Pod názvem »Kolektivní vina? Ne! S tím nemohu souhlasit« otiskl váš deník dne 9. 12. článek Jaroslava Kojzara. Autor v něm posuzuje odpovědnost za nevýhodné smlouvy pro KSČM. Formou účelového školení o kolektivní odpovědnosti, sahající až do středověku, se snaží označit hlasy straně škodící. Interpretaci těchto jiných hlasů dává do stejné roviny – cituji: »Je stejná, s jakou jde do své osobní války proti komunistům pan senátor Štětina.« Toto srovnání by si zasloužilo minimálně omluvu všem členům strany, i kdyby ve skutečnosti mluvili o kolektivní vině. Do tohoto škatulkování bude patřit podle autora článku asi i osmnáct členů ÚV KSČM, mající na zasedání jiný názor. Pokud se Jaroslav Kojzar odvolává na řešení odpovědnosti vedoucích pracovníků za socialismu, jistě ví jako bývalý hospodářský pracovník, že za neplnění hospodářských úkolů podniku byl volán k odpovědnosti ředitel podniku. Bez ohledu jak dlouho byl ve funkci.
Vraťme se do současnosti. Vedení strany na jakékoliv úrovni zvolením a přijetím výkonu funkcí vzalo na sebe přesně vymezenou odpovědnost. Ta je dána schválenými dokumenty sjezdu KSČM jako jsou Organizační řád, Zásady hospodaření, Statut ÚRK apod., ale i Stanovy KSČM s použitím článku o kolektivním jednání a rozhodování. Jestli byl u všech jednání pouze s. Exner nebo jestli se někdo nechal nesprávně informovat, je to podstatně horší. Kdyby KSČM nepropadla v několika volbách po sobě, problém by nebyl a s. Exner by asi zůstal ve své funkci. Jinak souhlasím s názorem, že strana by mohla být brzy bez perspektivy a důvěry, ale z jiných důvodů. Proto souhlasím i s názorem na svolání mimořádného sjezdu KSČM.