Koukejte vrátit galerii,Švédové

ZKRAJE TÝDNE

Koncem října jsem letěl do hlavního města Evropy. Konalo se tam v rámci švédského předsednictví shromáždění šéfů zahraničních výborů parlamentů členských zemí Evropské unie.
Říkal jsem si v letadle:Jak se asi budou Švédové ve Stockholmu tvářit na poslední návrhy našeho pana prezidenta ohledně vylepšení Lisabonské smlouvy?Budou se dívat úkosem?Budou se bezelstně vyptávat,zda je u nás prezident zvolený parlamentem víc než parla-ment sám?
Nakonec jsem si řekl,že my čeští politici musíme vůči vnějšímu světu držet basu,a rozhodl jsem se pana prezidenta ve Švédsku podpořit.
Aby si ti bruselští,stockholmští a bůhvíjací byrokraté nemysleli,že s námi budou jen tak beztrestně vymetat podlahu.
Až tam přiletím,řeknu toto:Vážení švédští kolegové,samozřejmě že Česko Lisabonskou smlouvu schválí,ale máme jednu dodatečnou podmínku. Stane se tak,až šupem pošlete do Prahy rudolfínské sbírky,co v Praze za třicetileté války ukradli vaši kyrysníci. Tak jim to řeknu,těm Švédům.
Švédové neříkali nic. Přívětivě nás uvítali v Riksdagu,zahájili jednání úplně o něčem jiném,a mně tak vzali možnost,abych napravil tu živou,mokvající, celý český národ drásající historickou křivdu,jakou byl tehdejší nájezd švédského krále Gustava Adolfa.
A tak jsme začali pracovat. Parlamentáři sedmadvacítky,několik europoslanců a zástupci šesti parlamentů nečlenských zemí EU:Arménie,Ázerbájdžánu, Běloruska,Gruzie,Moldávie a Ukrajiny, států bývalého SSSR.
S radostí jsem pozoroval,jak se ve Stockholmu rozvíjí plán programu Východní partnerství vytyčený letos v květ-nu za českého předsednictví na summitu Evropské unie v Praze. Jasně jsem si uvědomil,jakou sílu má Topolánkova a Schwarzenbergova někdejší koncepce společného přístupu EU k Rusku a jeho bývalým vazalským státům.
Během půldenního jednání dostal pražský nápad jasné obrysy a byl vyty-čen vznik meziparlamentního shromáždění,které bude určovat spolupráci s potenciálními členy Unie a společnou politiku k Ruské federaci.
Když jsem mluvil o loňské ruské invazi do Gruzie a o ruské imperiálnosti, uvědomil jsem si,jak obtížné bude Evropu v postoji k Rusku sjednocovat. Prvky appeasementu ozývající se z proslovů starých členů Evropské unie byly v ovzduší cítit.
Na druhé straně jsme si ovšem rozuměli s Pobalťany,Gruzíny,Ukrajinci, Moldavany. Všichni jsme pak cítili nutnost využívat historickou zkušenost zemí bývalého sovětského impéria bez ohledu na to,jakou formu vazalství jsme prožívali.
Základní pocit,který jsem ze švédského předsednictví získal:existuje silná vůle Stockholmu sjednotit Evropu na základě rovnoprávnosti,bez brzdných snah oživovat historické reminiscence. Je to velký pokus..

Foto popis|

O autorovi| Jaromír Štětina, senátor