JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
Činnost KSČM lze i pozastavit
Tisková zpráva senátora Jaromíra Štětiny
Pokud vláda navrhne Nejvyššímu správnímu soudu v souvislosti s porušováním článku 5 Ústavy ČR pozastavení činnosti KSČM, měla by KSČM provést následující úkony:
a) odstranit ze svého názvu slovo komunistická a jiné mluvnické deriváty slova komunismus a zaregistrovat se pod jiným názvem;
b) jasně a zřetelně odmítnout marxisticko-leninské násilí jako prostředek k dosažení svých politických cílů.
Vyplývá to z dopisu, který dnes odeslal předseda senátní Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM senátor Jaromír Štětina ministru vnitra Martinu Pecinovi a z Usnesení Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM ze dne 5.11. 2009.
„Komunistická strana Čech a Moravy i nadále opakovaně a soustavně koná proti liteře Ústavy České republiky,“ zdůrazňuje senátor Štětina. „KSČM neodmítá násilí, jako prostředek dosažení svých cílů, tak jak to pátý článek Ústavy ČR vyžaduje. Činnost kterékoliv politické strany lze pozastavit až do okamžiku, kdy je dosaženo nápravy určené soudem.“
Pavla Hájková
tisková mluvčí senátora Jaromíra Štětiny
tel. 776742420
V Praze dne 9. listopadu 2009
Přílohy: Dopis senátora Štětiny ministru vnitra Martinu Pecinovi ze dne 9.11. 2009
Usnesení Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM zde dne 5.11.09
Text předsedy KSČM Vojtěcha Filipa k výročí tzv. VŘSR
- Dopis senátora Štětiny ministru vnitra Martinu Pecinovi ze dne 9.11. 2009
Vážený pan
Ing. Martin Pecina, MBA
ministr vnitra
Ministerstvo vnitra
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7 – Letná
Vážený pane ministře,
děkuji Vám za poskytnutí znaleckých posudků a interního materiálu ministerstva vnitra, týkajících se usnesení Senátu Parlamentu České republiky, v němž Senát žádá vládu, aby nechala posoudit Nejvyššímu správnímu soudu podezření, že KSČM porušuje zákony a Ústavu ČR. Dočasná komise pro posouzení ústavnosti KSČM k těmto materiálům přijala dne 5. 11. 2009 usnesení, jehož text si dovoluji, vážený pane ministře, přiložit.
V souvislosti s tím nemohu neupozornit na to, že Komunistická strana Čech a Moravy i nadále opakovaně a soustavně koná proti liteře Ústavy České republiky. Posledním případem je stanovisko Vojtěcha Filipa nazvané „O revolučních procesech“, uveřejněné k letošnímu výročí tzv. Velké říjnové socialistické revoluce. KSČM se v něm ústy svého předsedy hlásí k odkazu Marxovy praxe, VŘSR, V.I. Lenina a dokonce i k odkazu Lunačarského a Sverdlova. Tato adorace revolučního násilí odporuje článku 5 Ústavy České republiky. Na porušování tohoto článku upozorňuje Senát PČR již ve zmíněném loňském usnesení. Zdůrazňuji, že text Vojtěcha Filipa nelze považovat za ojedinělé stanovisko občana Vojtěcha Filipa. Vojtěch Fillip je předsedou ÚV KSČM a uveřejnil stanovisko na oficiálních webových stránkách KSČM a v deníku KSČM Haló noviny. Uveřejněný text předsedy KSČM také přikládám k tomuto dopisu.
Upozorňuji na fakt, že v rozporu s tvrzením předsedy KSČM Senát PČR ve svém usnesení nikde nenapadá a ani se nezmiňuje o slovu revoluce, revoluční. Senátoři by si to ani nedovolili už z úcty k revolučním velikánům vědy jako byli Giordano Bruno, Galileo Galilei či Koperník, o nichž se předseda Filip zmiňuje.
Článek 5 Ústavy ČR nemluví o revoluci, ale o násilí. Dovoluji si upozornit, že činnost KSČM, která neodmítá násilí, je v rozporu s tímto článkem Ústavy a měla by být posouzena orgánem k tomu příslušným, tj. Nejvyšším správním soudem. V rozporu s účelovým tvrzením předsedy KSČM Senát PČR nikterak nezakazuje přemýšlení, názory ani ideologii. O těchto kategoriích článek 5 nehovoří. Adorace marxismu leninismu sama není postižitelná, pokud se odehrává mimo politický systém. Neodmítání násilí pouze znemožňuje politické straně účast v politickém systému, například účast v zastupitelských orgánech.
Pokud vláda navrhne Nejvyššímu správnímu soudu v souvislosti s porušováním článku 5 Ústavy ČR pozastavení činnosti KSČM, měla by KSČM provést následující úkony:
- a) odstranit ze svého názvu slovo komunistická a jiné mluvnické deriváty slova komunismus a zaregistrovat se pod jiným názvem
- b) jasně a zřetelně odmítnout marxisticko-leninské násilí jako prostředek k dosažení svých politických cílů
Svolal jsem, vážený pane ministře, zasedání Dočasné komise pro posouzení ústavnsti KSČM na úterý 8. prosince 2009. Vítám s radostí, že se tohoto zasedání zúčastníte a jsem přesvědčen, že najdeme společnou cestu k přísnému respektování litery Ústavy České republiky.
S přátelskou úctou
Jaromír Štětina
předseda
Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM
V Praze dne 9. listopadu 2009
- Usnesení Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM zde dne 5.11.09
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
SENÁT
- funkční období
- USNESENÍ
DOČASNÉ KOMISE SENÁTU PRO POSOUZENÍ
ÚSTAVNOSTI KSČM
PER ROLLAM
ze dne 5. 11. 2009
Komise po diskusi
bere na vědomí, že ministr vnitra České republiky stáhl z jednání vlády 26. října 2009 materiál Informace k podnětu Senátu Parlamentu České republiky na rozpuštění či pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy č.j. 1479/09.
vítá rozhodnutí ministra vnitra navštívit Senát a s členy komise projednat Usnesení Senátu č.511 ze 17.schůze ze dne 30. října 2008 před dalším projednáváním ve vládě
bere na vědomí interní materiál ministerstva vnitra Informace k podnětu Senátu Parlamentu České republiky na rozpuštění či pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy
bere na vědomí znalecké posudky prof. Aleše Gerlocha a prof.Vladimíry Dvořákové, které si ministerstvo vnitra nechalo zpracovat
konstatuje, že ani jeden ze znaleckých posudků ani interní materiál ministerstva vnitra neposuzuje základní konstatované podezření, že KSČM opakovaně porušuje článek 5 Ústavy České republiky:
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy aodmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů
zdůrazňuje, že zásadní článek 5 Ústavy České republiky předpokládá verbální projev ctění základních demokratických principů, nemluví opoužití násilí, nýbrž o odmítnutí násilí; ústava tedy předpokládá možnost, aby byly soudem posuzovány i tzv. verbální trestné činy
zdůrazňuje, že Senát opírá svá podezření zejména o informace z obvodních výborů KSČM (obvodní výbory KSČM jsou oficiálními strukturami KSČM), o základní dokumenty VI. a VII. sjezdu KSČM (sjezdy jsou nejvyšším orgánem strany), o výroky nejvyšších představitelů KSČM jako je například předseda strany, vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČM, členové ÚV KSČM (všichni jsou oficiální představitelé KSČM).
konstatuje, že jedním z možných řešení je výrok z interního materiálu ministerstva vnitra: Bude-li možné efektivně korigovat jednání politické strany jiným zákonným způsobem, nevedoucím k její likvidaci, bude zpravidla na místě zvolit méně omezující prostředek a rozpuštění vyhradit pouze nejzávažnějším případům
zdůrazňuje, že usnesení Senátu č.511 ze dne 30. října 2008 poukazuje na §15 zákona č. 424/1991 Sb., který připomíná jako jednu z možností pozastavení činnosti rozhodnutím soudu
se domnívá, že by KSČM měla provést následující úkony pokud vláda navrhne Nejvyššímu správnímu soudu pozastavení činnosti KSČM:
- a) odstranit ze svého názvu slovo komunistická a jiné mluvnické deriváty slova komunismus a zaregistrovat se pod jiným názvem
- b) jasně a zřetelně odmítnout marxisticko-leninské násilí jako prostředek k dosažení svých politických cílů
Vítězslav Jonáš,v.r. Bedřich Moldan,v.r.
Vlastimil Sehnal, v.r. Rostislav Slavotínek, v.r.
Miroslav Škaloud, v.r. Jaromír Štětina, v.r.
- Text předsedy KSČM Vojtěcha Filipa k výročí tzv. VŘSR
6.11.2009 Haló noviny
Rubrika: Komentáře – názory – polemika Strana: 05 Autor: Vojtěch FILIP
O revolučních procesech
Jedním z tzv. sedmdesáti šesti bodů obsažených v podivně zpracované a politicky a právně pochybné zprávě Senátu, kterou inicioval senátor Štětina, jež jsou prý důvodem k zákazu činnosti Komunistické strany Čech a Moravy, je slovo revoluční, jež jsem použil v jednom svém vystoupení. Ano, vím, že slovo je jako vystřelený šíp, a slovo revoluce, od něhož je ono revoluční odvozeno, ho prý dráždí a vyvolává strach. Proč však?
Revoluce v Nizozemsku na rozhraní 17. a 18. století předznamenala právě osmnácté století jako století boje proti feudálním přežitkům a za emancipaci buržoazního stavu; revoluce ve Francii koncem 18. století zase ovlivnila století devatenácté svými vizemi o rovnosti a myšlenkovým bohatstvím; 20. století je zase spojeno s revolucí Říjnovou v Rusku, která světu sdělila, že svět by dále neměl být rozdělen na bohaté a chudé, že pro všechny je tu místo. A století dvacáté první? Je velmi těžké stanovit, jaké revoluční procesy ovlivní jeho dění. Mohou to být i veliké vědecko-technické změny, kterých ostatně jsme již dnes svědky, jež světu přinesou, doufejme, třeba nový sociální pokrok či skutečně budou práva člověka a občana nedotknutelná, tedy všechna jeho práva, a nikoli ta účelově vybraná. I proto takový strach ze »socialismu pro 21. století«, o němž uvažují ty nejpokrokovější síly ve světě. Proto i strach pana senátora Štětiny z možnosti opravdové rovnosti, a tudíž i ze slova revoluce.
Ano, revoluce je vždy spojena s radikální změnou, změnou v myšlení, změnou v zaměření jednotlivých vědních oborů, myšlenkových proudů, změnou ve vývoji té či oné činnosti lidstva. Revoluční procesy přitom nelze zastavit nějakým zákazem. To, jak známo, sice mohlo svého času Koperníkovu teorii postavit mimo zákon a poslat za její hlásání Giordana Bruna na smrt a Galilea Galileiho do vězení, ale zastavit ji nemohlo. Tak je to nejen s dalšími revolučními procesy ve všech oblastech lidského života. Když nazraje doba, prosadí se a posunou lidstvo v tom či onom oboru, v té či oné jeho aktivitě, o kus dál.
Zítra vzpomínáme další z takových revolučních událostí, jež svým způsobem ovlivnily celé minulé století. Jde o Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Ta se nejen pokusila dát základ sociálně spravedlivému státu, ale i nastolit nové vztahy mezi státy, vztahy nezaložené na válce a na přivlastňování bohatství jedněch ve prospěch druhých. Že se vize Lenina, Trockého, Kameněva, Lunačarského či Sverdlova neuskutečnily, je tragédií nově vznikajícího společenského systému. Příliš brzy se totiž všechny síly, pro něž tyto myšlenky byly nebezpečné, spojily a snažily se je zardousit. I když se revoluce ubránila a bránit se musela i dál, nedokázala už naplnit své obrovské cíle a, žel, vychýlila se až k vulgarizaci svých myšlenek nebo k jejich byrokratickému sešněrování. Omluvou není, že objektivně ti, kteří je naplňovali, měli stejně daleko k jejich správnému uplatňování, jako byla jejich neznalost samotné teorie Marxe a Engelse nebo i praxe V. I. Lenina. Důsledky neseme na svých bedrech všichni dodnes. Není ovšem pravdou, že byly tyto myšlenky poraženy. Lépe či hůře se je snaží naplnit mnohé státy světa, mnohé politické síly, které nebyly tak svázány s tím, co nazýváme sovětský model socialismu, a to je příslib do budoucna.
Možná, že má Štětina z budoucnosti strach. Nakonec asi zná osudy inkvizice a sám se pasuje na předního českého inkvizitora. Proto jasně odvrhl myšlenky demokracie a společně se s několika svými souputníky pokouší zakázat přemýšlet nad »blbou náladou«, nad »mafiánským kapitalismem« a jinými výroky, kterými nás zásoboval exprezident Havel. Hodně lidí, kteří volali po změně v roce 1989, dnes říká, že za socialismu bylo lépe, další velká skupina sděluje slovy klasika českého divadla, že věřili, že kapitalismus bude lepší, ale netušili, že jen o tak málo. Ještě jim možná nedošlo, že krize je jen na začátku. A lépe by být mohlo.
Jen nesmíme svůj zápas za lepší svět vzdát, nelze jít zpět k minulému socialismu, ale vpřed, neopakovat staré chyby, ale dát šanci všem těm, kteří se nebojí pokroku, rovnosti a lidské důstojnosti i pro ty dnes ponižované. KSČM je silou budoucnosti.