Za Jaromírem Štětinou jsem se vyšplhala na půdu, kam mě pozval do své pracovny v Malém Fürstenberském paláci pod Pražským hradem. Úžasná místnost, ale stůl už mě tolik nenadchnul. Jaromír Štětina má klasický úřednický stůl, který je hlavně praktický. „Prosím vás, já jsem rád, že mám poprvé v životě pořádný stůl,“ hájí se Jaromír Štětina, zvyklý psát reportáže na koleně v zákopech. Prohlížím si fotku z natáčení seriálu Výprava za českými čerty, na které drží Jaromír Štětina v nížkovské kostnici lebku. Na stole také leží tři motýlky, připravené pro chvíle, kdy jde na zasedání do senátu. Kromě notebooku, stohů papírů a tužek leží na stole i kazeta s dokumentem, který natočil s Petrou Procházkovou. A také mistička plná kostek cukru. Po čtyřiceti letech přestal kouřit a nikotin vyměnil za kofein. Prý vypije i deset hrnků kávy denně. Po válečné novinařině se mu prý nestýská, za patnáct let toho má dost. I když… v zimě byl v Kyjevě během ukrajinských voleb, které se proměnily v revoluci. Utekl z nóbl hotelu a šel si lehnout do stanu. Senátor, nesenátor.
Foto popis| U počítače začíná každý den. Přečte si, co o něm píší noviny, nejvíc se prý zasměje u komunistických Haló novin.
Foto popis| Motýlka nosil děda i otec. A tak v tradici pokračuje.
Foto autor| 3 x FOTO: JAKUB STADLER