Jak jsem zvítězil v evropských volbách

ZKRAJE TÝDNE

Režisér Martin Mahdal pojal před více než pěti lety podivuhodný záměr – natočit film o poslan-ci či senátorovi,který vyletí hvězdně a náhle do vysoké parlamentní politiky. Dramaturgický plán je prostinký:postupně,po celou dobu mandátu onoho vítěze voleb sledovat a zjišťovat,jak jej pobyt v politické věži ze slonoviny mění. Co to udělá s jeho myšlením,charakterem,vztahem ke světu,k přátelům,k sobě samému.
Shodou okolností jsem se v roce 2004 stal režisérovou obětí já. Pět let mne rejža mučí,páčí ze mě slova a nečekaně se objevuje tam,kde bych ho nečekal. Dokumentaristé takovému dlouholetému shromažďování materiálu říkají sběrák. Vydatně se režisér vyřádil,když jsem za nové hnutí Starostové a nezávislí kandidoval do Evropského parlamentu. Naposledy pak natáčel v hospodě U Karlínského přístavu v Praze. Tam nášvolební štáb čekal na volební výsledky. Kamery hučely nad obrazovkami,kde naskakovaly cifr y volebního sčítání.
Kolem jedenácté večer bylo jasné,že europoslancem nebudu. Sběrák měl být obohacen o zlatý hřeb:zklamaná tvář poraženého.. Hřeb se nekonal,neboť se nemohl konat;hlavou mi táhlo něco jiného. V té karlínské přístavní krčmě jsem si v onom okamžiku uvědomil myšlenky,které mne v době kampaně napadaly.
Kolikrát jsem v těch týdnech pocítil podivné lechtání u bránice,teplé vzrušení a bušení krve,když jsem si říkal:„Budešjeden z evropských poslanců. Jeden ze sedmi set osmdesáti pěti lidí,kteří představují skoro půl miliardy Evropanů.“Myšlenku jsem zapuzoval,analyzoval ji jako nepatřičnou a zbytečnou. Nicméně onen temný naššeptávač mi stále vnucoval: „Z půl miliardy lidí půjdešdo Bruselu právě ty. BudešHlavní Evropan.“
A ještě další vnuknutí,kterému jsem se nedokázal bránit:„Budešmít peníze,víc peněz, hodně peněz.“Kolikrát jsem se během kampaně přistihl,jak propočítávám,kterak s oním europoslaneckým balíkem naložím.
Odporoval jsem našeptávači,že mám v plánu v Bruselu to či ono,že mi europoslanectví otevře cestu k zahraničněpolitickým koncepcím,které nosím léta v hlavě. Že budu užitečný. Lákadla moci a peněz však byla mefistofelsky vlezlá. Celou dobu kampaně jsem nevěděl, jestli se jim dokážu ubránit.
V počítači v karlínském restaturantu naskočily definitivní cifr y a já pocítil nesmírnou úlevu. Uhnul jsem našeptávači a až na další jsem zvítězil nad dramaturgem,který se rozhodl doká-zat,jak vrcholná politika člověka zkroutí jako věchýtek utkaný z pokuššení.

Foto popis|

O autorovi| Jaromír Štětina, novinář a senátor