Rozpaky kolem Velkého pátku

Senát v listopadu opětovně schválil návrh zákona, kterým se počet státních svátků rozšiřuje o velikonoční Velký pátek. Jeho osud v Poslanecké sněmovně je však velmi nejistý, různí se také názory ohledně míry případného dopadu zákona na podnikatele i celou ekonomiku České republiky.

Návrh novely zákona o státních svátcích je na první pohled jednou z nejjednodušších změn, kterou kdy český parlament projednával. Oproti často rozsáhlým změnám desítek paragrafů, občas ještě doplněným až o stovky různě propletených pozměňovacích návrhů, vzniklých „lidovou tvořivostí“ poslanců, je velice stručný. Týká se totiž jen dvou paragrafů a v každém mění pouze několik slov. Ve vyjmenování státních svátků doplňuje „Velký pátek“ a ve výčtu významných dní ruší „8. březen – Mezinárodní den žen“. Jenže právě jeho oficiální zrušení, i když by tím nikomu nebylo zakázáno jej slavit, se stalo důvodem, proč návrh zákona patří mezi ty nejdéle projednávané. A nakonec by se mohlo stát příčinou toho, proč i zavedení nového svátku bude smeteno ze stolu.

Rozporuplnost návrhů ODS

Při objasňování celé situace je nutné začít od března 2005 (v krátkosti jsme informovali v minulém L bby), kdy skupina senátorů v čele s Martinem Mejstříkem přišla s původním návrhem novely zákona. Mezi jeho předkladatele patřilo 8 členů horní komory, kteří byli zvoleni dokonce za 7 různých politických stran a hnutí. Kromě Mejstříka (Cesta změny) to byli Richard Sequens (US-DEU), Jaromír Štětina (Strana zelených), Jan Horník (Evropští demokraté), Soňa Paukertová (SOS), Josef Kalbáč a Josef Vaculík (oba KDU-ČSL) a Alena Gajdůšková (ČSSD). Tento návrh však obsahoval pouze zavedení Velkého pátku jako nového státního svátku. Martin Mejstřík přitom v jeho obhajobě uvedl: „Velká pátek je z pohledu křesťanského, a my jsme ještě stále křesťanskou zemí, svátkem nejvýznamnějším. Je pravda, že většina společnosti si to takto neuvědomuje, na rozdíl třeba od Vánoc, ale vycházíme z kultury křesťanské a Velký pátek je bezesporu vyvrcholením celé evangelijní zvěsti.“
Návrh však již na začátku v horní komoře zamotali především senátoři ODS. Na jedné straně se zde Pavel Eybert postavil proti zavedení dalšího svátku a argumentoval údajně závratnými ekonomickými dopady. Zásadní změnou v předložené novele se pak stalo zrušení MDŽ, které inicioval další občanský demokrat Josef Pavlata „Mezinárodní den žen v našich duších a myšlenkách byl komunistickou taškařicí. Byl to jeden z nejodpornějších komunistických kolektivních svátků,“ konstatoval. Podle některých názorů však měl v takovém případě svůj návrh předložit jako samostatnou novelu, ale jeho připojení k zavedení Velkého pátku mohlo být vlastně jen úmyslnou rozbuškou, jak přijetí tohoto původního návrhu zkomplikovat, či dokonce znemožnit a přitom si „zachovat tvář“. Bylo totiž možno předpokládat, že spojený návrh zástupci levicových stran nepodpoří.

Senát proti MDŽ

Pozměňovací návrh na vyřazení MDŽ z významných dnů nicméně v Senátu odhlasovaly téměř dvě třetiny přítomných. Rozhodující byla především většina reprezentantů ODS i KDU-ČSL, mezi nezávislými senátory a zástupci menších politických stran návrh podpořila v souhrnu zhruba jejich polovina. Svou rozpolcenost v tomto případě ukázala ČSSD, ve které bylo možné zaznamenat hlasy pro i proti, většina jejích zástupců se ale zdržela hlasování. Jednoznačným odpůrcem návrhu pak byli senátoři KSČM. Celý kompletní návrh zákona pak při závěrečném hlasování v Senátu dokonce dvoutřetinovou většinu překonal. Přispěla k tomu především KDU-ČSL, u které byla tentokrát pro drtivá většina zástupců, zatímco u ODS se počet podporujících senátorů mírně snížil. Postoj zástupců dalších stran zůstal v souhrnu obdobný jako při hlasování o samotném pozměňovacím návrhu.

Velký pátek je v Evropě svátkem

Návrh spojující obě změny tak putoval do Poslanecké sněmovny. Ta se k jeho projednávání dostala prakticky až rok po jeho vzniku a půl roku po jeho schválení Senátem. Martin Mejstřík zde jako zástupce předkladatelů konstatoval, že Velký pátek uznávají za svátek například ve Velké Británii, Irsku, Finsku, Bavorsku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku či na Slovensku, v Dánsku a Norsku je dokonce svátkem i předcházející den – Zelený čtvrtek. Dále připomněl odlišný postup týkající se státních svátků v některých zemích, například ve Velké Británii, kde připadne-li státní svátek na víkend, pak se přesouvá den volna na pracovní den, zatímco v ČR nikoliv. Ve skutečnosti tak můžeme mít v některých letech třeba jen polovinu volných dní navíc, než kolik je zde schválených státních svátků.

Poslanci pro přepracování

Eduard Zeman (ČSSD), zpravodaj Poslanecké sněmovny ČR určený k zákonu, však označil zavedení Velkého pátku za „ekonomicky problematické“, zrušení MDŽ za nevhodné a navrhl zamítnutí celého zákona. V tom se s ním ztotožnila poslankyně KSČM Jitka Gruntová, které se navíc nelíbilo údajně příliš velké množství již uznaných církevních svátků. Další komunista Karel Vymětal ovšem uvedl, že jemu samotný Velký pátek „nedělá problém“, byť za klíčové považuje zachování MDŽ. Možné standardní řešení situace pak nabídl Josef Janeček z KDU-ČSL, podle něhož by vyřazení či nevyřazení tohoto významného dne mohlo být předmětem pozměňovacího návrhu v dalším průběhu projednávání. K tomu však už nedošlo. Vymětal totiž navrhl vrácení celého zákona do Senátu k jeho dopracování a poslanci toto „zdržovací“ řešení odhlasovali. Pro byla přitom většina z přítomných členů klubů ČSSD a KSČM, zatímco proti většina ODS a všichni přítomní zástupci KDU-ČSL a US-DEU. Levicovým poslancům jejich hlasy na toto vítězství stačily, byť nikoliv jen kvůli tomu, že tehdy měli v Poslanecké sněmovně celkovou většinu. Zatímco mezi nimi, stejně jako z opačného tábora u KDU-ČSL, chyběla na hlasování „pouze“ necelá polovina zákonodárců, u ODS a US-DEU to bylo výrazně více.

Senát návrh nezměnil

Celý návrh se tak vrátil opět do Senátu. Zde nejprve Martin Mejstřík upozornil, že Poslanecká sněmovna vůbec neuvedla, co konkrétně by mělo být dopracováno. Navrhl tedy zákon schválit ve stejném znění, jako to horní komora učinila v předchozím případě. Podle názoru Vlastimila Balína (KSČM) však bylo jisté, že poslanci museli mít na mysli vyřazení části týkající se MDŽ. Naopak Josef Pavlata (ODS) připomněl, že všechny v současnosti platné významné dny mají něco společného přímo s Českou republikou, zatímco MDŽ tento aspekt zcela postrádá. Hlasování pak dopadlo dosti obdobně jako v předchozím, více než rok starém případě. Pro byli tentokrát úplně všichni přítomní zástupci KDU-ČSL, dále pak většina z ODS, menších stran i nezávislých. ČSSD se převážně zdržela hlasování a proti byla KSČM.

Osud ve sněmovně je nejistý

Zda bude Velký pátek jako státní svátek uzákoněn, to bude nyní rozhodovat nová Poslanecká sněmovna. Z dosavadního jednání politických stran je však možné usuzovat, že se zde bude rozhodovat spíše podle ideologických hledisek, než aby se jednalo čistě o ekonomiku, ačkoliv s ní někteří představitelé sociálních i občanských demokratů argumentují. Především totiž zřejmě půjde nejprve o to, jak poslanci při případném pozměňovacím návrhu naloží s nijak nesouvisejícím Mezinárodním dnem žen. I když levice je v nynější sněmovně oproti té předchozí dosti oslabena, síly jsou, alespoň soudě podle dosavadních postojů jednotlivých stran, celkově v podstatě vyrovnané. Jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně byla při předchozím projednávání návrhu na vyřazení MDŽ v roce 2003 pro ODS a KDU-ČSL, proti ČSSD a KSČM. Ani u jedné z těchto stran však nebyl její postoj vždy stoprocentně jednotný. U Strany zelených pak z minulosti vycházet nelze, protože ve sněmovně tehdy ještě zastoupena nebyla. Pouze můžeme konstatovat, že její senátor Jaromír Štětina hlasoval pro spojený návrh a u samotného zavedení Velkého pátku byl dokonce jedním z jeho předkladatelů.
Ať už se tedy bude hlasovat o nějakém pozměňovacím návrhu či o celém zákonu v jakékoliv podobě, rozhodovat mohou v Poslanecké sněmovně u všech politických stran konkrétní názory jednotlivých zástupců, případně míra „stranické disciplíny“, dokonce však i „pouze“ procento jejich momentální přítomnosti při tom kterém konkrétním hlasování.

Bylo řečeno…

Co řekl na téma zavedení Velkého pátku státním svátkem ekonom Petr Zahradník pro Radiožurnál?
Samozřejmě zavedení Velkého pátku je problém pro společnosti nebo pro velké průmyslové podniky, které pracují v několikasměnném provozu a kde vybočení, respektive přerušení aktivity, bude určitě problematické. Na druhou stranu se vracím k trávení volného času – turistický průmysl má v současné době schopnost překonávat určitá hluchá období v průběhu jednotlivého roku a stává se skutečně plnohodnotnou ekonomickou aktivitou, a pokud tato plnohodnotná ekonomická aktivita je efektivnější než právě průmysl, tak národohospodářských ztrát není dosahováno. Ale z pohledu jednotlivých podniků, a podotýkám dominantně průmyslových podniků, to tak může být vnímáno.

Foto popis| Skládačka kolem státních svátků začíná být jasnější
Foto autor| Foto: www.orangedisc.cz