na venkově, v menších městech nebo v menších vesnicích, kde se likvidací zemědělství vytratilo hodně pracovních míst, kde je dopravní dostupnost vzhledem k tomu, že veřejná hromadná doprava vypadá, jak vypadá, je velmi tristní, tam potom je teda ta situace daleko jiná, než třeba v Praze.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Máte pravdu, že já jsem také viděl jeden průzkum, také nedávný, byl od CVVM a tam skutečně více lidí říká, že sociální jistoty jsou horší než za minulého režimu, byť teda ten náskok těch nespokojenců se v posledních letech spíše snižuje, ovšem na druhé straně zažíváme nepopiratelný ekonomický rozkvět, tak myslíte si, že nakonec ta daň té nižší sociální jistoty se nevyplácí?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Tak běžte se zeptat do té rodiny, kde osamělá maminka se dvěma, se třemi dětmi bojuje o přežití rodinného rozpočtu, jestli se jedná skutečně o ekonomický rozkvět, takových rodin je skutečně hodně, zejména tedy na venkově. A dokud takové rodiny budou, teď nemluvím o těch, kteří skutečně pracovat nechtějí a jsou v každém režimu a v každé společnosti, jich tu větší, tu menší procento je, ale mluvím o těch, kteří by rádi a nemohou, a těch také není málo. Dokud budou, tak to prostě nebudu považovat za nějaký výrazný úspěch.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
KSČM bývá od svých soupeřů kritizována, že není demokratickou stranou, teď se to vlastně zase projevilo u těch povolebních jednáních a že se staví proti polistopadovému režimu. Pane Kováčiku, kdyby bylo opravdu jen na vás, co byste ze všeho nejdřív nyní v Česku změnili?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Tak měnili jsme, nebo mluvili jsme už o ústavě. Změny pouze širokou dohodou, poměrné zastoupení všech podle výsledků voleb, to znamená, že chceme zakonzervovat tu pluralitu, už to, a to říkáme odjakživa, po převratu vždycky, už to nás do té rodiny demokratických stran, protože demokratický přístup máme samo o sobě, zařazuje, a nejen, že to říkáme, ale příslušné návrhy také podáváme, a posílení poměrného systému ve volbách, to je otázka té ústavy. No, v ekonomice, tak my říkáme otevřeně, a možná proto se pořád ten antikomunismus projevuje, my říkáme otevřeně, že chceme přezkoumat proces privatizace v devadesátých letech, a zase, prosím, nechytejte mě za slovo, nejde o znárodnění, v žádném případě, co bychom s tím dělali jako stát, že jo, ale kdo nabyl svého majetku řádně a v souladu se zákony a řádně ho také zdanil a zdaňuje nadále svoje věci, tak nechť dál existuje, nikdo se nemusí být zákona o majetkových přiznáních, která chceme plošně, třeba od deseti milionů nahoru, aby nemusel každý, kdo na venkově vlastní dvougenerační rodinný domek, který dneska tu hodnotu může mít, dělat daňové, nebo respektive majetkové přiznání. A holt, kdo k tomu majetku nepřišel v souladu se zákonem, no, tak lidovci, tuším, že říkají, co bylo ukradeno, musí být vráceno, nechť je aspoň řádně zdaněno.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Nicméně asi i vy, vaše strana, možná i vy osobně jste přesvědčen, že tato země potřebuje určité reformy nejrůznějšího typu, vzhledem k populačnímu vývoji, vzhledem k hubené kase důchodového pojištění a podobně. Tak ještě jednou opakuji tu otázku, kdyby tedy bylo jenom na vás, jaké reformy, dejme tomu, v sociální, zdravotní sféře byste teď preferovali a snažili se učinit jako první?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Pak by se provedlo to přezkoumání procesu privatizace a skutečně by se řádně dotáhly ty věci daňové do konce, tak si myslím, že není třeba měnit nějaké zásadní změny důchodového systému, aspoň pro příštích, já nevím, dvacet let, pokud by se skutečně to, co se vybere, také vrátilo do toho důchodového systému a nelátaly se tím nad výběrem, který je nebo byl v letech zcela určitě, nelátaly se tím díry ve státním rozpočtu, tak by nebylo třeba měnit tu situaci. A například Lesy České republiky nebo státní podnik Budvar nebo mnohé jiné, namátkou ČEZ, nebo otázka Telecomu, teď vlastně Telefónica, kde jsou výrazné zisky a vede ty příjmy, které jsou aspoň realizovány prostřednictvím toho státního podílu, tam by přece mohl být vytvořen polštář pro ty důchodové fondy, ty příjmy by mohly jít například do důchodových fondů, aniž by musel se snižovat standard těch, kteří celý život poctivě pracují a potom v závěru tedy žijí z ruky do huby, nebo by měli žít z ruky do huby, což hrozí skutečně, ano. Ekonomika má přece sloužit člověku, nikoliv obráceně, a tady je možné, aby ta ekonomika tomu člověku sloužila.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane předsedo, vy už jste upozornil, že občas na vás někdo útočí, já myslím, že takový nejrazantnější útok byl naposled od pana senátora Štětiny, který tvrdí, já teď cituji, že je třeba dokončit polistopadovou revoluci a naznačuje, že by to bylo nejlépe zákazem vaší strany. Považujete taková doporučení za reálnou možnost či jenom prázdnou hrozbu u příležitosti výročí 17. listopadu?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já taková tvrzení a takové snahy nepodceňuji, nechť dnes byla schválena komise v Senátu, která bude možná tento týden, možná do konce měsíce, ale vůbec byla prošla, byla ustavena. My fungujeme v souladu s ústavou, máme v našich dokumentech politickou a ekonomickou pluralitu, zakotvenu i v těch základních, i v těch dalších, čili není důvodů, aby si někdo myslel, že jsme stranou protiústavní, protože ta komise je nazvána něco jako přezkoumání ústavnosti. Komise se bude zabývat a pokud se bude zabývat objektivně našimi materiály, tak musím konstatovat, že KSČM funguje v souladu s Ústavou České republiky. A potom, když by náhodou našla nějaké, bych řekl, nebo konstatování bylo jiné, tak potom bych já musel se pokusit zřídit třeba ve sněmovně komisi, která by přezkoumala schopnost pana senátoraŠtětiny, číst, protože to, co nám klade pan senátor Štětina, pan senátor Mejstřík a někteří další, jak se říká na hrb, to tam prostě napsáno není, nebylo a také, pokud já budu v Komunistické straně Čech a Moravy mít alespoň slovo základního prostého člena, tak také nebude.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
On pan Štětina konkrétně tvrdí, abychom to upřesnili, že se hlásíte k marxismu leninismu, který počítá s ozbrojeným převzetím moci. Má pravdu?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Máme tam napsáno, že chceme socialismus jako společnost ekonomický a politický pluralitní a toho chceme dosáhnout demokratickou cestou, nemá pravdu.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A jak tedy k tomu mohl dojít, to řekl …

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Manifest byl psán v roce 47, tedy 1847, tuším, v době, kdy reagoval na reálie tehdejší doby, my reagujeme na reálie této doby, proto hovoříme pluralitě politické a ekonomické, proto hovoříme o demokratické cestě, proto hovoříme o společnosti samosprávné, proto hovoříme o těch formách, které dneska i běžně jsou, já nevím, obecní vlastnictví, státní vlastnictví, soukromé vlastnictví, družstevní vlastnictví a hovoříme o tom, že všechny tyto formy vlastnictví a také podnikání, jsou si z našeho pohledu rovny a rovny si budou.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Takže jde spíše jenom o to, že pan Štětina dělá předčasné závěry a nemá to s provozem vaší strany ani s jejími institucemi nic společného, to, co říká?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Jde spíš jenom o to, že pan Štětina se stává, bohužel to mám pocit, že jsme dokonce, nebo naši někteří funkcionáři v obvodu, kde pan Štětina byl volen senátorem dokonce v tom druhém kole, doporučovali volbu pana Štětiny senátorem, čili je tady to kouzlo, že je zvolen i levicovými hlasy, dokonce i komunistickými hlasy se stal nástrojem těch, kteří se bojí, že by snad komunistická strana prosadila například plošná majetková přiznání a že bychom někomu šáhli na zoubek, ujišťuji, že to šáhnutí na zoubek nebude znárodněný, ujišťuji, že to šáhnutí na zoubek bude těm, kdo nečestně přišli ke svému majetku a bojí se právem, samozřejmě, a používají pana Štětinu jako vypouštěče kouřových clon antikomunismu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Pan Štětina tady bohužel není …

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Ale vy jste začali s panem Štětinou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Samozřejmě, já dokonce panem Štětinou budu ještě pokračovat, on je takový odvážný muž a tvrdí, že kdykoliv s vámi bude o čemkoliv diskutovat, jste ochotni si třeba s ním sednout v kavárně a všechno to probrat, nebo ne v kavárně, já nevím, ve sněmovních kuloárech?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já se vyznačuji tím, že, a je to i mně známo, že diskutuji s každým, kdo má o to zájem, ať je zprava, zleva, ze středu, ať je to křesťan, katolík nebo muslim, nebo kdokoliv, nemám problémy, pokud je ta diskuse o něčem, pokud je ta diskuse věcná, pokud to není pouhé politické napadání, ale pokud po mně někdo jde tím stylem, že mě politicky napadá, no, tak potom jsem také schopen prostě politicky se bránit. A rozumné věcné diskusi se nikdy nevyhýbám.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
S diskutovaným tématem souvisí i další záležitost – dlouholeté debaty o zřízení Ústavu paměti národa se dostaly do další fáze. Levice minulý týden ve sněmovně nezabránila snaze vytvořit právě onen ústav, který by měl pomoci vyrovnání se s komunistickou minulostí. Ústav má podle návrhu zákona, který předložili senátoři, lépe než dosud spravovat, zkoumat a zejména zpřístupňovat dokumenty z období komunismu, má mít na starosti také seznamy spolupracovníků bývalé StB, zamítnutí zákona navrhovali poslanci ČSSD a KSČM, kteří nový ústav považují za přinejmenším nadbytečný a velmi nákladný. K odmítnutí normy jim ale scházel jeden hlas, stejně jako pro vrácení zákona do Senátu k přepracování. Normu tak budou nyní projednávat sněmovní výbory. My jsme se na názor zeptali odborníka, ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Oldřicha Tůmy. Ten soudí:

Oldřich TŮMA, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky
——————–
Otázka je, jestli je potřeba za tímto účelem vytvářet novou instituci a vyjímat ty dokumenty jaksi z organických celků, ve které jsou zase podle zásad českého archivnictví uloženy. Já jistě /nesrozumitelné/ a jestli to je ta nejefektnější a nejlevnější cesta.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Takže ten argument, kritický argument mířící jaksi z levicových řad, že by šlo o zbytečný a nákladný ústav, jak vy jako historik se na to díváte?

Oldřich TŮMA, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky
——————–
Já bych se moc asi nechtěl ztotožňovat především s argumentací pana Grebeníčka nebo některých jiných hlasů. Já myslím, že to jsou koneckonců poslední lidé, kteří by měli mít právo, nebo jejichž hlas bychom měli brát vážně, když nám budou vykládat o tom, jak by se měla zkoumat nebo vykládat minulost, kterou právě jejich strana zařizovala tím způsobem, jakým ji zařizovala, ale vy jste správně připomněla, že ta debata o zřízení nějaké takové instituce tady běží léta, on se objevil na konci devadesátých let návrh na zřízení památníku doby nesvobody někdy kolem roku, v roce 2002 tady byl ten návrh na Ústav paměti národa a v trochu modifikované podobě je tady nová. Ale po mém soudu pořád ještě neproběhla nebo, nevím, jestli je dostatek ochoty na obou stranách, stranách navrhovatelů, odpůrců nebo těch, kteří mají jinou představu o tom, jak by se ta problematika dala řešit, je dostatek ochoty opravdu k seriózní diskusi a posloucháním názorů těch druhých. Česká archivní společnost například připravila podle mě propracovaný pozoruhodný, teda v tom smyslu, že je vhodný pozornosti, návrh na to, jak vyjmout historické fondy z archivu ministerstva vnitra, převést je pod Národní archiv a podrobit je stejnému způsobu právě zpracováním a zpřístupněním jako jsou jiné fondy Národního archivu s tím, že by taková věc byla přiměřenější té provinční zásadě, kterou se naše archivnictví řídí a že by byla i levnější, než zřizování jedné instituce, která by navíc měla, jak aspoň ten návrh zákona, zní ještě mnoho jiných povinností a mnoho jiných úkolů, než jenom starost o ty dokumenty.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Vy už jste to naznačil a víme to všichni, že je řada odborných institucí a vědeckých pracovišť, které se tématem zabývají, například známý Úřad dokumentace vyšetřování komunismu, nestačilo by tedy koordinovat více jejich činnost a nebyl by ten ústav jakýmsi symbolem, jakýmsi symbolem toho, že už jsme se začali vyrovnávat s komunistickým dědictvím?

Oldřich TŮMA, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky
——————–
Víte, já jsem trošičku alergický na ten termín vyrovnání, dokonce často slyšíme vyrovnání se s komunistickou minulostí. Ta komunistická minulost jako každá jiná, ale tahle ta zvlášť díky tomu, jaký ten režim byl, jakým způsobem společnost poznamenal, v čem všem jí zdržel, vychýlil z normální cesty, na kterou se teď obtížně po roce 89 vracíme, si samozřejmě zasluhuje zvláštní pozornost a ta minulost jakoby v mnoha ohledech přítomna není, to nic, co bychom mohli říct, to ponecháme na historicích, ať se touto minulostí zabývají. Samozřejmě, že je to něco, co nás dodnes v mnoha ohledech ovlivňuje a je to něco, čím se musí zabývat i politici, novináři, umělci, celá společnost. Čili v tomto ohledu minulost je jakási výzva, s kterou si musíme zkoušet si poradit na mnoha úrovních, ale taky na úrovni možná individuální, tady z té debaty, tak jí třeba otevírá nebo ten půdorys, který vytváří návrh na zřízení, jakoby ta individuální úroveň úplně zmizela, co jsme kdo za toho minulého režimu dělali a jak jsme se dokázali od tý doby změnit a jak dokážeme svojí vlastní osobní minulost reflektovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Uvedl pro Studio STOP historik Oldřich Tůma.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane předsedo, mohl byste shrnout námitky, které by měl klub KSČM proti vzniku Ústavu paměti národa?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Tou prvotní námitkou je – nechme historii odborníkům, historikům, archivářům, kteří zhodnotí všechno objektivně, já věřím, že ano, že se tak stane, že nemáme jenom takzvané historiky, kteří uplatní v kterékoliv době a v kterékoliv době taky tak se tak dělo, vždycky přelamují historii tu na více černou, tu na více růžovo, tu navíce červeno, tu navíce modro, ne, nechme jí skutečně, nechme jí skutečně odborníkům, kteří to udělají objektivně a všestranně posoudí jak pozitiva, tak negativa, nechme dokonce i historii každému z nás, tu osobní historii, co jsme dělali dobrého a co jsme dělali horšího, protože nic není úplně černobílé. Víte, ten úřad nebo ten ústav, to má být vlastně jakýmsi, kdyby to byla aspoň historická či archivní instituce, ale to má být jakoby taková z našeho pohledu tečka vítěze, to poslední doražení toho poraženého. A když se na to budeme dívat touto optikou, tak se toho, v uvozovkách, vyrovnání, o kterém tam taky byla řeč, nikdy nedočkáme, v tom pozitivním slova smyslu pro budoucnost, přece tady nejde o to, abychom dorazili poslední zbytky těch lumpů a darebáků z té minulosti, mluvím v uvozovkách, tady přece jde o to, aby pro budoucnost byla svobodná média vždycky, aby pro budoucnost, ve prospěch nás všech se nemohlo politické rozhodnutí stát jakýmsi předpokladem pro soudní rozhodnutí, to jsou ty věci, které z minulosti je třeba si i pro tu současnost i pro tu budoucnost brát, ale hodnotit a soudit historii jaksi politicky v této době, zvláště, když ještě žijete vy, já, my všichni, kdo jsme tu dobu zažili, takže ji známkovat z pohledu nějakého to prostě nelze, proto si myslíme, že, že nechme to, ty pohledy do minulosti těm, kteří jsou skutečně odborně zdatní a povoláni k tomu, my politici se zabývejme tím, jak to udělat teď a pro budoucnost, pro občana v České republice lepší, aby se nemohly vracet ty negativní záležitosti, které tady byly a které tady byly za každého režimu, nevylévejme s vaničkou dítě, nedělejme, nedělejme bolševismus naruby.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Podle vás tedy historici dosud zkoumají tu historii minulých padesáti let dost dobře a Ústav paměti národa bude prostě jenom institucí, kterou proti vám budou používat političtí protivníci?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Samozřejmě, jednostranné hodnocení historie, jako já bych třeba i byl pro, kdyby i v tom managementu, i v tom odborném zázemí toho ústavu pracovali i současní členové, historici, KSČM, proč tomu tak není.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Nabídl vám to nikdo?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
No, nenabídl, protože samozřejmě to má být zbraň proti komunistům, když to řeknu hodně hrubě a zjednodušeně, ale prostě de facto to tak je, kdyby to někdo nabídl, prosím, pojďme všichni, pojďme všichni hodnotit i to, jak se žilo třeba na venkově, já pocházím z venkova, vyrostl jsem tam, bydlím tam, jak …, ta družstva přece nebyla jenom, to, jak se teď představují národu, jako téměř temné a zločinné organizace, ale pojďme říkat i to, že se tady jakési budovatelské úsilí po roce 48 vyvinulo, které vedlo k tomu, že škody způsobené válkou a okupací byly rychle napravený a že ta ekonomika se začala rozvíjet úspěšně. Pojďme se bavit i o tom, že lidé tady skutečně chtěli pracovat pro lepší budoucnost svých dětí a že to je také přece součást té historie, čili pojďme ji pojmout celou, tu historii, nejen tu vytaženou část, ten vytažený fousek, aniž zpochybnili naše dosavadní postoje, teď mluvím o postojích KSČM týkajících se, že zločin musí být pojmenován jako zločin, aniž chci omlouvat, cokoliv se dělo, teď mám namysli procesy v padesátých letech a tak podobně, politické procesy, nemyslím kriminální činy, které se dnes někdy zase jakoby schovávají za to, že to vlastně byl, že vlastně kradl a loupil proto, aby škodil komunismu, když to hodně zjednoduším.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Ovšem právě kritici tohoto vašeho postoje tvrdí, že možná by bylo také všechno jinak, kdybyste se otevřeněji postavili jako KSČM ke své minulosti, kdybyste opravdu jasně třeba charakterizovali osobu Klementa Gottwalda, kdybyste se výrazněji zabývali právě těmi padesáti lety a tou nejhorší totalitní dobou?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Historie není houska na krámě, která, aniž chci zpochybňovat práci pekaře, se dá za několik minut vyhníst v těsto, nebo v desítek minut, a upéci a prodat teplá dobrá křupavá hotová houska, hotový výrobek. Historie je přece něco složitějšího a hodnocení jednotlivých osobností nebo jednotlivých dějů a událostí v té historii, které jsou, nemohou podléhat jednostrannému pohledu. A i ten Klement Gottwald měl ve své osobní a politické historii, měl přece i stránky pozitivní i stránky negativní a my máme, a probíhá v rámci KSČM i takový ten proces toho vlastního hodnocení nebo zhodnocení té vlastní historie, ale nejsme s tím hotovy.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A kdy budete hotovy?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Teď bude za, tuším, dva roky bude sjezd, kde součástí toho programu sjezdu bude i určitá zpráva ze závěru prací na té naší historii, abychom také společnosti a veřejnosti dokázali dát náš pohled na tu věc.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Mě jenom překvapila jedna věc, proč, když se hlasovalo ve sněmovně v tom prvním čtení o Ústavu paměti národa, proč nezafungovala ta levicová stovka, která přitom minulý týden v jiných hlasováních fungovala docela dobře, to znamená, že třeba někteří sociální demokraté nehlasovali proti tomu návrhu?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já jsem nepátral, kdo nebo jak hlasoval, myslím si, že je ještě dostatek času pro to, abychom si vyjasnili, jaký bude další osud toho návrhu zákona, bylo to pouze první čtení, takže je ještě dost času na to, abychom se v té diskusi třeba i pobavili a posunuli to nějakým směrem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Studio STOP dnes diskutuje s předsedou poslaneckého klubu KSČM Pavlem Kováčikem.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Pane předsedo, vy žijete nedaleko Třebíče, poblíž leží také Budišov, který je úzce spojen s aférou svého starosti Péti a bývalého šéfa premiérské kanceláře Doležela. Co si myslíte o tom případu, je to tak, jak se píše v médiích?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já věřím, že naše soudy jsou spravedlivé a spravedlivě posoudí každý případ, jako i tento případ, a to, i když jsem viděl ty záběry té skryté kamery na pana starostu a některé další. Mě ovšem mrazí v zádech, když vidím téměř v přímém přenosu zatýkání za přítomnosti televizních kamer policejní akce, to, prosím pěkně, to asi není úplně to, co by mělo být.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A co je na tom špatného?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Mně se prostě nelíbí, že lidi, kteří jsou podezřelí z trestné činnosti, je docela možné a možná i pravděpodobné, že jí spáchali, ale proboha, dokud to neposoudil ten soud, dokud nevynesl verdikt ten soud, tak my toho člověka, kterého v přímém přenosu zatýkají policisté z nějakého útvaru, jak se to ta televize dozvěděla, že bude ta akce na té dálnici třeba probíhat, že. Čili chci říci, že aby ten, aby byla ctěna presumpce neviny, aby ten soud rozhodoval skutečně nestranně a nezávisle. A co si myslím já, jestli teda ten průšvih, nějaká ta prasárnička se tam děla nebo neděla, to je, to je vedlejší, úplně není rozhodující, rozhodující je skutečně, jak to posoudí soud a ty skutkové podstaty, jak jdou. Já odmítám, abychom se spojovali s jakoukoliv, řekněme, činností, která je nezákonná, co se týká, já nevím, peněz evropských fondů, to prostě musí se vší přísností soud posoudit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
No, vy říkáte prasárničky, ale oni také třeba plánovali vraždy, že jo?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
To je velká prasárna, pokud se dokáže, že plánovali vraždu, tak se to nedá nazvat jinak, než jako zločin nebo lumpárna nebo prasárna, nebo jakkoliv, prostě to se přece nedá takovým způsobem …

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Čili vy jste …

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Já jsem rád, že policie je schopna tyto věci zachytit, odhalit, zdokumentovat a předložit tomu, těm dalším orgánům činných v trestním řízení v pokračování, ale nelíbí se mi, že k tomu dochází v přímém přenosu, může se stát, že někteří lidé v tom přímém přenosu nebo téměř přímém přenosu zobrazení nakonec budou sousedem posouzeni po právu jako lidé nevinní. A do smrti oni i jejich rodiny budou mít už to Kainovo znamení na čele.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A vy jste právě z toho kraje, kde se ty dramatické události odehrávají, tak vy o tom nevíte víc, než jste se dočetl v novinách?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
U mě to bylo docela překvapivé, protože jako žádné nějaké indicie, že by se něco takového dělo, jsme tam nikde neměli, navíc Budišov, stejně jako Hrotovice, kde bydlím, jsou obce nebo městečka, nebo města, Hrotovice jsou město, zhruba stejně velké, co se týká počtu obyvatel, a něco takového pro mě, to, co se pak ukazovalo v tom Budišově, pro mě jako i člena zastupitelstva mého města je naprosto nepředstavitelné.

Petr HOLUB, moderátor
——————–
A ta aféra starosty Péti, ta ovlivnila komunální a senátní volby na Třebíčsku?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Vzhledem k tomu, že nebyly významné rozdíly v procentech, myslím tím doopravdy významné rozdíly, kde by se dalo přepočítat přesuny mezi jednotlivými stranami, nemyslím si, že by to ovlivnila nějak třeba v náš prospěch nebo v neprospěch sociální demokracie, nebyly dokonce ani významné rozdíly mezi jinými okresy nebo městy, pokud ovlivnila, tak ovlivnila celostátně právě to, že před volbami se jede téměř v přímém přenosu nějaká kauza spojená s někým.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A to už je z dnešního vydání STOP všechno. Za názory a informace děkujeme předsedovi poslaneckého klubu KSČM Pavlu Kováčikovi. Na shledanou.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
——————–
Přeji hezký zbytek večera.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Techniku dnes měla na starosti Jitka Procházková a od mikrofonu se loučí …

Petr HOLUB, moderátor
——————–
Petr Holub.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
A Jana Šmídová. Na slyšenou.