Rozbíječi vitrín a ti ostatní

Naposledy jsem na tomto místě vzpomněl červnový zákon litevského Sejmu,,kterým je v zemi zakázáno veřejně používat nacistické a komunistické symboly. Zamýšlel jsem se nad tím,proč takový zákon dokáže přijmout parlament Litvy a proč v podstatě ve stejné době obdobný návrh horní komora českého parlamentu odmítla. A hle:náznak odpovědi se nám nabídl poslední červencovou sobotu v Přerově. Ten den neznámý pa-chatel opět (už potřicáté od roku 1990)rozmlátil vitrínu přerovského Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Bylo to krátce poté, co se ve vitríně objevil text litevské novely shromažďovacího zákona:
„Není povoleno shromáždění propagující vlajku nebo heraldiku nacistického Německa nebo SSSR nebo Litevské SSR nebo vlajku,znak nebo uniformu,jejichž součastí je vlajka nebo heraldika nacistického Německa nebo SSSR nebo Litevské SSR,propagující podobizny vedení německých nacionálsocialistů nebo komunistické strany SSSR odpovědných za represe obyvatel Litvy,propagující symboliku nebo uniformy nacistických a komunistických organizací nebo vlajky a znaky vytvořené dle vlajky a heraldiky nacistického Německa,SSSR, Litevské SSR,nacistického hákového kříže, nacistického znaku SS,sovětského znaku kladiva a srpu,sovětské pěticípé rudé hvězdy,není povoleno na shromáždění pouštět či zpívat hymnu nacistického Německa nebo SSSR nebo Litevské SSR.“
Policie vandalský akt vyššetřovala a sním svůj klobouk,jestliže tentokrát pachatele objeví. Důvody nevůle přesně vyjádřil Vladimír Hučín,člen přerovského KANu,v policejním protokolu:„Jsem přesvědčen,že okruh pachatelů tohoto mnohonásobného opakovaného útoku se nachází ve spektru členů a příznivců KSČM včetně těch,kteří jsou z tohoto prostředí napojeni na vedoucí představitele bezpečnostních složek,v daném případě Policii České republiky. Tuto věc nelze bagatelizovat,neboť tyto útoky mohou mít souvislost s bombovými útoky, které v Přerově doposud nebyly objasněny.“
Nevůle přerovského státního zastupitelství a přerovské policie zabývat se levicovým politickým extremismem je právě z případu Vladimíra Hučína notoricky známá. Byly to tyto orgány činné v trestním řízení, které v přímé spolupráci s Bezpečnostní informační službou sedm let Hučína štvaly, obviňovaly ho z mnoha trestných činů (včetně organizace nevyšetřených bombových útoků),držely ho rok za mřížemi.
Byl to akt kriminalizace čestného člověka,vedený ideologickou averzí proti jeho principiálním antikomunistickým postojům. Nejsmutnější je,že se na pokusu o odstranění Hučína podílela BIS. Přímo v rozporu se statutem tajných služeb spolupracovala s přerovskými policisty a prokurátory,vytvořila s nimi protiprávně pro konstrukci obvinění společné týmy,pilně korespondovala s Přerovem. Porušení zákona ze strany BIS bylo tak pregnantní,že jsem v květnu letošního roku podal u státního zastupitelství pro Prahu 1 trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Nedivme se,že je český parlament na rozdíl od litevského tak laxní. Eufemisticky se tomu říká nedostatek politické vůle vypořádat se s komunismem. Tu vůli u nás nemají rozbíječi vitrín,policisté,státní zástupci,zákonodárci,tajní agenti ani představitelé exekutivy.

Foto popis|

O autorovi| Jaromír Štětina, novinář,senátor