Podpora obnovitelných zdrojů energie

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Dobrý večer, vážení posluchači. Česká republika má už na dosah ruky moderní zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Schválily ho už obě komory parlamentu a nyní čeká jen na podpis prezidenta republiky. Do roku 2010 mají obnovitelné zdroje pokrývat celou jednu pětinu evropské spotřeby elektřiny. Český plán je skromnější. U nás budou v té době obnovitelné zdroje vyrábět osm procent produkce. Ani tento záměr se nerodil jednoduše. V Senátu se kolem něj spustila bouřlivá diskuse. Byla například snaha omezit velikost větrných elektráren tak malým výkonem, pro nějž se už dnes žádné stroje nevyrábějí a místo podpory rozvoje větrníků by zákon znamenal jejich pohřeb. Velmi překvapil senátor za Stranuzelených Jaromír Štětina. Při schvalování svého prvního ekologického zákona se pod vlivem předsedy Strany zelených Jana Beránka překvapivě zdržel hlasování a to navzdory tomu, že se na podpoře návrhu usnesla energetická sekce této strany a stojí za ní všechny nevládní organizace zabývající se energetikou. Petr Holub z Hnutí Duha si dal srovnávací práci a tvrdí, že ministerstva průmyslu a životního prostředí předložila nejlepší návrh na podporu obnovitelných zdrojů energie ze všech desíti nově přistoupivších zemí Evropské unie a že je lepší než většina z těch, které už platí ve většině zemí Evropské patnáctky. Uvidíme v praxi, abychom na ni byli připraveni, pokračujeme v besedě na toto energetické téma. Od mikrofonu Zeměžluče vás zdraví redaktor časopisu Euro, Čestmír Klos. Ve studiu vítám dva energetické experty, inženýra Ivana Beneše, jednatele společnosti CityPlan, dobrý večer.

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Dobrý večer.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
A exministra životního prostředí, doktora Martina Bursíka, který reprezentuje společnost Ecoconsulting. Dobrý večer.

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
Dobrý večer.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Pane inženýre Beneši, jak to bude s výstavbou dalších uhelných elektráren? Všichni zainteresovaní vědí, že těm současným se kvapem blíží konec životnosti. Co bude dál? Bude se stavět, prolomí se limity a bude snaha zbourat Černice a Jiřetín?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Několik tisíc let jsme se obešli bez uhlí a za několik set let se bez toho uhlí budeme stejně muset obejít. A jestli si zničíme dále naši krajinu, tak je to asi totéž, jako kdybych řekl, že kdybych se tady chtěl ohřát, tak dočasně prostě tady stopím vše dřevěné, co je v této místností a chvíli tady si tím pomohu, ale prostě dlouhodobé řešení to není. Jinak samozřejmě i bez prolomení těch limitů ještě nějaké zdroje uhelné se vyplatí asi v naší republice postavit.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Jak odhadujete, že se bude vyvíjet právě ta obchodní politika ČEZ?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Já si nemyslím, že to nebude dáno obchodní politikou ČEZ, ale bude to dáno v podstatě licitací těžebních společností nebo energetiků s těmi obyvateli, s tou reprezentací, která žije a bude-li to tedy podléhat zákonům trhu, tak se může stát i že někdo prostě dá přednost vystěhování a obětuje svůj domov. Nevím.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Zákony trhu ovšem umožní, aby se sem dovezlo uhlí, levnější uhlí z Polska anebo dokonce z Austrálie. Myslíte si, že to nastane?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
To uhlí je levné, ale ta doprava je drahá.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Jak se na to díváte vy, pane doktore Bursíku?

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
My v těch severozápadních Čechách máme v tuhle chvíli sedm a půl tisíce megawatt instalovaného výkonu v těch elektrárnách a kolem roku 2015 tyhle elektrárny dožijí. Myslet si, že se podaří v tom roce 2015 to všechno ustřihnout a přestat vyrábět v tomhle regionu elektřinu z uhlí, to není myšlenka realistická. Do té doby by se stěží podařilo takovýhle instalovaný výkon nalézt, za prvé. Za druhé by to asi bylo velmi složité jednání s těmi těžebními společnostmi, které by najednou úplně skončily. Za třetí by se vlastně nenašly zdroje na rekonstrukci té krajiny, na rekultivace, protože to je vždycky podíl vlastně z výnosů z té těžby. Za čtvrté by to mohl být problém zaměstnanosti. Čili jde o to najít nějaký kompromis. My jsme tohle počítali v týmu, kde nakonec Ivan Beneš se toho také účastnil, v alternativním scénáři energetické politiky pro ministerstvo životního prostředí, a došli jsme k tomu, matematicky jsme to modelovali, že vlastně to uhlí, které v tuhle chvíli je v rámci těch stávajících území ekologických limitů, dokáže zajistit zásoby uhlí pro více než třetinu, téměř polovinu elektráren, které stojí v těch severozápadních Čechách nyní a to na dobu těch třiceti let, což je období, pro které se vlastně ta investice plánuje a projekt nepostaví elektrárnu, když se mu to nevrátí. Takže si myslím, že vlastně ten racionální důvod pro prolomení těch územních ekologických limitů tady není, ale paralelně s tím musí samozřejmě stát vytvářet prostředí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energií a úspor, protože to jsou ty hlavní zdroje, které vlastně vytěsňují tyhle fosilní zdroje z trhu.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Problémem je také spoluspalování uhlí a biomasy. Protože by ve svém důsledku mohl pohltit trh se štěpkou a štěpka, jak známo, je zdrojem pro mnoho malých energetických zdrojů zejména na výrobu tepla. Myslíte si, že toto je hodnoceno více jako počin ČEZ směrem k obnovitelným zdrojům, anebo naopak je to velice chytrá obchodní politika?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Ono to má několik hledisek. Ono se zdálo některým, že to je vlastně nejjednodušší cesta, jak se dopracovat ke splnění toho cíle vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 jaksi z hrubé spotřeby v republice. Majitelé těchto velkých zdrojů nabídli, že jejich technologie umožní přidat nebo míchat uhlí s pilinami nebo se štěpkou, vlastně s touto, řekněme, s touto velmi kvalitní biomasou, a na pomoci splnění tohoto indikativního cíle. Ono k tomu došlo už před dvěma lety a v loňském roce, ale výsledek byl takový, že vlastně tyto zdroje, aniž by se muselo do nich nainvestovat, byly schopny vlastně předplatit tu štěpku a ty piliny a toto palivo, které mělo svůj odbyt a mělo svůj vyrovnaný trh, ať už to byly obecné výtopny na biomasu, nebo ať už to byly podniky zpracovávající dřevotřískové desky anebo nakonec i cihelny, kde ty piliny se přidávají do té hmoty a vznikají tak právě ty materiály pro nízkoenergetickou výstavbu, tak těmto všem najednou ta biomasa ten vstupní materiál se ztratil. To znamená, došlo asymetrické deformaci trhu a do dneška trvá a i ten nový zákon ji ještě ne zcela dobře řeší a to zákony vlastně nejsou žádné cenové údaje. To znamená, že je to v rukou regulačního úřadu.

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
My jsme si tím hodně lámali hlavu, ten tým na ministerstvu životního prostředí a byli jsme si vědomi toho, co říká Ivan Beneš. Toho, že se tady objevily trasy kamionů, které na vzdálenost tři sta kilometrů svážely štěpku, aby to přihazovaly do elektráren. Myslím si, že jsme to řešení našli. Za prvé je třeba říci, že principiálně to spoluspalování je v pořádku. Je potřeba se na to dívat tak, že vlastně v té uhelné elektrárně, to mohou jen ty nejmodernější elektrárny, které mají fluidní kotle. Vlastně se to tam začne do té elektrárny vozit jen osmdesát procent uhlí, osmdesát procent vysokoprocentních vápenců a skutečně dojde k vytěsnění toho fosilního zdroje. Čili enviromentálně je to v pořádku. Sníží se emise, sníží se čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů a ta jedna pětina zhruba té elektrárny se nahradí vlastně čistým palivem, biomasou. Dochází tady skutečně k substituci. Kdybyste postavili tu elektrárnu na biomasu někde jinde, tak nedonutíte tu elektrárnu, aby o jednu pětinu produkce snížila tu produkci té elektřiny z fosilního zdroje. Ten problém byl v tom, že byla nastavena cena, která šla na ruku ČEZ a my jsme v tom zákoně to upravili tak, že pro potřeby toho spoluspalování Energetický regulační úřad nastaví ceny tak, aby se vyplatilo těm provozovatelům pouze využívat energeticky vlastně účelově pěstované plodiny nebo rostliny, což je trh, který tady de facto ještě nemáme. Cílem je, aby se spojili tihle dva hráči, to znamená, zemědělci a ti provozovatelé velkých zdrojů, aby společně tenhle trh vytvořili, ale zároveň, aby to vlastně neohrozilo ten stávající trh těch malých decentralizovaných zdrojů. Takhle je to v tom zákoně zamýšleno.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Jak se díváte na to, že vlastně je ten zákon má pomoci drobným nebo středním podnikatelům k podnikání s tím, že jim na patnáct let zabezpečí velice pohodlný přístup ke zdrojům. Někteří liberální ekonomové tomu říkají, že to je pohodlná poduška. Jak to vysvětlíte, pane doktore?

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
Podnikatel, který jde do téhle oblasti, ten tam má rizik dostatek. Prvním rizikem je přírodní charakter těch zdrojů samotných, což je vlastně riziko toho, že bude málo vhodný rok, nebo že bude dostatečně foukat nebo je tam celá série dalších rizik a všechna podpůrná schémata, která jsou v jednotlivých členských státech Evropské unie přijímána, opírají se o směrnici, počítají s tím, že je potřeba vlastně tu výrobu nějakým způsobem podpořit, dát určitou garanci tomu výrobci. Vyrovnává se tím vlastně ten handicap zdrojů, který je právě dán tím, že v těch konvenčních zdrojích nejsou započítány všechny ty negativní vlivy na životní prostředí, na zdravotní stav obyvatelstva, příspěvek globálnímu oteplování a tak dále a tudíž je dobré zdroje podporovat. A ta garance vlastně, stabilní výkupní ceny dlouhodobá, to je princip, který je v Německu, který je v Rakousku a který vlastně byl úplně klíčovým prvkem toho schématu podpory, který vlastně odstartoval tu výstavbu. Bez toho to možné není, protože jednou, je-li to regulovaná cena, což musí být, tak jestliže nemáte tu garanci, tak je těžké podnikat a brát si úvěr v bance s rizikem, že vám za rok regulační úřad tu cenu sníží na šedesát procent a vy nejste schopni splácet úvěr. Čili je potřeba prostě vzít v úvahu, že se jedná o cenu, která je regulovaná.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Pane inženýre, zajistí tato garance, aby si tito podnikatelé mohli brát u komerčních bank půjčky a bude to prostředí výhodné pro investování do obnovitelných zdrojů?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Ta návratnost patnáct let prostě není žádný trhák. Když si vezmeme, tak sem jdou investoři a návratnost chtějí skutečně jako pětiletou maximálně desetiletou skutečně jako kratší a investiční podmínky v ostatním průmyslu tomu napomáhají. Těch patnáct let, to mi spíš připadá takové dlouhodobé penzijní připojištění nebo něco takového, ale vůbec to neříká nebo vůbec to neusnadňuje, nebo velmi málo to řeší ten stav, kdy jít si prostě pro ten investiční úvěr, kde ta investice je značná do těch obnovitelných zdrojů, to znamená, že ten člověk bude muset mít značný majetek, kterým bude ručit. Nebude to prostě tak jednoduché.

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
Já se trochu o to zajímám. Mluvil jsem se zástupci různých bankovních ústavů, které čekají na ten zákon až bude přijat a stejně tak čekají investoři. My jsme odhadli, že ty investice do roku 2010 by měly být kolem řádu čtyřiceti, čtyřiceti pěti miliard korun, které sem přijdou, abychom splnili těch osm procent. Teď je otázka, jak se k tomu postaví banky, protože u komerčního úvěru do nějakého podnikání ta banka požaduje zhruba dvacet procent ekvity vlastně vlastního vkladu, vlastního kapitálu, což je největší problém u těchto projektů. Jsou banky v zahraničí, které ten vlastní vklad, ten vlastní kapitál požadují nižší a je jim to vlastně kompenzováno právě tím, že je tam ta garance stabilní ceny. Tam je dvojí garance. Jednak je to garance, že veškerá elektřina, kterou ten zdroj vyrobí bude vykoupena tím provozovatelem distribuční soustavy neboli majitelem drátů, to je první jistota. A druhá jistota, že ta elektřina je vykoupena za pevnou cenu, která je stanovena patnáct let dopředu. Tohle jsou vlastně dva parametry, které jsou nové v tom zákonu a které by měly také změnit pohled komerčních bank tak, aby k tomu nepřistupovaly jako ke klasickým komerčním úvěrům do jakéhokoliv jiného podnikání, ale aby byly vlastně přístupny tomu, že to riziko je sníženo, a tudíž vlastně ani není potřeba takový podíl vlastního kapitálu, čili budou především posuzovat serióznost toho a zkušenost toho projektanta, který to projektoval a vlastně parametry naměřené v té lokalitě, jestli skutečně ty fyzikální charakteristiky tam garantují to, že to je to dobře vybraná lokalita pro to, aby došlo k výrobě toho předpokládaného objemu elektřiny za rok.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Byla to dostatečná odpověď na to, že někteří liberální ekonomové to považují za zásah proti komerčnímu prostředí?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Absolutní trh neexistuje nikde. Tudíž jaksi snít o liberalismu v tržním prostředí, které je a bude vždycky deformováno, je skutečně zase jenom snění. Tady máme takovou tendenci v Čechách odezdi ke zdi, z centrální ekonomiky do naprosto neřízené ekonomiky, ale tak to nemůže fungovat. Tam, kde jsou přítomny externality a to doufám, liberálové nepopírají, že externality existují tak, jak si řízení společnosti podle cílů musí být. Já bych tomu neřekl ani plánování, ale je to řízení společnosti podle cílů. A ještě, abych se vrátil k těm bankám. Ony jsou vstřícné k těm větším projektům. Já bych byl strašně rád, aby byly i vstřícné, poněvadž jsme měli některé kontakty vlastně k projektům, které může investovat každý občan tak, jako dneska banky jsou vstřícné a investiční společnosti a není problém si vzít úvěr nebo leasing na osobní automobil. To je naprosto běžné, tak bych byl navýsost šťastný, kdyby ty banky považovaly za ještě bezpečnější investici, že si člověk pořídí vlastně na svůj domek třeba právě ten sluneční panel, protože při těch cenách, které jsou a skutečně při té patnáctileté návratnosti jsou to lépe uložené peníze, než jít prostě do velkoobchodu a utratit zbytečné peníze, které mám během jednoho roku.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Pane inženýre, jaké vy čekáte kritické hlasy na tento zákon? Odkud?

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Já nevím, já jsem jaksi velmi příjemně překvapen tím, že tedy ten zákon tady prošel a v jakém tvaru je. Já už jsem to tady řekl, je to jednoznačně obrovský přínos, a je to zákon, který neblokuje právě ty malé potenciální investory právě tím, že umožnili ten systém pevných výkupních cen, tu volbu, jestli bonus nebo pevné ceny, takže ten zákon je transparentní a myslím si, že skutečně evropsky moderní.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Co je to zelený bonus?

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
Zelený bonus jsme převzali ze Španělska. Je to taková forma prémie, která vlastně výrobci, který je trochu aktivnější a najde si, nevyužije toho komfortního systému povinného výkupu a pevných cen, ale učiní něco více v tom svém podnikání, najde si na trhu partnera, nějakého obchodníka, kterému prodá elektřinu za tržní cenu, tak v momentě, kdy tenhle prodej té jeho elektřiny je zaevidován v počítači u operátora trhu s elektřinou, tak ono získává nárok na vyplacení toho zeleného bonusu, což je prémie, kterou mu vyplatí provozovatel té přenosové soustavy, distribuční soustavy nebo přenosové, to znamená ten majitel drátu. A ten bonus je takový příplatek k té tržní ceně. Bonus bude pružně každoročně nastavovat Energetický regulační úřad a to právě tak, aby výnos z té průměrné tržní ceny, z toho daného zdroje, plus toho bonusu, dal tomu výrobci o něco větší zisk za jednotku vyrobené elektřiny nežli v tom systému pevných výkupních cen. Je to systém, který je, řekněme, více tržně orientován. Ta kombinace je velmi chytrá v tom, že nám to vlastně sníží náklady na vyrovnání odchylky v důsledku právě nestability obnovitelných zdrojů energie. Tohle je asi část toho zákona, která je vlastně vnímána experty z Evropy jako nezajímavější a vlastně ten přínos něco nového, co přinášíme.

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Já také vítám tu věc, že i ten, kdo si spotřebuje tu zelenou elektřinu vlastně sám, tak je odměněn, protože vlastně snížil potřebu dodatkové energie z neobnovitelných zdrojů, takže v tom vidím také velmi významný stimulační prvek.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Kdy se bude moc koupit jenom zelená energie?

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
U nás dojde k úplnému otevření trhu s elektřinou k 1. 1. 2006 a od té chvíle budou mít koneční zákazníci, čili i domácnosti právo na svobodnou volbu dodavatele elektřiny. Třeba, já nevím, teď tady jsme ve studiu v Praze na Vinohradech. Tady za rohem máte Pražskou energetiku, když jsem sem šel od metra. Tak už to nebude tak, že bych musel brát elektřinu od Pražské energetiky, ale budu si moct vzít od jakéhokoliv obchodníka a předpokládám, že ti obchodníci v té soutěži o zákazníka nabídnou různé tarify, tak jak jsme zvyklí, ale nabídnou a poskytnou i informaci, což bude jejich povinnost o původu elektřiny, kterou prodávají, takže vlastně se dozvíme o tom, jaký je to mix, jaké je to portfolio zdrojů, odkud oni ti obchodníci vykupují tu elektřinu a tam by se měly objevit ty produkty té čisté zelené elektřiny. V tu chvíli vlastně tou volbou tohoto produktu ten zákazník vlastně tím, že to nakupuje, tak to obvykle běží tak, že přispívá do určitého fondu, kterým ta společnost vlastně financuje rozvoj dalších obnovitelných zdrojů energie, čili tahle spotřebitelská volba, kterou ten zákazník, odběratel činí, tak vlastně vede k podpoře dalších zdrojů zelené elektřiny.

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Já očekávám přesně, jak řekl pan doktor, až se uvolní nebo plně liberalizuje trh, že budeme svědky podobné tvořivosti jako vidíme u mobilních operátorů, těch různých balíčků a tak. Já osobně očekávám právě ve vazbě třeba na solární energetiku, že budou nabídnuty tarify elektřiny, které i zohlední, že v létě člověk skutečně nebude potřebovat akumulační nebo přímotopný tarif, že půlroku prostě pojede na běžný tarif domácnosti a ten přímotopný nebo ten akumulační pojede prostě v zimním období, a to jsou všechno prvky, které umožní snížit poptávku právě po těch výkonech, jak tady padlo, sedm a půl tisíce megawattů uhelných elektráren. Ony běží s velmi nízkou dobou vytížení, protože musí regulovat, ale tímhle tím způsobem se ukáže, že ta obnova bude muset být v tomto rozsahu.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
Pánové, vy jste tu besedu dovedli do tak optimistické polohy, že ji nebudu kazit dalším dotazem a besedu ukončím. Děkuji za účast v ní panu inženýru Ivanu Benešovi, jednateli firmy CityPlan. Na shledanou.

Ivan BENEŠ, jednatel společnosti CityPlan
——————–
Na shledanou.

Čestmír KLOS, moderátor, redaktor časopisu Euro
——————–
A exministru životního prostředí, ekologickému expertovi, panu doktoru Martinu Bursíkovi. Na shledanou.

Martin BURSÍK, společnost Ecoconsulting
——————–
Na shledanou.